Polnočný kovboj

Naivní káuboj Joe Buck přijíždí do Velkého jablka pln nadějných očekávání. Jenže nedaří se nedaří - a setkání s lúzrem Ratsem taky není to nejlepší, co ho mohlo potkat. Drama s psychedelickými pasážemi bylo místy zajímavé, místy zábavné a občas docela nuda - dá se říct, že nechápu tu nadílku Oscarů, nejspíš se jednalo o výpověď doby (v té době) - mě to bohužel minulo. (02.07.2013)

Mistrovské dílo - hlavně jedinečná střihová skladba dělá z Půlnočního kovboje nevídaně intenzivní podívanou. Obdivuhodná práce v newyorských ulicích, snad jen v Sedm a Taxikáři se povedlo tak sugestivně zachytit odvrácenou tvář metropolí. Výjimečný scénář navíc zpracovává nesmírně široké spektrum témat - od odcizení v moderních velkoměstech, až po sílu lidského přátelství. (13.12.2003)

Film je o týpkovi, co si myslí, že se oblíkne jako kovboj, pojede do velkýho města a bude vojebávat ženský, který mu za to ještě zaplatěj. Místo toho vyjebávaj všichni s ním, až se dá do kupy s mrzákem Ricem, jehož velmi dobře ztvárňuje Dustin Hofman. A to je vše. Zcela chybí nějaký větší moment, k němuž by se divák mohl upnout. Lepší průměr, nic víc. (04.10.2009)

Dějově jednoduchý, formálně vyšperkovaný film o složitém a bolestivém rozpouštění osobních traumat, vštípených sebeklamů a naivních iluzí o cestě k úspěchu, o prodírání se chaosem, horečkou a ztraceností ke světlu na konci tunelu, přičemž každý z obou souputníků míří k jinému světlu na konci jiného tunelu, a aniž by to úplně chápali, navzájem si pomáhají na svých dvou tolik odlišných cestách. *** Není to ale film o deziluzi z amerického snu, jak se občas předkládá, ale o deziluzi ze snílkovství obecně. Kovboj ani zlodějíček se nikdy nechtěli a nezkoušeli vypracovat po vzoru selfmademanů, aby měli dům, práci a rodinu, spíše snílkovsky, naivně, hledají odlehčené cesty k fanfarónskému živobytí a úspěchu, než z toho chtě nechtě tvrdě vystřízliví. *** Film tak spíše, a to plně senzuálně, opticky i fyzicky, reflektuje okrajové existence americké společnosti na konci éry květinových dětí, experimentální umělce, feťáky, snílky, prostitut(k)y či zpovykanou smetánku, zkrátka všechny ty, kdo americkou mainstreamovou společnost vnímají přes rozmanité filtry jen vzdáleně, ať už jsou těmi filtry peníze, drogy, naivita, touha po univerzální lásce, nebo hlad, horečka a zimnice. *** I po letech pořád podmanivé a jemně srdcervoucí, tak se asi pozná klasika. (V Ekvádoru, v Alma Saně, sama v noci. 28. 2. 2024) *~ (29.02.2024)

Není divu, že tento snímek obdržel hned 3 Oscary.. je až s podivem, že Dustin Hoffman si neodnesl sošku za ztvárnění kulhavého a tuberkulózou prolezlého vandráka (ovšem John Wayne si ji zasloužil..), neboť pro mě zde vedle Strašáků a Absolventa plus snad ještě Rainmana podal svůj nejlepší výkon, ačkoliv vybírat v jeho filmografii nejlepší herecké představení je úkol velmi těžký (vzpomeňme třeba Motýlka, Malého velkého muže, atd.). Jon Voight tu vdechl život také velmi zajímavé postavě. Nad tím vším však stojí vynikající soundtrack a především poutavý příběh o přátelství a životě demonstrovaného bez nějakých zvláštních příkras. Snímku rovněž nelze upřít atmosféra chudoby, zaplivaného prostředí a New Yorku tehdejších let. (02.06.2013)