Réžia:
Petr SchulhoffScenár:
František Vlček st.Kamera:
Jiří VojtaHudba:
Jiří ŠustObsahy(1)
Správce horského hotýlku Alois Randa (Jiří Sovák) má starostí nad hlavu: očekává početný zájezd turistů, nestíhá vařit a jeho jediná zaměstnankyně, pokojská Miluška (Zdena Hadrbolcová), si balí kufry. S Bohoušem už tady nezůstane ani minutu. Bohouš je Randův obrovský bernardýn, který odmítá respektovat Miluščino soukromí. Pokojská je tedy pryč, zato přichází první host (Vladimír Menšík) a má hlad jako bernardýn. Hrdý majitel bernardýna s ním tedy uzavře bizarní sázku - jestliže host dokáže sníst na posezení víc chodů než Bohouš, bude mít zajištěn bezplatný týdenní pobyt. Pokud se mu to nepodaří, týden bude u Randy zastávat místo pokojské. (Oskar)
(viac)Recenzie (245)
Ten chleba mu prý museli napustit naftou, aby ho nechtěl. Až taková popelnice byl prý reálný Bohouš. Film jako takový je parádní krátká komedie se třemi herci a špičkovým námětem a ještě lepším scénářem. Je to sice vážně jenom jednohubka (narozdíl od žranice v hotýlku), ale zaručeně pobaví i na několik opakování. 95% ()
Snad nejznámější souboj v pojídání jídla mezi člověkem a psem. Prohlášení o hladu jaký má bernardýn není jen tak, obzvlášť v restauračním podniku, kde je hostinský majitelem takového psa. Tady však nejde ani tak o hlad, jako o chytrost. Pokud se ví, že takový bernardýn toho sežere opravdu hodně, ale takový chleba zásadně odmítá, proč nevyužít návrhu sázky samotného hostinského, když je výhrou bezplatný týdenní pobyt a ještě se přitom pořádně najíst. Televizní povídka se stala vyhledávaným evergreenem, bez kterého si již nikdo televizní program kolem silvestra neumí ani představit. A právě vlivem pravidelné reprízy už příběh a pointu zná každý nazpaměť. A jak to tak vypadá, své popularity se vlivem toho ještě stále jen tak nezbaví. ()
"Bohouši, štěkni, jakože už nemůžeš." Já taky nejsem líný se najíst, ale do jídelního souboje s bernardýnem bych se nepouštěl, protože bych ho nerad zesměšnil. Nicméně pan Humhej se odvážně pustil do dršťkové, roštěnky, jater, španělského ptáčka, svíčkové, tlačenky a mně z toho nebylo úplně dobře. A i když je tohle nezpochybnitelná klasika televizní zábavy, tak pro mne to vždycky bylo spíše legendární než skutečně zábavné. ()
No možná jsem divnej, ale dosud mě tento film míjel. Že ho dávali na Silvestra každý rok a v průběhu roku ještě několikrát, to jsem si samozřejmě všiml. Možná proto jsem si na jeho shlédnutí počkal až do dneška - když to dávají tak často, tak mi to přece neuteče... Nyní mohu s klidným srdcem říct, že jsem zase o tolik nepřišel, byť musím uznat, že jde o scénáristicky výborné a nápadité, perfektně zahrané a skvěle zrežírované dílko. Taková kratší roztomilá srandička, kterou si klidně někdy střihnu znovu, třeba až nebude v uvolněné atmosféře plné klidu a hojnosti (žrádla) co dělat. Lepší 3*. ()
Co bychom na Vánoce dělali bez nenažraného a rozmlsaného Bouhouše? To by snad ani nebyly svátky. Tenhle mastrštyk o třech hercích a jednom bernardýnovi je stejně tak geniální jako legendární. Jediná škoda, že dneska už u nás nikdo není schopný nic podobného natočit. Jenže hledejte dnes druhého Menšíka a Sováka. ()
Reklama