Konec srpna v hotelu Ozon

Nevím, jakási směsice vnitřních pocitů krajního naturalismu při doslova vraždění krávy a zároveň neuvěřitelně humanitnímu dojmu při setkávání obou starších postav ve mě vyvolalo ovzduší tohoto filmu. Cosi neopakovatelného a krásného i bojácného, stejně jako škoda lásky a dej sem ten gramofon. Četl jsem filmovou povídku od Juráčka a jeho scénář je zas trošku jinde (hodně mi chyběla zmínka o lesbičce při výčtu dívek které jíž při putování zahynuly, "stará" ji totiž zastřelila, protože to co byla, prostě nebylo správné, krásná metafora s... etc) a proto říkám, scénář odtud potud, a i když Juráček moc režisérskou profesi nepovažoval za umělecky tvárnou (nýbrž scénář a scenárista jím je), říkám, že toto je Schmidtův film - hudba, úžasná kamera! (nemluvě o záběrech z podhledu, nadhledu, úchvatné) a to vše dohromady, standing ovation... (15.09.2008)

Pavla Juráčka si cením za dva vynikající filmy: Případ pro začínajícího kata a za Postavu k podpírání. Díky tomu byl pro mě Konec srpna v hotelu Ozon nepochopitelným počinem (Juráček je autorem námětu a scénáře). Marně jsem hledala, čeho se ve filmu chytit. Po 40 minutách sledování jsem pochopila, že když se film nerozjel doteď, nerozjede se už vůbec. Film byl pro mě nepřesvědčivý, bez atmosféry (svět po atomové válce si představuju opravdu jinak). Ona nepřesvědčivost pramení i z toho, že charaktery postav působily příliš ploše a nepropracovaně. Herecké výkony byly velice chabé (vyjma postavy pana Herolda) – vše působilo tak kostrbatě, prvoplánově. Snímku chyběla větší dynamika a gradace. A tak jediné, nad čím jsem po skončení filmu přemýšlela, bylo, zda zvířata, která byla ve filmu zabita, to schytala doopravdy – spolky na ochranu zvířat asi tehdy ještě v socialistickém Československu negungovaly, že? (12.03.2011)

Tak si říkám, jak se asi dělal konkurz? Amazonky musely předvést, že umí naskočit na koně za klusu, ukroutit hlavu zmiji, týden se nemýt, vykuchat krávu a zaříznout kapra (kde se chudák v té řece asi vzal ...?) Ano, pár nelogičností se najde, třeba lov ryb po té, co picly krávu, člověk by čekal, že budou steaky. Ovšem ta jedinečná atmosféra filmu dokreslená záběry ze zaniklého Doupova, postava stařeny i starce, postupné odkrývání toho, co se vlastně stalo ... Ojedinělý snímek. Je dobře, že nebyly obsazeni žádní okoukaní herci, pomalejší tempo mi nevadilo, kochala jsem se detaily. Úžasné! (18.08.2014)

V hotelu Ozon (takto staré papírně pod Mohelnem) jsem byl poprvé asi v roce1968, ten nápis tam byl a vydržel ještě několik let. Jen ten film jsem tehdy prošvihl, více mne bral Vinnetou. Slyšel jsem, že cenzura celý film dva roky pozdržela, takže když se objevil, bylo podobných filmů více, a tento neprorazil. Čas si na něm zahlodal, ale místy je působivý stále. Dystopie v duchu Pána much o tom, že vrstva civilizovanosti je zatraceně tenká. Jen ta děvčata s těmi dobovými účesy, texaskami a součástmi vojenské výstroje vypadají jako členky dívčí trampské osady než jako nové divošky.Pro mne kvůli těm krásným dobovým záběrům z údolí Jihlavky a z mohelenské hadcové stepi hvězda navrch. Takže 3, 5. (16.11.2013)

scénář napsal Pavel Juráček, v denících na straně 473-4 se dozvíte zajímavé věci týkající se filmu a Jana Schmidta. Jeho týrání zvířat ve filmu je skutečně nevídané a šokující. Vyvolává silnější divácké reakce než celá Troma nebo Festival otrlého diváka. Člověk jenom čeká, kdy bude v nepředstíraných předsmrtných křečích sténat i pan Jariabek. (26.12.2008)