Attack of the Killer Tomatoes!

Tenhle film mi názvem nebyl neznámý a vždycky jsem si představoval jak takový útok rajčat bude vypadat. No a nevypadá nijak. Rajčata se prostě valí, ať už obyčejná, nebo přerostlá a lidi před nimi utíkají, křičí a občas nějak umřou. A hlavně to není horor, ale parodie a to parodie mimořádně divná. Humor je většinu času za hranou absolutní debility (parašutista, tančící vojáci), občas se povede zásah do černého (chlápek křičící Tomato v jídelně, spící senátní výbor, který mi připoměl jednoho našeho knížepána) a ke konci jsem se přistihl že se proti své vůli celkem bavím. Hlavně když se zbraní hromadného ničení stává příšerná ukvílená písnička Puberty Love, jejíž originál jsem v rámci objevování hudby 70 let našel (ke shlédnutí tady http://www.youtube.com/watch?v=bYDgjY7_jW8 ). Ale celkově stejně strašná blbost a nechápu ty tři pokračování. (03.07.2014)

V první chvíli mylně získaný pocit z nějakého neotřelého „guilty pleasure“ se vytratí hned ve chvíli, kdy tvůrci vyjdou s barvou ven a přiznají, že chtějí dělat cílenou parodii. Bohužel parodii trapnou spočívající ve vršení jednotlivých gagů (které navíc nejsou vtipné) na sebe bez řádné dějově souvislosti, takže výsledek je zoufale křečovitou snahou být za každou cenu vtipný, což režiséra, scénáristu, autora úvodního vlezlého songu a bůhví čeho ještě Johna DeBella staví do poněkud nezáviděníhodné pozice totálního babráka, který nemá o filmařském řemeslu ani zbla ponětí a o jeho humoru lze taky úspěšně pochybovat. Zbytečná nuda, která se ale pravda, jen tak nevidí. (30.06.2006)

Mno. Zkuste si představit situaci, že byste jednoho dne otevřeli svou ledničku, ze které by na vás vykouklo rajče a jednu Vám ubalilo. Asi byste byste měli divný pocit, stejně jako já po zhlédnutí téhle rádoby parodie. Navzdory mé oblibě špatných filmů jsem se totiž příliš nebavil. Přitom začátek sliboval mnohé. Občas se zde mihla nějaká zábavná reminiscence na slavné filmy (např.Čelisti s plavajícími rajčaty v moři a ohrožujícími poklidně se koupající občany). Ale zbytek? Hodně a hodně nuceného humoru na úrovni Troškova Kameňáku, spousta absurdních scén, které nejsou vtipné ale hlavně trapné. Holt tvůrce filmu John De Bello není David Zucker, to ani náhodou. Což o to, samotná zmutovaná obří rajčata jsou fajn i se svými mumlajícími pazvuky. Ovšem divák si jich moc neužije,spíše většinu děje zabírá jakási špionážní zápletka, kdy tým pověřený vládou pátrá po zločincích, kteří stojí za záhadným zmutováním rajčat. Onen tým se skládá z parašutisty, který neustále chodí s vytaženým padákem, z černocha, namaskovaného jako Hitler, z jakési sportovkyně, která se neustále cpe steroidy a potapěče, který nikdy nesundává dýchací přístroj a občas se dusí. Hahahaha. Jedna absurdnější, ale nudná scéna střídá ještě nudnější a valící rajčata to nezachrání. Ani ten tlemící se herec ve scéně, kdy má hrát panický strach. Víc takových momentů a mohl jsem se alespoň bavit na účet tvůrců. Takhle jsem se jenom nudil. (30.06.2004)

Ono je velice zajimave pozorovat zenu, ktera dostava hystericky zachvat pri pohledu na mrnave rajce, ktere se jen tak s mrucenim prevaluje ve drezu a pomalu se k one hospodynce blizi pres celou kuchyn az se ji nakonec rozpatla po obleceni a tim ji zabije, ale.. to pocatecni nadseni cloveku vydrzi ani ne deset minut, protoze ten film je neuveritelne stupidni a sve kvality (netvrdim, ze jich je mnoho) okamzite utapi pod zasterkou "parodie". (26.08.2004)

První zásek z rajčatové série Johna De Bella. To, že půjde o šílené parodické pojetí rajčatové invaze ve Spojených státech, naznačuje již perfektní titulkový prolog a následná makabrózní znělka. První útoky rajčat působí výborně, po chvilce už to začíná být bohužel trošku nuda. Naštěstí nám zabijácká rajská jablíčka trošku povyrostou, takže jejich běsnění nabírá dalšího rozměru. Navíc do děje vstupuje americká vláda, která se snaží samozřejmě hrozbu ze strany zeleniny ututlat, jak jen to půjde a nasazuje kromě armády i partičku profesionálů čítající britského parašutistu, který si padák odepíná pouze na spaní, medailemi ověšenou sportovkyni krmící se steroidy, mistra kamufláže, jehož nejlepší převlek je za Adolfa Hitlera (ještě když vezmeme v potaz, že je černé pleti) a potapěče, jehož největší výkon končí v jedné městské fontáně. Bohužel gagy s nimi spojené fungují pouze z poloviny, zbytek jsou pokusy o absurdní humor, jež jsou výsledkem snahy tvůrců být za každou cenu vtipní v každé scéně dílka. Aby toho nebylo málo, tak se do všeho montuje ještě jedna všetečná novinářka. Snímek je nabušený humorem, ale jak je výše zmíněno, funguje pouze z poloviny. Ovšem některé zběsilosti jsou vskutku extrémní, za zmínku stojí muzikálové vsuvky, samotné pojetí rajčatových útočníků, tankový útok proti nim, či poslední vzdor použitím sluchátek. Ve výsledku se jedná o naprostou šílenost s geniálním námětem, ale z poloviční účiností na divákovu bránici, kde klady přece jen převyšují tvůrčí nedostatky a dílko si tak vysluhuje punc slušného nadprůměru a v pohodě dosahuje na tři hvězdy. (02.04.2011)