Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Postarší seladón Evžen Novák (Miloš Kopecký) si privyrába ako komparzista. Raz pri návrate domov stretne susedku Alenu Bartáčkovú (Iva Janžurová) a žartom jej naznačí, že jej manžel je jej neverný. Karel Bartáček (František Peterka) si to nenechá páčiť a sľubuje Novákovcom (Stella Zázvorková, Miloš Kopecký) pomstu. Tí sa radi hrajú pred susedmi na ľudí z lepšej spoločnosti a ich syn René (Luděk Sobota) si s obľubou vylepšuje svoje meno rôznymi titulmi. Začína sa malá súkromná susedská vojna, ktorá by sa mohla celkom pokojne skončiť vo chvíli, keď ich starý dom plánujú zbúrať a obe znepriatelené rodiny sa musia od seba odsťahovať. Škodoradostný osud však zariadi, aby sa obe rodiny opäť stretli v novom dome ako susedia. Niet teda divu, že aj svadobné oznámenie Reného a Nadi (Dagmar Veškrnová), netere Bartáčkovcov, všetci považujú za tak trochu hlúpy vtip. (TV JOJ)

(viac)

Recenzie (323)

see_sawandrew 

všetky recenzie používateľa

Pokud čekáte vyčerpávající rozbor tohoto filmu, určitě se do čtení komentáře nepouštějte. V souvislosti se Schulhoffovými filmy vídám tolik rozsudků se slovem "normalizační", že se kolikrát nemohu ubránit smíchu. Je však spíše smutné, kolik lidí je schopno řadit mnohé filmy mezi normalizační splašky jenom na základě toho, že vznikly v období normalizace. U českých filmů to zamrzí mnohem více, jelikož v naší kinematografii se Brežněvův vliv odrážel vůbec nejméně (stačí zabrousit do jiných národních kinematografií východního bloku - prach a bída sedmdesátých let je na nich znát mnohem více). Snad je nevděčnost diváctva k filmům sedmdesátých let způsobena silným kontrastem s předcházejícími léty šedesátými, právem označovanými za zlaté období (nejen) české kinematografie. V šedesátých letech mladá generace absolventů FAMU po boku se starými lišáky rozbíjela tabu minulosti a vzpomínala na druhou světovou válku i následné komunistické utužování v padesátých letech. Po intervenci v osmašedesátém však museli filmaři začít vymýšlet něco jiného, protože nová vlna zašla pro komunistickou cenzuru až příliš daleko. Hlavní doménou filmů sedmdesátých let se proto staly konkrétní osudy lidí v přítomnosti, a také různě fantaskní pohledy na budoucnost nebo alternativní realitu (Lipský a Vorlíček s Macourkem dokázali v tomto tématu usednout na samotný trůn crazy komedie). Paradigma hodnot českých lidí a rodin bylo s kolísající vážností bravurně znázorněno například v kultovní dilogii Marie Poledňákové. Schulhoff se jako několik dalších režisérů rozhodl pustit do satiry s tématem mezilidských vztahů (jako odkaz na budoucnost můžeme v jeho filmech považovat už samotné názvy, pro něž je typický budoucí čas doplněný zdrobnělinou v pátém pádě). Pro všechny tyto filmy však platí společný jmenovatel - pod nesmírně vtipnou fasádou se TAKÉ nalézá velmi ostrá kritika společnosti. Netlačí se na pilu tolik jako o dekádu dříve a filmy si ze sociální a politické situace střílí mnohem nenápadněji, ale o to sofistikovaněji. Snaha kulantně oblbnout cenzuru se však negativně odrazila také u diváků, kteří po agresivní filmové tvorbě šedesátých let trochu zapomněli koukat pod povrch a spokojili se s žánrovým začleněním těchto filmů = komedie. Výjimkou nejsou ani Schulhoffovy filmy, které jsou sice zábavné a většinou vtipné, ale rozhodně nepojednávají o ctnostných vlastnostech lidí. Nepoučitelnost a nenapravitelnost je v podstatě vyjádřena už samotnými názvy jeho filmů. Podobným případem je také Zítra to roztočíme, drahoušku. Povrchní závist a marnivost českých "maloměšťáků" je zde zobrazena naprosto dokonale, nejen ze scénáře, který nikdy žádnou hlášku nenechá bez ironického významu, ale i z jemného neverbálního projevu našich herců (silná generace zůstává silnou i v jiných filmech než hvězdných). Film velmi ošklivě nastavuje zrcadlo početné části populace a také dnes zůstává velmi aktuální (stačí se podívat na libovolné diskuzní fórum, nebo si třeba zajít do supermarketu nebo na úřad). Ještě bych rád podotkl, že dělat nutné kompromisy ve svých filmech neznamená stát se anální subinkou cenzury - ono je to vždycky trochu složitější (vzpomeňme si na Nezvala). I proto je smutné, že nikoli nejlepší, ale přesto zajímavé filmy Petra Schulhoffa jsou často házeny na smetiště spolu se skutečnými ukázkami normalizačního poklesu, které mají na svědomí až příliš přizpůsobiví a netalentovaní režiséři, jako byl Steklý nebo Trapl. Vrcholem ironie pak je, že nejlepší české komedie byly natočeny právě v normalizačním období. Dnešní rádobymoderní veselohry jim nikdy nesahaly ani po kotníky, a to včetně opěvovaných Pelíšků. 75% () (menej) (viac)

