Diagnóza smrti

Tak tenhle mrazivý, psychologický film s kriminální zápletkou mě vážně dostal. Ze čtyřky Schulhoffovych krimi filmů s Rudolfem Hrušínským za mě je Diagnoza smrti nejsilnější, po všech stránkách. V případě filmů Vrah skrývá tvář a Po stopách krve šlo o ponurá pátrání po úchylných vrazích, kde kriminalisti museli prakticky pořád čekat na další vraždu, aby se ve vyšetřování dostali dál. Zde zůstává zkušený major Kalaš i tísnívá atmosféra, mění se téma a nejde o standardní detektivku. Hrušínského major Kalaš figuruje pouze jako jedna ze dvou "vrchních" postav vedle nemocničního doktora v podání Zdeňka Ornesta, hodně důležitou se stává psychologie všech postav a postupné odhalování až překvapivě blízkých vztahů mezi dvěma náhodnými oběti (zdaleka nejen na pozadí policejního orgánu), plného nečekaných zvratů až do samotného závěru. Příběh se stává silným mimo jiné díky složitým etickým otázkám života, smrti a překročení zákona nebo morálky v hraniční chvíli, včetně kontroverzního tématu transplantace lidských orgánů, resp. čekání na smrt nemocného v prospěch uzdravení někoho jiného. Tenhle film není ani propagandou žádného názoru či politiky, není ani strhující krvavou podívanou, jde prostě jen o smutný příběh ze života, lehce možná šokující a s cílem přivést diváka k zamyšlení. Pro mě zatím jedna z nejlepších čs. krimi ze 70. let, společně s Tatranským pastorále majora Zemana. Vynikající herecké výkony. (90%) (25.05.2018)

Nejslabší článek z celé té slavné "kalašovské" pětky, přestože třeba v "Na kolejích čeká vrah" hlavní tahoun série Hrušínský ani nehrál a ani s ním neměl nic společného Schulhoff . Důvodem nezdaru "Diagnózy" mohou být zvláštně vystavěné schůzky a rozhovory již zmiňovaného Hrušínského s Ornestem, nesympaticky vyhlížející Gasnárková či třeba velmi nahodilé sledy událostí stran transplantace ledviny. Já osobně pocházím z Mostu (dnes bydlím v jen pár kilometrů vzdáleném Litvínově) a tak oceňuji zachycení tehdy velmi moderního areálu mostecké OÚNZ. Tato poliklinika byla ostatně na konci sedmdesátek a na začátku let osmdesátých značně populární a frekventovanou, co se jejího "obsazení" ve filmu a seriálu týče...viz např. "Nemocnice na kraji města". Každopádně jak jsem psal na začátku, tento případ mjr. Kalaše mi moc nesedl ani při televizní premiéře a ani dnes...zde tedy mé resumé - nic moc průměr. (01.06.2021)

Hrušínský naposledy jako Kalaš... Za těch deset let uplynulých od "Stop krve" se výrazně změnila podoba filmů i společnost (soudě tedy jen podle těch filmů) a sotva šlo styl udržet v podobě, jakou měly předešlé. Z depresivní detektivky se tak přešlo na běžnou krimi (na čemž má velkou zásluhu i kamera - z ponurého černobílého cinemascopu do televizní barevnosti v 4:3), což je sice škoda, režisér ale pořád své řemeslo ovládá jako málokdo a výsledek je po všech stránkách nad standardní úrovní. (01.03.2010)

Velice pěkná detektivka, skoro didakticky ukazující jak dospět k pachateli. A že i sám vyšetřující se občas diví, jak se věci vyvinou. Major Kalaš s chladnokrevností a vyfutrován zkušenostmi kriminalisty kráčí krůček za krůčkem k vytčenému cíli, lapení podoucha. Všichni herci jsou naprosto uvěřitelní a role jim sedí. 80% (21.06.2014)

Hrušínského herecký výkon je tradičně skvělý a také ostatní herci nehrají špatně, ale přesto film jako celek zoufale nefunguje. Nemá tah. Nejde přitom o "pomalost", ale spíš o to, že se ve filmu v zásadě nic moc neděje. Zápletka je sice vcelku dobře vymyšlená, ale celé to působí poněkud odtažitě a divák v podstatě ani nemá proč přemýšlet o tom, kdo je vrah. Částečně proto, že nám film o jednotlivých postavách prakticky nic neřekne, takže se s nimi nelze výrazněji ztotožnit. Problematicky vyznívá i určitá "ušmudlanost". Schulhoff se evidentně snažil o tísnivou atmosféru, ale prostředí nepůsobí tísnivě nýbrž sterilně. Celkový dojem: 60% (11.11.2009)