Smrť obchodného cestujúceho

Původně jsem to hodnotil pouze třemi hvězdami, ale když mi ani po týdnu nešel tenhle film z hlavy, musel jsem přece jenom přidat. Předně je tenhle film jedno velké galapředstavení mimořádného hereckého talentu Dustina Hoffmana a když mu navíc stejně zdatně sekunduje mladičký John Malkovich, nelze tenhle snímek po umělecké stránce hodnotit jinak než v superlativech. Jenomže především zpočátku se to neskutečně táhne a hlavně ta Hoffmanova postava mi lezla tou svou naivitou a sebeklamem STRAŠNĚ na nervy. Ke konci filmu jsem už zuřivě poskakoval v křesle a křičel na obrazovku: "Proboha živého, probuď se už konečně!". Jenomže ono nic. Manželka a starší syn se tvářili, že tatíček má ve všem pravdu, i když věděli své, a jediný Malkovich měl odvahu to říct svému otci do očí, čímž vypukla okamžitě hádka. No je to každopádně pro diváka těžké pokoukání (jako ostatně většina Hoffmanových filmů). Mimořádná herecká kreativita všech zúčastněných zaručuje nezapomenutelný zážitek, který ale pro svou náročnost nejspíš nebudu chtít jen tak zopakovat. (08.11.2010)

Tak tohle šlo tak nějak úplně mimo mě, od začátku do konce. A to mám oba dva herce velice rád...ale prostě neee. Doba, tahle rodina i jejich pohled na svět a všechny jejich plky - naprosto bez zájmu. Neviděl jsem jiné provedení, ale předpokládám, že to bude už předlohou. Nevím proč je tahle hra tak přeceňovaná. (02.06.2022)

Kvalita, kterou neumím docenit. 1) Na můj vkus příliš divadelní. Jasně, že vím, že je to divadelní hra. Její televizní zpracování to nejen neskrývá, ale naopak na tom i staví. 2) Na můj vkus příliš americké. Jasně, že vím, že Arthur Miller je Američan (s polskými předky). 3) Na můj vkus příliš atmosféry padesátých let. Autor napsal hru v roce 1949 a věru, je to na ní znát. 4) Na můj vkus příliš depresivní. 5) Vynikající herecký výkon 48letého Dustina Hoffmana uvedené charakteristiky umocňuje, což je v mých očích další mínus. 6) 32letému Johnu Malkovichovi účes s patkou slušel. (01.06.2018)

Smrt obchodního cestujícího je trefnou diagnózou amerického snu, a ten znamená "vzor demokracie a svobody". Počátkem byla divadelní hra amerického dramatika Arthura Millera z roku 1949, Volker Schlöndorff potom chytře využil broadwayskou produkci z roku 1984 i se stěžejními herci pro televizní stanici CBS. Americký sen je ve hře obnažován do úzkostlivé bolesti deziluze nitra. Vzletnými slovy se americký ideál ohání demokracií, svobodou, právem a rovností, ve skutečnosti jde o úspěch, prosperitu. Honba za "štěstím" se opírá o spotřebu, pop-kulturu a individualismus v jeho kvazipodobě a kvazipochopení. Iluze pro dosažení uznání se urputněji drží svých představ a předhazovaných vzorců, ale s tím nikdy není schopna dosáhnout svého osvobození, ani překonat vlastní omezenost. Výsledkem jsou úzkosti a pocit selhání, deziluze všehomíru je rázem absolutní a nepřekonatelná. Hlavní postavou televizního filmu je William 'Willy' Loman (velmi dobrý Dustin Hoffman), obchodní cestující v počátcích senilního věku, když už nedokáže vyplnit ani ty nejzákladnější finanční potřeby života. Realita se mísí se vzpomínkami a iluzemi, aby se do svého posledního dechu držel svých představ úspěchu i za cenu překrucování skutečnosti. Druhým vrcholem jest Biff Loman (pozoruhodný John Malkovich), nejstarší Willyho syn, který nikdy nedosáhl představ otcových úspěchů, byť přelomovým okamžikem života byla ta nekompromisní konfrontace s iluzí. Hlavní ženskou postavou je Linda Loman (dobrá Kate Reid), Willyho manželka, dokonalá žena, která za mužem stojí v životním ideálu dobrého i zlého. Ale také je nepřekonatelnou překážkou rozevření křídel a jiného postupu. Významnou postavou je Harold 'Happy' Loman (zajímavý Stephen Lang), Willyho mladší synek. Vytvořil si svůj dokonalý svět představ a iluzí, nutný pro vzorový úspěch. Z dalších rolí: Lomanův soused, úspěšný ve svém životě a živobytí Charley (Charles Durning), Willyho starší bratr s africkým diamantovým úspěchem Ben (Louis Zorich), syn Charleye, Biffův kamarád z mládí i mladý úspěšný právník Bernard (David Chandler), Willyho bostonská slabůstka (Kathryn Rossetter), Willyho šéf bez sentimentu k minulosti Howard Wagner (Jon Polito), nebo mladá a atraktivní žíňka z restaurace Forsythe (Linda Kozlowski). Televizní filmová inscenace Smrt obchodního cestujícího je dokonalou diagnózou amerického snu v honbě za štěstím ve znamení úspěchu, prosperity a uznání. Rozkošný kousek! (13.09.2021)

Maly neznamy televizny film, ktory v sebe ukryva jeden z najlepsich Hoffmanovych vykonov. Sice z toho cely cas citit divadelne korene a uvodna polhodina kym sa divak zoznámi s postavami a ich situaciou je trochu vlazna, ale postupne si film divaka natolko podmani, ze pri zlomovych hadkach pomaly zabudne aj dychat. Cez uchvatne vykony vsetkych styroch clenov ustrednej rodiny (trochu slabsi mi pripadal snad len suknickar Lang, ale asi len preto, lebo tu nemal tak silne vypjate sceny) nam je podany neprijemny pravdivy pribeh o tom jak casto dopadnu sny nemalej casti ludi s ktorymi sa divak nebude chciet stotoznit aj ked sa v nich do mensej ci väcsej miery uvidi. Ziadny Hoffmanov fanusik by tento film nemal opomenut a okrem depresie zo samotneho filmu mi na konci bolo luto, ze vsetkych tych americkych velikanov nikdy neuvidim v divadelnom predstaveni, kde maju ovela väcsiu prilezitost naplno predviest svoj talent. Vdaka tomuto filmu aspon u Hoffmana o tu prilezitost nie sme ukrateni. 9/10. (29.06.2017)