Frajer42 

všetky recenzie používateľa

Jedná se rozhodně o jednu z těch povedenějších komedií napříč naší malebnou a zkorumpovanou krajinou. Většinu zúčastněných herců a hereček samostatně v oblibě nemám, ale takhle dohromady jim to vcelku svědčí. Nejsem si úplně jistý, jestli film dokáže vůbec pobavit mladší generaci. Já jsem někde na hraně. Buďme rádi za sousedy, které máme. 3* ()

Reklama

dubinak 

všetky recenzie používateľa

Myslím,že o tomhle filmu si udělá každý svůj obrázek. Ten můj je asi takový,že dřív jsem se u toho i dost nasmála,a to především,když si dělali sousedé naschvály.Teď už mi přijde film dost neoriginální a ve druhé polovině,film spadá do strašné, "nápadité" slátaniny a už to není co bývalo. Iva Janžurová mě ale dostane ať chci či ne. :-) ()

Pohrobek 

všetky recenzie používateľa

Perfektní a na svou dobu odvážné podobenství o nádherné české závisti, která se neštítí ani bonzáctví na VB. Těžko určit, který z obou ústředních párů je vlastně ten maloměšťáčtější. Mně osobně nejvíce učaroval šarmantní Miloš Kopecký jako komparsista v důchodu, neustále se strachující o svůj pečlivě opatrovaný automobilový vrak. Jemu ale pochopitelně skvěle přihrávají Stella Zázvorková s Ivou Janžurovou a kupodivu se mezi nimi neztrácí ani, přece jenom herec trochu jiné úrovně, František Peterka. Jenom to pokrevní spojování Miloše Kopeckého s Luďkem Sobotou je podle mě víc než smrtelná urážka. ()

Maq 

všetky recenzie používateľa

Normalizační satirická komedie. Dnes už si často ani neuvědomujeme, že „maloměšťácký“ a „maloburžoazní“ byly kdysi bolševiky zavedené přívlastky pro společenské jevy, o nichž se věřilo, že cestou ke komunismu vymizí. Dneska mě na tomhle dílku nejvíc baví jeho nechtěný realismus, s nímž odhaluje odpornost 70. let. To je sranda, když má soused v novém panelákovém bytě více poruch než já, když cestou do nového domova šlápne do sraček, když v celém tom hnusu a mizérii žije ještě o kousek hnusněji a mizerněji, než moje vlastní zmrzačená existence! --- Když odhlédnu od těchto historických konotací, vidím skvěle obsazenou, leč scénáristicky nepříliš silnou komedii. ()

Galéria (13)

Zaujímavosti (28)

  • Krabica "americkej automatickej pračky", ktorú René Novák (Luděk Sobota) a pán Novák (Miloš Kopecký) niesli hore schodmi bola v skutočnosti krabica talianskej automatickej pračky ZANUSSI DL 1400T. Spoločnosť Zanussi bola neskôr v roku 1984 odkúpená švédskou spoločnosťou Electrolux. (PATWIST)
  • V závěrečné scéně čekají René Novák (Luděk Sobota) s Naďou Kovalovou (Dagmar Veškrnová) před obřadní síní. Ve skutečnosti se natáčelo před budovou Fakulty strojní ČVUT v pražských Dejvicích. (Merťas)

Reklama

Reklama