Štamgast

Sobotní línej den si tak trávím doma u lahváčů, žádný plány na zbytek dne ani na večer a připadám si jako povaleč a troska. Jakej film by mi asi tak mohl ten den zkrátit? Jasně! Film o povaleči, trosce a alkoholikovi. Bukowski přece něco takovýho napsal a hlavní postava se jmenuje Chinaski jako ta kapela, co hraje "nech mě jenom hádat, jak jsi hebká na dotek" a navíc tam hraje Mickey Rourke!!! Tak jsem si to teda pustil. Hned v první minutě je tu barová rvačka a huba hlavního hrdiny od krve, super začátek. A je to fakt alkoholik. Jakože fakt fest vožungr. Žádná práce, nájem, hodnoty, rodina, partnerka, kamarádi. Jen whiskey s ledem 24/7/365 a úšměv na rtu. A je to vlastně hrozně fajn sledovat. Rourke oskarová role a Dunawayová mě bavila taky. (25.10.2014)

Mickey Rourke jako literárně talentovaný násoska Henry Chinaski (aneb velice věrný obraz samotného Charlese Bukowského) tady sehrál velice přesvědčivý a uvěřitelný part. Podle některých jiných komentářů ho prostě "musíte mít rádi", ovšem mě tenhle životní způsob a tahle postava rozhodně sympatická nepřišla, což ovlivnilo můj dojem ze sledování tohoto dílka. (16.12.2013)

Bukowského poetiku mám rád, povalečský styl života je mi sympatický a tak mám pro Barfly téměř samá slova chvály. Herečtí představitelé společenské spodiny jsou dobře vybráni, a tak podle mého názoru jedinou slabinou je ten, který měl být největším trumfem - nemůžu si pomoct, ale Mickey Rourka dost přehrává. Přesto jeho postavu barového zpiťana, jenž svému povalečství vtiskává až téměř vznešené, aristokratické prvky, musíte mít rádi. Ovšem Faye Dunaway - veliké překvapení, ta nemá prostě chybu. Nejenom že je dobrá herečka, ale bez těch kil make-upu tak nějak prokoukne a člověk vidí, že i přes svůj věk je pořád pěkná ženská. A víte co? Vykašlete se na tyhle bláboly a pojďte radši někam zakalit. (24.08.2003)

Není násoska jako násoska. Chinaski je něco velmi extra a to, jak ho Rourke zahrál taky, protože ožrala je jedna věc a náhodou zrovna střízlivý notorik, je věc druhá. Jeho přístup k životu mě fascinuje: žádné nervy, že není na nájem, že nemá práci ("nedostalas práci? Tak pojď, oslavíme to"), že z něj cáká krev...... nepotřebuje k žítí dům - zlatou klec, hrabat pod sebe, píše si své povídky (".....někteří lidé nikdy nešílí, to musí být strašný život.....") a jediná starost je, aby měl na drink a když je s Wandou, tak ještě na drink pro ni.......má vlastně skvělý život a on to dobře ví........ Tleskám Henrymu, Mickeymu i Faye.......... (14.06.2005)

"Co piješ?" "Skoro všechno." "Potřebuješ pití?" "Jo, jako pavouk potřebuje mouchu." ____ On už jenom fakt, že jde o zfilmování Bukowského povídky, zaručuje neordinérní zážitek. Když k tomu připočteme skvělého Rourka v jedné z jeho nepřesvědčivějších rolí bohémského chlastače, milovníci beatnické alternativy si přijdou na své. A nejen ti. Síla filmu je v trvalé konfrontaci mezi pohledem standardní omezené společnosti a bezprostřední svobodou, zde spojenou s lahví whiskey. Morální pohled a odsuzování alkoholismu prostřednictvím pohledu na lidské trosky často dostává na frak od příjemně bezstarostné svobody žití. Ta veselá hravost a bezstarostnost čiší z každého záběru. Problém alkoholismu je zde postaven výš než na fyzickou potřebu, kdy je člověk závislým. Flaška je zde postavena na místo symbolu životní filosofie, kterou si člověk vybral jako zdroj celoživotního štěstí. Je v tom cosi děsivého a zároveň klukovsky rozpustilého. „Chlastat umí každej, ale jen málo kdo u toho vydrží.“ 77% (05.03.2012)