S čerty nejsou žerty

Kdo by neznal Petra Máchala, Dorotu Máchalovou, skvělého Lucifera, hodného hraběte, zlou princeznu Angelínu, nebo zlého kaprála. Pohádka na motivy Čertova švagra je jednoznačně nejlepším filmovým počinem Hynka Bočana, který smíchal všechny nezbytné pohádkové ingredience velmi pečlivě a vyváženě, a tahle pohádka plná vynikajících hereckých výkonů, nezapomenutelné hudby, nemá prakticky slabých míst, až na nejasnosti v oblasti triviálně vyložených pekelných pravidel a kouzel (např. čert Janek umí vykouzlit ze šišek dukáty a nepřičaruje si pečené kuře?! nebo peří v podstatě zhatí čertovy plány, a je pravda, že kolem toho peří panovaly nejasnosti) a také její časté reprízování v televizi jí škodí. A rozhodně peklo nestojí za moc, čerti přebývají v jakési zatuchlé jeskyni, 80% (03.12.2009)

Úžasné herecké výkony všech větších postav s Nárožným a Heřmánkem v čele, k tomu dnes již zlidovělé hlášky (Máchale, zase ti to spadlo). Přesto to všechno nedokázalo překonat můj podivný postoj k pohádkám, protože ač je stopáž poměrně krátká, našlo se dost nudných a natahovaných momentů. Asi jsem opravdu zlý, ale nedokážu mhouřit oči ani u pohádky. 3 a půl hvězdy. A přitom by ke čtyrem hvězdám stačilo, aby tam 20 minut neběhali za brkem. Ale budiž, že jsou Vánoce. (24.12.2008)

Pohádka, kterou jsem, kdoví proč, jako malý capart nedokázal plně docenit, ale čím jsem starší, tím ji mám radši. Má všechny atributy, které má správná pohádka mít, k tomu výrazný humor, protagonisty (v těžké konkurenci mám ale nejradši Hěřmánkova knížete pekel), spoustu překážek pro hlavní hrdiny a Uhlířovu geniální hudbu, nad kterou mi srdce plesá. (17.12.2007)

Dlouho mi trvalo, než jsem se k tomuhle českému pohádkovému skvostu dostal. Důvod? Jako dítě jsem si několikrát spletl právě tuhle pohádku s Hrátkami s čertem..a když jsem zjistil, že se jedná o něco jiného, se zklamáním jsem televizi vypnul. Naštěstí jsem se po dlouhých dvaceti letech k tomuto hezkému počinu Hynka Bočana dostal, zanechal předsudku a téměř vítězoslavně jsem pohádku zhlédl. Ztvárnění pekla v čele s luciferem Karlem Heřmánkem nemá v českém (a to minimálně v českém..) filmovém světě obdoby. Nemůžu než souhlasit s názorem monologovým o tom, že pohádky byly kdysi dětem tak blízké, protože byly autory brány jako jim rovné..oproti dnešním trendům, kdy jsou děti - bohužel - považovány za jednoduchá stvoření. :( Proto vivat čertům jako je Ondřej Vetchý, mlynářům jako je Vladimír Dlouhý, ale i záporňákům v podobě Viktora Preisse či Jaroslavy Kretschmerové.. (23.05.2007)

-"Na čerty začnu věřit, až nějakého uvidím." Vždycky si říkám, jestli rodiče vědí, jak poznamenávají život svých dětí, když jedno pojmenují Angelína a druhé Adélka. To tu starší mohli rovnou pojmenovat Andělská mrcha a tu druhou Nanynka. Každopádně to asi bude nejhláškovatější česká pohádka, a rovněž nejbonbonkovatější v tom smyslu, jak si její tvůrci vyhráli s optickou kopírkou a vůbec s různými tríčky a vychytávkami a tak. I jenom jak se z Ondry odpařuje mlha, když ho polijí vodou, nebo když vylézá správce z truhly plné mouky jako umrlec z rakve, nebo když ďábel roztahuje svůj plášť nad hříšníky na komíně, nebo když hodí čerti Dorotu do kotle a my vidíme jen záblesk světla a hustý, čpavý, okem neproniknutelný dým pohltit vše kolem... a což teprve když ohnivý kočár jede vzduchem ku branám pekelným. Ikonické. -"Jé, já si zlomil šavli." (22.01.2021)