Miss Americana

Pocitově bych ubral na hodnocení. Co si budeme povídat, dokument je šitý na míru, je do jisté míry neupřímný a nejde příliš do hloubky. Na druhou stranu dobře ukazuje přechod z naivního dospívání do světa, kde je tlak na zpěváka příliš vysoký, kde vlastní názor je potlačován a identita budována tak, aby se nejlépe prodávala. Nicméně se naivní blbka Taylor změnila na naivní Taylor. Ačkoliv dokument neukazuje téměř nic osobního, jednu scénu jsem si velmi dobře zapamatoval - sedící Swift na pohovce se slzami v očích, kdy očekávala nějakou tu cenu za její hudební počin, a ono nejspíše nic. Chce být slavnou, ale zároveň chce, aby se k ní okolí chovalo, jako k normální holce. Na křehkou Taylor se našlo mnoho špíny a nepochopení, což z ní možná udělalo ještě více ztracenou osobu. Její mladistvé ideály vystřídala snaha po sobě něco zanechat, což s její hudbou nebude lehké. Ne, nemám nic proti její hudbě, myslím si však, že s postupně upadající slávou bude spíše vytvářet hudbu tak, jak jí cítí - pro své skalní fanoušky. A možná kvůli sexuálnímu obtěžování, nepochopení a vytrácejícímu se odkazu její osobnosti se hrne do politiky. Ano, každý může mít názor, a ano, krásně šlo vidět, jak jí její management nedoporučoval politicky adorovat jeden politický směr, ale k ní mi to nesedí. Popravdě, hvězdičky dávám za to věrné vykreslení změny jejího života. Upřímně však dodávám, že Taylor byla neupřímná, zbytečně vše dramatizovala a nechtěla diváka blíže pustit do jejího běžného života. P.S. je celkem zajímavé koukat na nával emocí, když skládá ve studiu. To je jedna z mála chvil, kdy se zdá být plně upřímná. (08.02.2020)

Celý tento dokument byl pojatý tak, že je Taylor nepochopená a chce světu říct, že ho má na háku. Je to trochu tlačené na pilu, ale mě to nevadilo. Je to očividně určené hlavně pro fanoušky populární hudby a zároveň pravidelné konzumenty Netflixu. Považuju se tedy za cílovku. Říkala jsem kamarádovi, že jsem si na jeho doporučení pustila Miss Americana, a on se mě hned ptal, jestli jsem to náhodou nezapla kvůli Brenodonovi. Netflix to totiž umí fikaně. Pustí krátký trailer jen co ho zapnete a z toho půlku je v něm Brendon Urie. Co mám dělat, jsem jenom člověk. Jinak tedy pět hvězd, Taylor má můj respekt. (03.02.2020)

Taylor Swift neposlouchám ani neznám, přesto mi její dokument přišel předramatizovaný a neupřímný. Až na pár poznámek, kde zmíní, že taky vlastně není dokonalá, stráví téměř celý film obhajováním sebe samotné, čímž ten negativní obrázek, který si o ní údajně společnost udělala, víceméně přiživuje. Nesnažím se zpěvačku zatracovat, samozřejmě je otázkou, nakolik si mohla dovolit být upřímná, ovšem nemůžu říci, že by ve mně film vůči ní probudil nějaké sympatie. Přišlo mi to takové vykonstruované a ne moc zajímavé (pro obrázek, zamýšlený vrchol filmu se věnuje politice). Taylor navíc celý film vypadá, jako kdyby pár chvil před natáčením brečela. Natočené je to jinak slušně, ale existují desítky lepších biografických dokumentů. 50% (04.02.2020)

Taylor Swift rozhodně není nijak extra můj hudební šálek čaje - ostatně jako všechny tyto popiny, písničky, co se točí v rádiích znám, ale její celkovou tvorbu určitě ne. Tady ale ovšem nejde ani tak o hudbu, jako o ní jako člověka. Člověka ve své nejupřímnější a nejčistší podobě - v teplákách, doma, v náručí mamky. O tom, že showbyznys je setsakra těžká dřina, i když si to hromada z nás nemyslí - nejen fyzicky, ale především psychicky. A taky o tom, kam až může dovést holku strach z toho jak bude reagovat okolí. Porucha příjmu potravy je totiž jen vrchol žebříčku. Úspěch, oblíbenost, hrdost - to jsou věci, které byly pro Taylor hnacím motorem. Ano, stoupat se dá dlouho, ale rozhodně ne donekonečna. Taylor ale ukázala, že je především stále člověk, který ctí nějaké přirozené hodnoty, které by měl ctít každý a proto vyšla ven se svým politickým názorem. Kam to vedlo je tu hezky vidět. povedená záležitost, která je možná cíleně točená jak je, ale funguje to.Moje hodnocení: 9/10 (03.03.2021)

Rozhodne patrim k fanusikom Taylor Swift, avsak dokument ma nijako zvlast nenadchol. Je to skoda, mohlo to byt lepsie a zaujimavejsie, lebo Miss Americana zaujimava je. Dokument zahrna obdobie od jej zaciatkov country spevacky az po making of the Lover album. Viac pozornosti sa venuje Taylor ako osobnosti nez jej hudobnej ceste na vrchol. Je o jej rozhodnuti nemlcat a vyuzit to kym je, aby mohla nieco zmenit...50%. (05.02.2020)