Goulag, une histoire soviétique
Gulag, The Story
Réžia:
Patrick RotmanHrajú:
Florence Pernel (rozprávač), Vladimir Iljič Lenin (a.z.), Lev Davidovič Trockij (a.z.), Maxim Gorkij (a.z.), Lavrentij Pavlovič Berija (a.z.)Epizódy(3)
-
Vznik 1917–1933 (E01)
-
Rozmach 1934–1945 (E02)
-
Vrchol a zánik 1945–1957 (E03)
Obsahy(1)
Represivní a zločinecké zařízení výjimečné svým rozsahem a dobou existence, patří k významným historickým fenoménům období dvacátého století. (Česká televize)
Recenzie (25)
Bolestivé sledovat, největší lidské utrpení, které si člověk dovede představit. ()
Už delší dobu pozoruju, že Francouzi neumějí dělat dokumenty o historii. Ne snad z obrazového hlediska, francouzské filmové archivy jsou prvotřídní, ale ten komentář?!?!? Pokud řeknu, že chudákům vězňům od ´39 za šest let zvýšili pracovní normy, musím říct i b) ty pracovní normy se zvýšily VŠEM, byla totiž VÁLKA. Ve fabrikách dělaly u soustruhů i dvanáctileté děti a matky před porodem. Mnohokrát ve dvou směnách po sobě šestnáctky. Pokud řeknu, že vězňům se snižovaly dávky jídla, musím říct, jak to bylo se zásobováním obecně. Pokud hovořím o chudácích Lotyších, Ukrajincích a jiných, že po válce zaplnili tábory, musím říct, kolik z nich bylo v SS, v kárných oddílech, nebo dozorci v koncentrácích. A i pokud vše výše napsané považujete za banalitu, tak jestli se Rotman snaží zmapovat historii Gulagu a úplně vynechá tzv. "sučie vojny", to už není ideologie, to ze sebe dělá hlupáka. Podle některých zdrojů se tam po válce umlátilo, podřezalo, či postřílelo navzájem až 2 000 000 vězňů při bojích kriminálníků s "politickými" (odsouzenými buď přímo za politiku, nebo za kriminální delikty, nicméně s víceméně kladným vztahem k režimu). Jestliže do války byli jediní s "bojovými" zkušenostmi zločinci, tak po válce se do táborů dostala spousta veteránů, kterým nebylo zatěžko sáhnout po zbrani a hájit se proti doposud vládnoucí kastě "blatných". ()
Syrový dokument o jedné z nejtemnějších etap lidstva. Očitá svědectví přeživších jsou mrazivá. ()
Člověk si přečte Solženicyna, vidí tento a podobné dokumenty a pak se jen diví lidem, co dnes ještě stále obdivují komunismus, nosí v průvodech Stalinovy fotky a přejí si návrat "starých dobrých časů". Je mi z toho smutno a jímá mě vztek. Dokument je dobře udělaný a velmi, velmi potřebný v době, kdy se i u nás zvedají obdivovatelé diktatur v Rusku a Číně, kde podobné tábory existují i v jednadvacátém století. ()
Několik knih k tématu. Gustaw Herling-Grudziński - Jiný svět. Alexandr Isajevič Solženicyn - Souostroví Gulag. Jevgenija Ginzburgová - Strmá cesta. Orlando Figes - Navštěvuj mě v snu. Lukáš Babka - Jen jeden osud. Jevfrosinija Kersnovskaja - Jaká je cena člověka. Anne Applebaum - Gulag: historie. Varlam Šalamov - Vzkříšení modřínu; Črty ze zločineckého podsvětí, Kolymské povídky. Tim Tzouliadis - Opuštění. Vladimír Bystrov - Průvodce říší zla. Lev Emmanuilovič Razgon - Zajatcem ve své vlasti. Guzel Jachina - Zulejka otevírá oči. ()