Bambilionářka

Jeden z dôvodov prečo milujem filmy a osamelých podivínov v nich. Miranda July má jedinečný hlas a neprestáva prekvapovať. Kajillionaire má úžasné postavy a herecké výkony (Evan a Gina sú úžasné), krásnu hudbu (Emile Mosseri bude big) a neustály pocit, že neviete čo sa stane o minútu. A to je viac než si cinephile v roku 2020 môže priať. Toto je gem! (31.12.2020)

Je asi zbytečné od toho čekat klasický heist, tady se spíše hraje o ukradené dětství a manipulace ve vztazích, přičemž to ve svém náhledu na dysfunkční rodinu připomene leccos od Andersona či Gondryho s trochou kaufmanovské existenciální tísně a na rozdíl od takového Parazita či Zlodějů tady vzájemná vřelost v rodině zlodějíčků absentuje. Miranda July umí dialogy i humor, bohužel to u mě ale vypění ve druhé polovině, kdy to překlopí trochu jinam a celé se to zapříčí jako další coming-of-age quirky americké indie. A Evan Rachel Wood je na takovou roli už fakt trochu stará. (17.10.2020)

Evan Rachel Wood s imidžom zmoknutej myši, zhrubnutým hlasom, v niečo ako lesbo romance bez explicitnosti a totálne nudnom deji. Film, ktorý má asi podporiť coming out alebo neviem čo, veď samotná Wood už asi pred desiatimi rokmi prehlásila, že je bisexuálna a že vlastne nemá problém s akýmkoľvek pohlavím z tej širokej liberálnej ponuky, čo sa snažila demonštrovať vzťahom s Marilynom Mansonom, ktorý má tiež zjavný problém so sebaidentifikáciou. Jedinú hviezdu dám za záverečnú pesničku Lonely v originálnej verzii, inak je to v každom ohľade film megaslabučký. (05.10.2020)

Dlho som už ničomu nedal odpad, ale toto si to proste zaslúži aj napriek tomu, že to nie je úplne nepozerateľné, avšak neobsahuje to žiadny prijateľný dej, hlavné postavy robia všelijaké blbosti, ako je zbieranie peny tečúcej zo stropu, chodenie popod skrytý popod plot a človek si len v duchu hovorí, že WTF?. Proste bezduchá a nepotrebná blbosť, ktorá vás úplne vygumuje. (04.11.2020)

Podivná krása. Old Dolio ( Eva Racehl Wood ) je natolik nádherně zahrané - raněné ptáče, že jí tu lásku s Rodriguezovou přímo přejete, i když to ještě není jasný a smrdí to jen žárlivostí za pozornost, které se jí v dětství nedostávalo. Richard Jenkins je královsky slizký otec až na půdu a celé tohle polámané dětství je zabalené v osobitě podivném “low heist” kabátě, který klame tělem a ze kterého se vyklube nádherná indie romance. Pátou dávám za ten výprask tady. (20.12.2020)