Půlnoční mše

Mike Flanagan, evidentně znalý knihy Prokletí Salemu, natočil vlastní příběh v duchu Stephena Kinga, kde ve dlouhé expozici mající tři epizody představuje postavy a svět svého upírského dramatu. Příběhu, který je primárně a filozoficky o víře a smrti. Mimochodem víře výborně našroubovanou na upírství, i když nikde není toto slovo ani jednou zmíněno. Vše zde logicky do sebe naprosto přesně zapadá. Postavy hlavní i vedlejší mají svůj vývoj charakteru a kamera se nebojí dělat dlouhé střihem nepřerušené sekvence. Replik a konverzací je tu hafo, ovšem všechny jsou naprosto skvěle vyšperkované a zajímavé, tudíž nijak mě nerušily. Verdiktem: pokud hledáte hororový příběh, který má silné charaktery, hutnou atmosféru a nestojí jen na krvi a lekačkách, určitě sáhněte po Flanaganově Půlnoční mši. Dlouho tu totiž nebylo tak dobře a originálně zpracované upírské téma. Zřejmě nejlepší minisérie tohoto roku! 90% (28.09.2021)

Seriál plnej vznosnejch dialogů. Takovejch, který většina z nás v praxi nikdy neuslyší. Některý jsou krásný, hodnotný, plný logiky a pochopení. Jiný vás unudí k smrti - v pěti epizodách jsem umřel třeba sedmkrát. Každá jedna událost, která posouvá děj kupředu, vám ale vlije do žil novou krev, aby vás pak na konci Půlnoční mše zcela odrovnala! Kdo nevyhoří hned na začátku, do toho se přes všechny nedostatky zakousne a nepustí. Já to říkám pořád, že náboženství je sračka! Z Flanagana se díky úspěchům na Netflixu stal odvážnej tvůrce, kterej věří divákům, věřte ve Flanagana. (26.09.2021)

// Nádhera. Flanagan mě nejprve dostal skličující rodinnou ságou, pak natočil hororový příběh o lásce, a teď svoji netflixovskou jízdu doplnil o pojednání o víře, resp. o životě a smrti. Můžu přitom s klidem na srdci říct, že jen málo věcí na světě nesnáším víc než praktikování náboženství. Nicméně zkoumání náboženství, zkoumání víry, a zkoumání věřících - to je můj šálek kávy. Půlnoční mše je pak v tomhle ohledu lehce poetický, a přesto zatraceně důkladný rozbor křesťanské víry a Bible vyprávěný očima malé komunity chytře izolované od zbytku světa (geniální tah), který se naštěstí nikdy nezvrhne v agitku. Naopak. Sedmidílná minisérie celou dobu pomalu graduje skrze opojné dialogy mezi různorodou směsicí skvěle zahraných a napsaných postav (muslimský šerif!) a přibývající varovné signály, že ne všechny zázraky jsou dílem Boží, a pak exploduje v jedno dlouhé noční inferno s dojemnou tečkou na závěr. Bude se to líbit každému? Absolutně ne. Za mě ale Flanagan natočil jeden ze seriálových vrcholů roku, který mi bude v mysli dozrávat ještě dlouho poté, co jsem s ním skončil. P. S. ty záběry na východy Slunce si chci nechat zarámovat nad postel, nic krásnějšího jsem dlouho neviděl. 10/10 (25.09.2021)

Všude na všech internetech na mě vyskakocalo, jak je to dobrý a já se nechala zlákat. Až když jsem sem psala komentář k prvnímu dílu, koukla jsem na tvůrce seriálu. A...ano, na Hounting jsem se chtěla podívat už delší dobu. Ale než přečtu předlohu, byť jsem pochopila, že tam je to hodně rozdílné od knihy. Přečteno sice už mám, ale vyhrálo jako první tohle. Midnigt Mass. Vždyť už jsem viděla první díl. ***** A musím říct, že to bylo dokonalý. Jsem ateista, takže jsem všechny ty věci z bible musela věřit. Tedy, problém mi to nedělalo. Vzhledem ke vztahu tvůrce samotného k víře. A tady možná nastane problém. Že třeba někdo tenhle seriál špatně pochopí. (Navíc vzhedem k tomu, kdo na konci hodí zapalovač, kdo viděl, ví, co myslím, nechci psát spoilery, možná dost lidí napadnou i ujetý konspirační teorie.) To není o tom, jak je víra špatná. Protože mezi vírou (v cokoliv nebo jakékoliv boha) a fanatické vírou (diskuse ve škole o rozdílu v rozdávání koránu a bible studentům byla nezapomenutelná) je hodně velký rozdíl. A jak jde děj dál a divák se dozvídá, kdo je ten novej duchovní, co dělá, to pro mě bylo dost na hlavu, ale když vyjde najevo, proč to dělá, vážně mi ho bylo líto. Jeho úmysly byly pochopitelné. Nepochopila jsem jinou věc. Jak si mohl myslet, že (spoiler dosáhne toho, co původne chtěl a ničeho vedlejšího), když ví, jaká je ta stará důra. ***** Nesouhlasím s názorem, že by stačilo pět dílů. Tenhle seriál (tedy minisérie, protože konec je skutečný konec) je velkou měrou postaven na dialozích. První díly měly budovat atmosféru a já si ke všem postavám vytvořila vztah. A jelikož jsem tak úplně nepochopila, kdo je hlavní postava, asi záměr, ano, ten jeden díl jsem koukala jako tele, co se stalo. (V tom snu jsem na lodi...) A ten díl, kde se rozebíralo téma smrti, byl pro mě asi nejsilnější, vzhledem ke konci, kterej byl vážně dojemnej. A tam, teprve tam to úplně dojde. Žádná minuta nebyla zbytečná. Každej rozhovor, každé slovo vedlo k tomu, co se stalo na konci. Co postavy udělaly a proč to udělaly. Za mě skvělý a doporučuji  :) (11.10.2021)

Sedmihodinová mše o víře, životě a smrti. Nálepka horor je jen zástěrka. Netflix Flanaganovi nechal evidentně hodně volné ruce. Celé to budování charakterů tu působí jen jako zdlouhavá výplň. Celkově by se příběh vešel do tří maximálně čtyř epizod s výrazně lepším tempem. Místo toho si tu postavy dlouze povídají a filozofují v obýváku, ložnici, na lodi, v kostele. Na papíře to mohlo vypadat zajímavě, ale audiovizuálně to je pro mě nejnepřístupnější Flanagan. (28.09.2021)