Půlnoční mše

Flanagan! Give me back my god damn time you Mother*ucker! Flanaganův náboženský Borefest alias yawn-fest v té nejodpudivější podobě. Fanatická, extrémně pomalá a nezáživná náboženská Dráma, kde jediný horor je tuhle Show dosledovat bez újmy na zdraví. Tohle bych pouštěl zajatým teroristům jako mučící prostředek místo elektrických šoků. Kdybych věděl dopředu, jaká zhůvěřilost mě bude očekávat, tak bych bez váhání raději sežral bibli. Po prvním díle si divák říká fajn, zatím se to rozjíždí, ale u 5. dílu si už začínáte říkat, že tady zapomněl někdo natankovat a rozjet se vůbec neměl v plánu. Je tu hromada nesympatických random obyčejných postav, kde vůbec nikdo není zajímavý, naprosto chladné charaktery, každý osud mi byl ukraden, všichni zde řeší strašně nezajímavé ( bacha dospělé věci- takže traumata, problémy s alkoholem, potrat, Bůh je nejlepší a chvalme ho, to je přece daleko zajímavější než řežba s Upíry, že jo. Kdyby to fungovalo alespoň jako záhadná a podivná komunita na ostrově na styl Wicker mana, ale ne Flanagan si jede svoje srdceryvné Drama v nekonečných a nekončících dialozích a já si jdu užít podobně laděný avšak úplně ve všech ohledech výraznější a kvalitnější Chapelwaite. Kněz zde vykládá MŠI snad 10 minut v každém díle, do toho začne hrát hudba alá ŠLÁGR TV a mně se už začíná fyzicky dělat nevolno ( tajně jsem vzpomínal na soundtrack od Malignanta!!), je to plné monologů a dialogů, kde postavy buď sedí v kostele, na lodi, na alkoholické terapii nebo na gauči ( Zdravím další zhůvěřilost Katlu!) a horor samozřejmě nikde.Strašení ? Neexistuje, Atmosféra ? KDE!!, Napětí leda v kostele, Gore leda ve fantazii, Akce 5 minut na konci každého dílu a někdy ani to ne. Výborně tohle jsem si objednal. Nejhůře strávených 7 hodin minimálně za posledních 5 let. Evangelické martýrium!! Tohle nemělo dostat zelenou. Zážitek, ze kterého jsem zešedivěl a fyzicky velká zkouška trpělivosti a sebeovládání. Možná mám s Flanaganem problém, jeho styl režie mi nikdy nevoněl a jeho chválený Hill House mě taktéž nebavil, ale ten měl alespoň slušnou atmosféru a solidní strašící atrakce, žel zde absentuje i tohle. Vůbec, ale vůbec mě tahle ohyzdnost nebavila. Příběh 3/5, Akce 1/5, Humor 0/5, Násilí 1/5, Zábavnost 0/5 Hudba 1/5, Vizuál 3/5, Atmosféra 2/5, Napětí 2/5, Emoce 1/5, Herci 3/5. 2/10. (25.09.2021)

Falnagan je rozhodně dobrý režisér a v rámci hororového žánru v současné době jeden z nejlepších. Půlnoční mše má svou atmosféru a minimálně první díl mě upoutal, přestože se vše pouze rozjíždí. Bohužel ve chvíli, kdy se začne rozkrývat příběh a jeho budoucí události, začal se můj zájem vytrácet, nastoupila nuda a zvláštní rozuzlení, které mělo být vrcholem, mě nechalo úplně chladným. Nový Haunting se bohužel nekoná. (30.10.2021)

Seriál plnej vznosnejch dialogů. Takovejch, který většina z nás v praxi nikdy neuslyší. Některý jsou krásný, hodnotný, plný logiky a pochopení. Jiný vás unudí k smrti - v pěti epizodách jsem umřel třeba sedmkrát. Každá jedna událost, která posouvá děj kupředu, vám ale vlije do žil novou krev, aby vás pak na konci Půlnoční mše zcela odrovnala! Kdo nevyhoří hned na začátku, do toho se přes všechny nedostatky zakousne a nepustí. Já to říkám pořád, že náboženství je sračka! Z Flanagana se díky úspěchům na Netflixu stal odvážnej tvůrce, kterej věří divákům, věřte ve Flanagana. (26.09.2021)

Půlnoční mše není tak vstřícná k širšímu hororovému publiku jako série Haunting a spousta diváků s ní bude mít problém. Flanagan je výborný vypravěč a umí hledat napětí na polích mezilidských vztahů, což se mu zhruba první dvě třetiny série daří na výbornou. Potom vyloží všechny karty na stůl a divák zjistí, že víc než o náboženství a víru, jde tady především o to, ukázat, že umí zfilmovat knihu Stephena Kinga, kterou ještě ani on sám nenapsal. Ano, tato mše skládá poctu Kingovi všemi směry a jde jí to víc než dobře. Po Doctor Sleep další Flanaganův podařený "King". 80% (25.09.2021)

Co si budeme povídat, první tři díly jsou nuda. Seriál se z počátku vleče a než se dočkáme něčeho tajemného a hororového, jsme skoro v půlce. Náboženství, jenž přeroste v doktrínu, je děs běs. V pomalém tempu s depresivní náladou, svírající obyvatele pobřežní vísky, se odvíjí drama, které vyústí v až biblický konec. Porozumět rétorice příběhu, který se hodně opírá o kostel, nemusí být snadné. Tomu se přizpůsobil i děj, který je plný dialogů, kdy přítomný hororový prvek začne fungovat dost pozdě. Celé to drží hlavně obsazení. Nicméně po příběhové stránce je to postupně dost rozjetá zábava, která končí vcelku hororově. Finále jako takový paradox, kdy se z ostrova dostává novodobý Adam a Eva, kteří sice mohou znamenat naději pro ostrov a přežití, zároveň v sobě ale mohou nosit vir, co všechno zničí, bylo asi to uplně nejlepší. - "The more that we know, the less we bend." (20.10.2022)