Réžia:
Volker SchlöndorffKamera:
Igor LutherHudba:
Rjúiči SakamotoHrajú:
Natasha Richardson, Faye Dunaway, Aidan Quinn, Elizabeth McGovern, Victoria Tennant, Robert Duvall, Blanche Baker, Traci Lind, Muse Watson, David Dukes (viac)Obsahy(1)
Varovná vize blízké budoucnosti, kdy lidské city a touhu po štěstí spoutá totalita nejmenovaného státu. Román kanadské spisovatelky Margaret Atwoodové Příběh Služebnice vykresluje pochmurnou vizi blízké budoucnosti na půdě dnešních Spojených států amerických, které přestaly existovat a byly nahrazeny totalitním režimem. Scénář je dílem známého anglického dramatika Harolda Pintera a snímek natočil přední německý režisér Volker Schlöndorff, který od počátku osmdesátých let pracuje převážně v zahraničí. Snímek nepatří k typickým vědecko-fantastickým filmům a více se soustřeďuje na psychologické vykreslení postav. Zavede nás do státu, ovládaného represivním režimem s přísně puritánskou etikou. Menšiny a nevěřící jsou odsouzeni do pracovních táborů. Následkem nukleárních katastrof a genetického experimentování se většina žen stává neplodnými. Ženy schopné rodit děti jsou vychovávány jako Služebnice a přidělovány do rodin vysokých státních úředníků. Kate se pokouší se svým mužem a dítětem utéci do Kanady. Na hranicích je muž zastřelen a dcerka odvlečena pryč. Kate čeká osud Služebnice, tak jako mnoho jejích nových přítelkyň. Ocitne se přímo v rodině Velitele, který má na starosti tajnou policii. Kate se ovšem nehodlá jen tak smířit se svým osudem a zvláštní přízeň Velitele jí dává nečekanou možnost... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (59)
Velmi zajímavý námět i vývoj děje, svižně podaný rozsáhlý příběh a pohltivá atmosféra posouvají tohle lehce chladné sci-fi dílko s další antiutopickou vizí totalitní společnosti do výrazného nadprůměru. Byť mám z filmu vesměs působivý zážitek, přeci jen od takového režiséra jako Volker Schlöndorff jde pro mě o mírné zklamání. Tady je hodně znát, že Příběh služebnice pochází z období, kdy Schlöndorff několik let natáčel většinoiu nízkorozpočtové adaptace pro americkou televizi a s výjimkou Smrti ochodního cestujícího v nich povětšinou neměl moc příležitostí uplatňovat výraznější režijní nápady. Výsledek občas působí spíše jako rutina, za kterou by klidně mohl stát i méně zvučný režisér, a ačkoliv film nepostrádá dobrou atmosféru, vzhledem k napínavému ději a často děsivému obsahu bych si jí představoval určitě mnohem víc strhující a ponuřejší. Jelikož jsem knihu nečetl, dívat se na novodobý seriál dle stejné předlohy nemám v plánu a rozehraný děj s náboženskou totalitou, jedním nekompromisním ústavem pro poslední plodné ženy a v závěru i prostorem pro nikdy neumírajcí naději mě zaujal dostatečně, uděluji ke své spokojenosti a obohacení slabší 4 hvězdičky. [70%] ()
Poměrně slušně nastíněná vize futuristické postapokalyptické společnosti militantního patriarchátu. Snímek se vyhýbá analýze politického vládního systému. Namísto toho popisuje jeho sociální důsledky. Kruté zákony společenského diktátu vedou k popření základních lidských svobod ženy a ve svém důsledku morální sterilizaci celé společnosti. Pokřivení lidských charakterů je tak všeobecnou normou. Normou, která jde ruku v ruce s novou náboženskou vírou. Kvalitní herecké obsazení je zde mocnou zbraní, kterou lze působit na emoce diváka. Chybí ale větší psychologická hloubka. Konec filmu působí rozpačitě a nedotaženě. Minimálně závěrečný epilog mohl obsahovat poselství člověku. Celkový potenciál tak nebyl zcela využit. 70% ()
Dovedení starozákonního příběhu o Jákobovi a služebnicích (otrokyních) jeho ženy Ráchel, která dlouho nemohla mít děti, do absurdity. V tom příběhu dá Ráchel Jákobovi své dvě otrokyně, aby porodily "na její kolena", tedy jejich úkol končil tím, že odrodily a dítě odevzdaly své paní. V dávných dobách to na Východě zřejmě byla běžná praxe a v té době to asi i zapadalo do pojetí rodiny, plodnosti a podobných záležitostí. Nicméně věřím tomu, že v Americe by za okolností ukázaných ve filmu něco takového bylo možné i dnes nebo v blízké budoucnosti. Ono tam totiž k podobným věcem díky zacházení s Biblí jako s neomylnou knihou platnou ve všech detailech i pro dnešní západní společnost, už dochází. Vynikající námět, který by si zasloužil lepší zpracování, ale i tak hodnotím dost vysoko. ()
Prvních 15 minut mi přišlo skvělých, ale ačkoli i pak to nějakou atmosféru mělo, celý příběh se rozplizl na něco ne zrovna záživného. Přitom ten děj je celkem zajímavý, jen se to celé vyvíjí zbytečně pomalu, po filmařské i herecké stránce to taky není bůhvíco a taky jsem doufal v to, že ten totalitní svět na pozadí bude mnohem líp vykreslený, protože to mě na tom všem zajímalo úplně ze všeho nejvíc. A taky se nemůžu zbavit dojmu, že z toho šlo dostat víc. Většina věcí je zde řešena buď moc rychle nebo vůbec. Takhle to v mých očích není na víc, než na lepší průměr, i přes ten skvělý začátek a konec a pár jiných povedených scén. 3* ()
Když začnete seriálem a pak se podíváte na film, přijde vám ten film skutečně jakýsi neúplný a zkratkovitý. Do samotného děje se skoro nestihnete vžít, postavy si nestačíte oblíbit. Kusé scény ne delší než minutové - jdu do obchodu, šup jsem v obchodě, šup platím, šup jsem zpět doma.. Charaktery postav jsou celkově dost nedotažené a i kdyby byly - vlastně by nikdo nestihl cokoli vysledovat. Je to chladné, uspěchané a chaotické. Nepříliš příjemné na pohled. Neuvěřitelné. A je také možné, že vše je to jen srovnáním dvou hereček v jedné hlavní roli a pak i všech ostatních. ()
Galéria (41)
Fotka © Bioskop Film
Zaujímavosti (2)
- Faye Dunaway sa spočiatku zriekla úlohy Sereny Joy, pretože sa jej zdalo, že rola je veľmi nevýrazná. Prehovorila ju až samotná autorka knihy Margaret Atwood. (Msscastillo)
- Mary Elizabeth Mastrantonio odmietla rolu Moiry. (Msscastillo)
Reklama