Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dej sa odohráva v rokoch 1899 - 1945 a sleduje osudy postáv na pozadí premien mesta Gdaňsk, ktorého genius loci sa stáva ďalším protagonistom. Rozprávačom je Oskar Matzerath, ktorý sa z nedôvery a odporu voči falošnému, krutému a pokryteckému svetu dospelých rozhodne pri svojich tretích narodeninách pádom do pivnice zastaviť svoj rast. Predstieraná detinskosť mu zachováva odstup, nezávislosť a slobodu; jej príznakom sa stáva červenobiely plechový bubienok, na ktorý v proteste vytrvale bubnuje. (ASFK)

(viac)

Recenzie (225)

Anthony 

všetky recenzie používateľa

Výborná adaptace Grassovy knihy. Naprosto neuvěřitelný výkon Davida Bennenta, kterému tehdy bylo jen třináct. Divím se, že nedostal nějaké speciální ceny. Některé scény byly pro diváky příliš (někteří se tvářili dost znechuceně při chytání úhořů na uřízlou koňskou hlavu nebo při "pití" polévky z žab a moči) - pravda je, že Schlöndorff si tyto scény vychutnává, rozhodně milosrdně kamerou neodjíždí kamsi mimo. Ale moje nej scéna: nepovedená nacistická slavnost, která se zvrhne v obecné tančení díky Oskarovu bubínku - nádhera ()

eraserhead666 

všetky recenzie používateľa

Považuji za štěstí, že jsem jako první viděl film a až pak četl knihu. Opačná varianta by zřejmě znamenala trošku zklamání. Film sám o sobě je takřka dokonalý. Před těma 14-ti rokama (kdy jsem ho viděl poprvé) jsem z toho byl v šoku, některé scény (nucené pojídání polívky, koňská hlava jako návnada, hudební sabotáž nacistického shromáždění, šumák, vtrhnutí rudoarmějců do sklepa) jsou opravdu silné a zanechaly ve mně dodnes nesmazatelný dojem. Knihu jsem tedy četl až po prvním shlédnutí filmu a veškeré dojmy se ještě znásobily – je ještě dokonalejší než film, který prostě nedokáže vizuálně ztvárnit Grassovy skvělé popisy a nádherný jazyk celého příběhu. Samozřejmostí je, že ve filmu toho z knihy dost chybí (film končí mnohem dříve než kniha). I přesto je však film neobyčejný zážitek a nemůžu jinak než za 5* ()

Reklama

Dale 

všetky recenzie používateľa

Ak by sa z filmu vystrihol ten otravný capart, bol by to veľmi zaujímavý film. Takto to je kvalitatívne ako sínusoida, proste mi Oskar neskutočne vadil takmer vždy keď sa objavil na scéne. Jeho kvílenie, jeho bubnovanie, jeho správanie, fakt na zabitie... To, čo sa ale odohrávalo okolo neho a v jeho pozadí, malo niečo do seba. Ale musím uznať herecké kvality Bennenta, takého parchanta je umenie zahrať. Aj keď na to, že prestal rásť keď mal 3 roky bol fakt veľký, 6 rokov by bolo uveriteľnejšie. Ten jeho kamarát, ktorý prestal rásť v desiatich bol rovnako veľký... ()

viperblade 

všetky recenzie používateľa

Už dlouho jsem neviděl tak divný film, jakým je tento. Asi nejvíce jej vystihuje slovo bizarní - chlapec se rozhodne, že nechce vyrůst a tak se úmyslně zmrzačí. Jeho plán mu vyjde, neroste, ale duševně se vyvíjí a my jsme díky tomu svědky docela bizarních (já vím, už podruhé během jedné chvíle to samé slovo, ale když ono tak sedí!) věcí… Upřímně, pořád nevím, co si o tom filmu mám myslet. Pokusím se sehnat knížku, a pokud se mi bude líbit, tak si možná někdy, v hodně daleké budoucnosti tento depresivní film pustím znova. Momentálně nemám, co bych jiného dodal, snad jen, že musím pochválit Davida Bennenta. Ten jeho výraz mě bude pronásledovat ještě hodně dlouho. 55 %. ()

