Deň kobyliek

Príbeh oportunistickej blondíny v Hollywoode a submisívnych mužov v jej okolí, ktorými máva ako gýčovým vejárom vo svojej mramorovej paži (ten jej popri tých okázalých outfitoch mimochodom celkom chýbal). Kvalitatívne nemám moc čo vytknúť, jedine ak zdĺhavosť či pomalý rozbeh, ktorý však vykompenzoval sugestívny a nápaditý záver. Skôr by som sa chcel vyjadriť k tomu, že to nepokladám za neo-noir, ako sa vyjadril istý užívateľ, ktorý ma primäl k tomu, aby som si film konečne pozrel. Ak tento žáner chápem správne, musel by tu byť zločin zahalený istým rúškom tajomstva a potom postupne odkrývaný. No nie vykonaný takto jednoznačne, impulzívne a kumulovaný davovým šialenstvom. Ale to už oscilujem medzi vecným opisom a spoilerom. Tak v kocke, niežeby vyvrcholenie deja nebolo dostatočne veľavravné, len nie je úplne noirové. Obzvlášť keď sa tam vlastne iný, podobne temný moment vôbec nenachádzal. Dobová atmosféra a fatálna žena v popredí tento žáner síce evokujú. Ale tým to asi aj končí. (01.03.2015)

Film zdobí velmi kvalitní herecké výkony, kterým s přehledem vévodí Karen Black v roli začínající ambiciózní herečky jdoucí sobecky za úspěchem a využívající všechny ve svém okolí. Celou dobu máte pocit, že koukáte na velmi solidní, dobře natočené drama, ale to vás čeká ještě několikaminutový bestiální a skutečně hororový závěr, který působí jako rána mezi oči a na jehož konci stoprocentně pochopíte název filmu. (19.06.2007)

Hrdinou filmu je malíř scén Tod (William Atherton), který se koncem 30. let minulého století, snaží nalézt štěstí v hollywoodském filmovém průmyslu. Místo do světa filmových iluzí se však dostane mezi zahořklé věčné statisty, znuděné čekáním na úspěch, který nikdy nepřijde. Bezvýznamná herečka Faye Greener (Karen Black), která se snaží protloukat se životem tak, aby uživila sebe i své blízké, se po krátkém románku s Todem chopí příležitosti a opětuje sympatie stárnoucího účetního Homera Simpsona (Donald Sutherland). Postupem času stále víc a víc zneužívá jeho dobroty a lásky. Utrácí jeho peníze, v jeho domě, kam se nastěhovala, pořádá večírky se svými filmovými přáteli, neváhá ani milovat se v Homerově ložnici s jiným mužem. Homer ji bezmezně miluje, její výstřelky se snaží tolerovat. Tod. pracovitý a schopný muž, si postupem času získává stále větší uznání u filmových tvůrců. Úspěch se však nedostaví, při natáčení dojde k tragédii a práce na filmu bude pravděpodobně ukončena. Ve filmovém studiu zavládne frustrace, někteří lidé se stanou pasivními, u jiných roste agrese. Také Homerova trpělivost skončila a po bujarém večírku odchází ze zcela zničeného vlastního domu s nepřítomným pohledem neznámo kam. Přijde však čas a městem vládne nová premiéra. Na místo se sjíždějí známí i neznámi herci, slávě přihlíží každý, kdo ve městě žije. Dav kolem kina houstne a houstne i atmosféra. Tod uvidí v dálce kráčejícího Homera Simpsona, autem se k němu však davem dostat nemůže a Homer díky všeobecnému hluku neslyší jeho hlas. Unavený Homer usedá na lavičku a zřejmě netouží po ničem, než po klidu a pocitu, že někde v davu je i jeho Faye… (22.06.2010)

Den kobylek je velice působivé drama o bezohlednosti a odvrácené straně syrového hollywoodského světa, v němž uspěje sotva jeden z tisíce. Pro mě osobně má "pouze" dvě slabiny - příliš dlouhou stopáž a silně depresivní pocit, který z něho pokaždé mám. SPOILER: Meze únosnosti končí detailním, brutálním kohoutím zápasem a nastěhováním si omezeného pořadatele kohoutích zápasů do vily poloretardovaného, ale velice hodného boháče a zároveň stupňující se bezohledné chování boháč. milenky, která ho se svými přáteli zneužívá. Pak už jsem vždy musela přeskakovat, v celém kuse jsem film nikdy nedala. Ušlapání a lynčování davem jedné z kladných postav a navíc příšerné chování toho malého spratka-hollywoodského herce (nebo jen komparzisty?), který zvítězil v mé soukromé anketě neodpornější, nejnevychovanější dětská filmová postava všech dob, je třešinkou na nestravitelném dortu. Kvality zmiňovaného filmu jsou přesto nepřehlédnutelné a nemohu je pro to tvůrcům "upřít." (07.09.2017)

Kam se poděl smysl tvůrců pro dramatickou výstavbu filmového příběhu?? Tento snímek měl buď mít 4 hodiny, nebo (a to spíš) se měl snažit omezit počet v něm se vyskytujících postav a epizod, z nichž některé jsou opravdu naprosto zbytečné a rytmus vyprávění narušující. (Například nepropadejte mylné domněnce, že Donalda Sutherlanda uvidíte na plátně/obrazovce déle jak pět minut.) Schlesinger jinde dokázal, že má na víc. Dějová linka tohoto filmu se zřejmě nedokázala odpoutat od komplikované románové předlohy (aspoň tak dedukuji - Westův román jsem nečetl). (04.02.2006)