O Janovi a podivuhodném příteli

Tohle je neobjektivní a nefér a už to nikdy neudělám, ale u téhle pohádky prostě musím - viděla jsem ji jako dítě a znovu se na ni podívat rozhodně nechci. Pamatuju si, že se mi vůbec nelíbila, rodičům jsem říkala, že je "zlá" Dodnes když mám někdy špatný sen, bývá v něm scéna těch jezdců s rohama. Na konci jsem měla pocit, že tam snad není žádná kladná postava, byla jsem z ní dost pesimistická a doneška z ní mám špatný pocit. Pro dospělé možná zajímavý horor, ale jako dítě jsem chtěla vidět něco úplně jiného! (01.04.2011)

Jenda neměl přítele podivuhodného, ale spíše obdivuhodného, protože vydržet vedle takového vyměklého nechápavého sheeplovera, to bylo na metál. Koprodukce zanevřela na humor a vydala se výhradně temnou, lehce poetickou cestou. Obecně nic proti tomu, ale nyní mě vyděsily už jen tři věci. Psychedelická hudba připomínající komáří bzučení (sochy v zahradě), sešlý vrátný Kemr a především šedivá paruka Agnes Vejmělkové.. (14.08.2017)

Snad podivná souhra náhod, pustit si svou oblíbenou (určitě v první pětici mých jejoblíbenějších a nejlepších pohádek) pohádku v den, kdy zemře člověk, který pro ni dělal hudbu. Pohádka krásně atmosférická, ještě si vzpomínám, jak jsem v kině propadal občasným náznakům strachu, s dobrým obsazením (Eva tehdy prostě jela, jen nechápu, proč jí dali tu paruku), docela povedenou výpravou a charismatickým záporákem. S tradičně výtečnou, atmosférickou a chlupy ježící hudbou, protože Petr Hapka zklame jen málokdy. Budiž ti země lehká Petře. (26.11.2014)

Jako malému mi přišla tato pohádka velmi zajímavá. Měla totiž trošku jiný příběh než všechny ostatní pohádky. A mě se to líbilo, příběh byl poutavý, ale také trošku strašidelný. A líbili se mi triky použité v této pohádce. Výtku snad mohu mít jen k názvu, protože jsem si ho nikdy nemohl zapamatovat. Pohádku jsem zkouknul i teď po letech a pořád se mi líbí, sice už to nebaví tolik jako v dětství, ale 4* si určitě zaslouží. (02.09.2016)

Zvláštní pohádka, ze které jde strach i po letech. Za atmosféru a kostými by se nemuseli stydět ani v hororu. Hudební doprovod to celé dotváří. Já jsem se jí jako malá bála a měla z ní noční můry. I teď ji zrovna dvakrát nevyhledávám. Tomáš Valík je sympaťak a jeho přítel, který nad ním držel ochrannou ruku taky. Takže jim fandím, když se náhodu na pohádku dívám. (15.09.2020)