Fr 

všetky recenzie používateľa

,,AŽ OSKÁRKOVI BUDOU TŘI ROKY, DOSTANE PLECHOVÝ BUBÍNEK...“… /// Nejdřív jde o vyprávění s nadhledem a lehkým sympatickým ftipem. Postupně… i když nadhled zůstává… ubejvá ftipu a příběhově přituhuje. Na rukávech se totiž začínaj objevovat pásky s hákrklajzem a městem se šíří ideový zvěrstva. Pak je tady začátek války, útok na Polskou poštu a zakrslík Oskárek je u všeho. Přál bych tomu parchantovi smrt, ale jdeme dál, takže se dozvídáme o dalších velkých okamžicích jeho života. Zajímavej příběh z historie Gdaňsku, zvláštní postavy a odvážnej nápad s obsazením Davida Bennenta… Kus historie. Nejen světový, ale i filmový. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 1959 napsal Günter Grass, číst nebudu. 2.) Chci koupit parchantovi bubínek. 3.) Sousedka chce koupit (nebo už koupila? Ty vole…) parchantovi bubínek. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()

Galéria (42)

Zaujímavosti (13)

  • Jeden obyvatel Oklahomy rozjel mašinérii kolem filmu poté, co si vypůjčil videokazetu z místní knihovny. Předložil ji policii. Policie postoupila věc městskému soudu. Soud rozhodl, že film je obscénní a dal zabavit policií všechny videokazety ve všech 6 městských videopůjčovnách. Šli tak daleko, že vyhledali seznamy, kdo má film vypůjčen a požadovali o vydání u nich doma. Městští funkcionáři vyhrožovali každému, kdo film přechovával, vězením. Až potom, co podal M. Camfield žalobu na Oklahoma City k federálnímu soudu, toto šílenství pomalu zastavil. Jen v tomto jednom soudním procesu prohrála městská rada i okresní zastupitelství 575 000 amerických dolarů a po zaplacení soudních výloh to bylo dalších 360 000 dolarů. Další žalobu na město podali distributorské sítě a asociace videopůjčoven. (Zetwenka)
  • Film byl v některých částech Kanady zakázán kvůli zobrazení sexuality nezletilých. (Listeroman)
  • Film bol z veľkej väčšiny natáčaný v západnom Nemecku, najmä v Spandau Studios v Berlíne. Natáčanie prebiehalo aj v Mníchove. Niektoré scény však boli, v rámci autenticity, natáčané v poľskom Gdaňsku, avšak poľská komunistická vláda dala filmárom len málo času na natáčanie. Budovu, ktorá mala predstavovať poľskú poštu v Gdaňsku, našli filmári v chorvátskom Zágrebe, pretože sa pôvodnej budove veľmi podobala. Scény pobrežných batérií sa natáčali vo francúzskej Normandii. Natáčanie filmu začalo 31. júla 1978 a skončilo 17. novembra 1978. (Jello Biafra)

Súvisiace novinky

Festival íránských filmů

Festival íránských filmů

13.01.2016

5. ročník Festivalu íránských filmů proběhne od 13. do 17. ledna 2016 v pražských kinech Světozor a Bio Oko, nově zavítá také do kina Lucerna. Od 19. do 20. ledna se potom festival už podruhé… (viac)

Přehlídka Crème de la Crème II

Přehlídka Crème de la Crème II

12.05.2015

Druhý ročník přehlídky francouzských filmů Crème de la Crème se uskuteční od 13. do 17. 5. v pražských kinech Lucerna, Evald a Mat a poprvé vstoupí do regionů. Do kin za nevšedními zážitky mohou… (viac)

Reklama

Reklama