Réžia:
Hynek BočanScenár:
Václav ŠašekKamera:
Jiří ŠámalHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Ivan Vyskočil, Jiří Sovák, Helena Kružíková, Vlastimil Brodský, Kateřina Macháčková, Jana Švandová, Vladimír Menšík, Jiřina Třebická, Václav Babka (viac)Obsahy(1)
Prázdniny studenta zemědělské školy Vinci Adámka v rodné vesnici na jižní Moravě jsou ryze pracovní. Natolik si oblíbí práci zootechnika, že zřejmě odmítne asistentské místo na vysoké škole... (oficiálny text distribútora)
Recenzie (45)
Reklama na znormalizovaný vesnický život: je to tam sice kruté a těžké, ale i krásné a klidné a hlavně, nejste tam nikdo, nýbrž "někdo", po kom i něco může zůstat (třeba zvelebené pole). Jde o víceméně naivní báchorku, dokreslenou mnoha "zásadními" okamžiky (smrt Olina), ve které si nějakou tu roli střihlo spousta hereckých hvězd té doby. Bohužel pro dnešek víceméně vyčpělé téma, ačkoliv pár světlejších okamžíků by se našlo. ()
Uhrančivá atmosféra léta, Jirka Sovák a Ivan Vyskočil, to jsou hlavní klady, které celkem vyrovnávají dramaturgicko-scénáristickou rozháranost filmu. Tak třeba postava Vládi Menšíka je do děje vklíněná tak diletantsky, že jeho tradičně geniální výkon přišel zcela vniveč, což by se dalo kvalifikovat téměř jako trestný čin. ()
Hynek Bočan trpí podle mě nějakou úchylkou k hnoji (viz Druhý dech) I já trpím mnoha úchylkami, tedy bych mu to odpustil. Toto je ale vážně průser, velmi amatérsky zvládnutý, nezáživný a nanicovatý. Na rozdíl od Dietla je tlačeno na pilu Hovna, krmení, krávy, bejci, koně. Pramálo se scénář věnuje osobním dramatům hrdinů. A přitom tolik příležitostí! Ten smrad v kravíně mohl být pouze kulisou pro příběhy obyčejných jezedáků. Je však hlavním tématem, stejně jako smradlavý kozel v rodině. Na úkor toho je opomíjená voňavá a sexy Jana Švandová. Není ten Bočan gay a fekalista? To by vše vysvětlovalo. ()
Vždycky mě potěší, když ve mně vyvolá některý film vzpomínku na něco z mého života, jako třeba tento. Připomenul mi moje profesní začátky v letech 1966 – 68, kdy jsem po škole nastoupila v jednom malém JZD jako zootechnička. I ten kozel a malé stádečko koz tam bylo, jejich mlékem se tehdy přikrmovala selata. A ještě něco se mi vybavilo. Pravidelně každý měsíc jezdil náš starý pan pokladník pro peníze na mzdy 4 km do města do banky. Jezdil sám na kole jen s aktovkou po málo frekventované silnici, aniž se trápil obavami, že ho někdo přepadne a oloupí. No, časy se mění. Ale k filmu. Příběh je jednoduchý, realistický a poetický, obsazení je prvotřídní a ani herecky není co vytknout. Stejně se ale nemohu zbavit dojmu, že dnešní diváky sotva zaujme. ()
Film z prostredi, ktere mi je cizi (kone, JZD), i tak ale pribeh neprovazi zadne vyrazne zvraty (smrt Dlouheho celkem zbytecna) ci zasadnejsi rozhodnuti hlavniho hrdiny. Mlada Svandova a Machackova ve svych mensich rolich potesily, narozdil od Vyskocila. Vzhledem k Bocanove rezii a hereckemu obsazeni se jedna o slaby a nevyrazny film. ()
Galéria (5)
Fotka © Filmové studio Barrandov
Zaujímavosti (5)
- Píseň, která několikrát zazní ve filmu, nese název „Je čas luk“ a zpívá ji Pavel Liška, hudbu zkomponoval Zdeněk Liška a text napsal Miloň Čepelka. (sator)
- Filmový debut Martina Stropnického. (M.B)
- Ve chvíli, kdy Ivan Vyskočil nasazuje uzdečku grošované klisně, uzdu zapíná špatně. Nánosník dává přes lícnici, místo pod ní. (ČSFD)
Reklama