Parta hic

Všechny moje hvězdičky pro tuhle mléčnou komediální podívanou, jsou samozřejmě za skvělé herecké výkony hlavních představitelů (Babka, Menšík, Dvořák, Nárožný, Kemr), pár dobrých fórků (např. jízdní řád) a vtipné cameo Karla Gotta. Jinak je to pochopitelně celkem prázdný film, bez nějakého náročnějšího příběhu, ale dá se u toho docela dobře odpočívat. P.S. Když v závěru filmu kouzelník Petr Nárožný provádí triky s truhlou a meči, pokaždé se smíchy neudržím. (22.09.2021)

Usmevna ceska komedie o particce horniku, kteri byli nuceni pit mleko z duvdu, aby v praci dosahovali lepsich vysledku a taky kvuli krasne doktorce, ktera tam nove nastoupila a zapojila chlapy do vyzkumu. Particka slozena z prednich ceskych hercu - Mensik, Narozny, Krampol, Somr, Kemr Vyskocil a dalsi je celkem komicka, at uz to mel byt umysl nebo ne. Nejake vtipy sou dobre, jine min, ale celkove vzato to nebyla zas tak spatna komedie a navic si tam jako bonus uzijeme Kaju Gotta. (05.06.2006)

Tohle se hodně nepovedlo. Představuju si, že stejně kyselé ksichty jako při pití mléka, dělali herci - a další členové štábu - při čtení vysloveně pitomého scénáře. Jinak výborný režisér Hynek Bočan zažíval v 70. letech stejný úpadek jako (až na pár čestných výjimek) celá československá kinematografie. (18.11.2023)

Krásná komedie, která pohladí na duši. Ti, co tento snímek zatracují, zřejmě nepochopili nádhernou satiru skrytou v mnoha, nejen komických, scénách. Pro Čechy jsou tak trochu příznačné i vtípky, kdy se terčem stává Ivan Vyskočil s jeho krásným koktáním, když se zastává např. své milované Ka-Kamily. Prostě se rádi smějeme cizímu neštěstí. Nadčasové jsou i některé pasáže, jako např. nádherné intermezzo Jana Skopečka, když ráno po tahu medituje, jak se mu udělalo špatně po „těch zákuscích“, které snědl poté, co vypil přehlídku tehdy oblíbených kořalek. Hlavně, že si po tahu umíme zdůvodnit, proč je nám „blbě“. Může za to jídlo, nebo že jsem byl utahaný či nevyspalý, jenom ta kořalka je v tom nevinně. Jak krásné, jak pravdivé, jak platné – včera, dnes i zítra. A ty peripetie, kolem pití mléka. Rozhodně si nemyslím, že tehdejší autoři byli uplacení výrobci mléka, či zdravotnickou lobby. Naopak je to dalším důkazem toho, jak si dokázali udělat srandu z problému každodenního života. A to, že některé scénky jsou poplatné době. Co na tom. Podívejte se na současnou naši produkci. Je to daleko horší. Předtím patřilo k bontonu poplivat kapitalizmus (což se ale v tomto filmu a ve spoustě dalších z této doby namnoze nedělo), dnes patří k bontonu plivat na komunizmus a čím houšť, tím lépe, byť je to na úkor kvality díla. Zamyslete se občas nad tím vy, co si libujete v používání hodnocení „odpad“. Nepochybně jsou díla minulá i současná, která si toto hodnocení určitě zaslouží, ale film Patra hic k nim jednoznačně nepatří. (23.01.2012)

Jakožto malý chlapeček jsem se nechal nalákat do kina, protože na plakátech psali, že tam hraje Nárožný a Dvořák, tak to určitě bude legrace. Už tehdy jsem věděl, že nebyla, ale až dnes, po druhém zkouknutí, jsem dohlédl pitomosti celého snímku. Na vině je zřetelně scénář dvojice Zdeněk Dufek (známý též jako Pavel Torda, kromě tohoto snímku napsal ještě scénář k Času láska a naděje podle Zápotockého) a Václav Jelínek (též ještě jeden realizovaný scénář). Jejich nudnou a utrápenou práci s nenosnou zápletkou o mléku dorazilo obsazení Rázlové a legračně pojaté prostředí ostravsko-karvinských dolů. Kdo skutečně věří, že si horníci ve volném čase uvázali kravatu a šli dobrovolně poslouchat osvětovou přednášku o dýchacích chorobách do kultruního domu, at se opláchne studenou vodou a něco hezkého si přečte. Třeba Pestré vrstvy od Ivana Landsmanna, ze stejného prostředí (každopádně velmi doporučuji!). Tahle zoufalost mě tak rozesmutnila, že jsem si musel honem znovu pustit Bočanovu Svatební cestu do Jiljí. Už jsem v pohodě.. (22.08.2011)