Náhlé bohatství chudáků z Kombachu

Absurdní. Ta doprovodná hudba, která tu byla několikrát tak haněna, naprosto vystihuje atmosféru filmu, ale především čin těch chudáků, ten byl skutečně absurdní. Nikdy neměl šanci na úspěch... Svým způsobem fascinující film. Svým zpracováním ve stylu dokudramatu, odosobněným pohledem na celou událost. Asi si to objektivně čtyři hvězdičky nezaslouží, možná je to film docela zapomenutelný, ale zvláštním způsobem se mi nakonec líbil... Trochu mi připomínal Baladu o sedmi oběšených... A všimli jste si, že ze začátkem vyšetřování ta hudba zmizela? Že prakticky zmizela vůbec jakákoliv hudba? Nebo jsem aspoň měla ten pocit... (21.06.2023)

Zvláštní pocitově nečernobílý snímek, který chvílí nabídne možnost skupině čerstvých lupičů fandit, hned nato se ale situace přeskupí tak, že si hned uvědomím, že je všechny čeká dopadení a trest po právu. "Náhlé zbohatnutí chudáků z Kombachu" dokazuje, že Volker Schlöndorff umí skutečně vyprávět příběhy, kvalitně a nijak podbízivě. Při určitém vcítění a ochotě vstoupit sice do minulosti 19. století, přitom ale za touto skutečností vidět současnou i jakoukoli jinou situaci, může průběh zapůsobit jako mrazivá výuka pojmů a důsledků zločinu, lži, žalování, pokrytectví a nejen závěrečná píseň, vlastně celá ta podivná práce s hudbou (soudobý rock, nebo rytmické neuchopitelné úseky s psychedelickými hodnotami) do filmu komplexně přidává beznadějně tíživou existenciální náladu. (10.11.2010)

Doma boli chlapi pánmi domu, vonku si však prípravu lúpeže predstavovali a plánovali ako malé deti. Groteskne dlhý čas uskutočňovania akcie, kompenzuje rýchly spád udalostí po čine. Len škoda, že nám postavy boli predstavené s takým odstupom, že na konci, v psychologicky vypätej situácii, divák vlastne nevedel, čo od ktorého z nich čakať. Možno to bol úmysel symbolizujúci nepreniknuteľnosť ich malého sveta obidvomi smermi. Čo teda nielen nám bránilo spoznať ich, ale aj im vymaniť sa z vidieka, aby sa dostali na vytúžený západ. No pre mňa osobne môže mať uvedené za následok, že na celý film rýchlo zabudnem. (14.06.2023)

Nejvíce na mě zapůsobil ten kontrast. Grotesknost tolika opakovaných pokusů o přepadení versus výše trestů za loupež. Přiznání a lítost pomůže ti leda tak před soudem posledním.  V 19. století očividně nehrozilo přeplnění věznic, s jakým se potýkáme dnes. Ale ta novodobá píseň v duchu svěrákovsko-uhlířovského „severního větru“, která příběh rámovala, mi tam sedla. (19.06.2023)

„Chudý jsem a chudý budu, nepomůže ani... hrát si v lese na pobudu, svírat klacek v dlani.“ Vážený soude, jsem vinen. Ovšem s plánem loupeže přišel Willy „VRK“ Kufalt! ZAMŘÍŽOVANÉ OKÉNKO: [##] Několik sedláků s mentalitou nevolníků, zadlužených až po své nemyté uši, s ksichty jak karfiol a inteligencí Pepka Vyskoče. ## Chudí tak, že i kostelní myš je proti nim ve vatě. Neměli ani chleba, natož špek, jen zvadlou zeleninu. K snídani tuřín, k obědu nic a k večeři zbytky od oběda. ## Ve spíži vymeteno a v hlavách taky, nikde ani špetka IQ. ## Jediné co měli byly štěkny, s nimiž žili na psí knížku, neb neměli ani peníze na svatbu. [##] Ti chytřejší z nich snili o Americe, kde prší blahobyt, půda je zdarma a už předhnojená, s indiány se dá orat a pečení bizoni létají imigrantům sami do huby. Americké krávy jsou blankytně modré, mají šest nohou, čtyři vemena a umí se dojit samy. Ti méně chytří jen šoupali zadkem za pecí a snili o naditých měšcích vrchnosti, které jim už brzo budou říkat pane, jen co seberou odvahu. Tu pohříchu sbírali po troškách, při sedmi marných pokusech, vždy po 30 km pochodu. Jo jo, když je blbá hlava, trpí celé tělo. Poselství z Kombachu jest pesimistické. Chudý blbec má zůstat chudý, s hřbetem ohnutým a jen ho vděčně nastavovat karabáči vrchnosti a šlechty. Co spraví náladu? Babinský & spol., to byli jinačí kabrňáci! (07.04.2024)