The Circle
Réžia:
Ladislav RychmanScenár:
Jindřiška SmetanováKamera:
Alois JiráčekHudba:
Václav LídlHrajú:
Vlasta Matulová, František Holar, Jan Tříska, Jaroslava Panýrková, Michael Dáňa, Anna Melíšková, Ema Skálová, Blanka Bohdanová, Dagmar Hyková-Táborská (viac)Obsahy(1)
Matka se snaží zabránit rozpadu mnohaletého manželství. Ví o mužově nevěře, bojí se však jeho odchodu od rodiny s dospívajícími dětmi. Krize se však zdá neodvratná... Nepříliš úspěšný pokus o vážné zpracování společensky žádoucí tematiky. Režisérovi Ladislavu Rychmanovi se později dařilo spíše v zábavných žánrech. (oficiálny text distribútora)
Recenzie (23)
Panýrkové to tady na rozdíl od Štěňat moc nesluší (účes, šaty). Přehnaně nepříjemný Holar v roli otce, přehnaně drzé a namyšlené děti – nevěrohodné. Dotěrná vlezlá a ukecená bába. Trafikantka se diví tomu, že lidé koukají z okna. Úplně blbá milenka, která volá záletníkovi neustále domů. Ale pěkné prostředí bufetu a uvěřitelný vzestup šikovné pracovnice. Holar mimo barák taky fajn. Nepříliš inteligentní školák. Vyluxuje byt a do sběru dá i vzácné tisky. Zbožňování peněz – při pohledu na bankovky se rodina štěstím skoro rozpláče. Slabší tři pentagramy. Zednáři se moc nepředvedli – symbolika: 33 – „Tak za tři dny.“ „Včera si se narodil a za tři dny budeš rukovat.“ ()
Než se režisér Ladislav Rychman pustil do svých úspěšných a známých hudebních komedií, točil méně známa, avšak působivá dramata, jakým je i psychologický film Kruh. Vypráví o manželství, které je na pokraji rozpadu, když otec rodiny je své ženě nevěrný s kolegyní z práce. Všichni členové rodiny se od něho postupně odvrací a odchází, matka začíná pracovat v obchodě s potravinami a lahůdkami (automat Koruna), syn Honza odjíždí na vojnu, dcera Helena odchází za svým přítelem a malý Jirka zůstává s matkou, která odešla ke své tchýni. Poslední záběr filmu však zůstává otevřený. Moc pěkná je také novátorská kamera Aloise Jiráčka a dusná hudba Václava Lídla. Po herecké stránce není co vytknout, všechno pěkné civilní výkony, potěšila role Nataši Gollové jako matka dcery Andulky (nádherná Dagmar Hyková), která chodí s Honzem. Na svou dobu vyjímečný snímek mezi začínajícími budovatelskými bláboly, který si pod svá produkční křídla vzal král tehdejší výroby Bohumil Šmída. ()
František Holar vypadá a vlastně se i chová jak Náčelník z Přeletu nad kukaččím hnízdem, což mi k postavě, které mám uvěřit dvacetileté manželství, tři děti, významnou pracovní pozici a milenku, moc nepasuje. Příběh je celkově naivní a plochý. Vnitřní monology hlavní hrdinky nejsou průhledem do jejího nitra, ale zbytečným a dobově poplatným komentářem děje. Co mě však úplně usadilo, je neobvykle dusná atmosféra některých scén, na které má hlavní podíl nápaditá a nemilosrdná kamera. ()
Tomuto snímku sa dá všeličo vytknúť, istý schématizmus alebo vnútorné dialógy hlavnej ženskej postavy, ktorá podceňuje diváka, bohužiaľ, tieto maniere sa v našej socialistickej kinematografii diali často. Aj tak hodnotím film ako nadpriemerný, lebo témou i spracovaním predsa len pozitíva vyhrávajú. Matulová-Holar sú uveriteľní. ()
Příjemný psychologický sníměk o ženské emancipaci. 1) 41letá nedoceňovaná Vlasta Matulová (matka) má svou důstojnost, 23letý Jan Tříska (Jan, jde na vojnu) svou přitažlivost a 10letý Michael Dáňa (Vašík, nejmladší syn) svou nevinnost. 2) Film má svůj půvab, nejednoznačný konec mu hodně prospívá. 3) Nablýskaný bufet Koruna na Václavském náměstí (už neexistuje) mě dojal. 4) Výstižný koment: pseudo*****. 5) Až se vrátíš z vojny, budeš potřebovat smoking. Já ti ho koupím. Za dva roky dám ty peníze dohromady. ()
Galéria (14)
Zaujímavosti (4)
- Pro film byla postavena věrná kopie průchodu u automatu Koruna. Všiměte si tramvají v pozadí, je to umělá perspektiva, divák běžným pohledem nic nepozná. (M.B)
- Ve filmu se objeví jedna automobilová rarita a totiž Trolejbus T401. Tatra 401 je model československého trolejbusu, který byl vyroben v jednom kuse v roce 1958. V letech 1958 až 1960 byl podroben rozsáhlým porovnávacím zkouškám v Praze s trolejbusy Škoda. Po ukončení těchto testů bylo rozhodnuto vyrábět menší dvounápravové trolejbusy Škoda a výroba těchto dopravních prostředků v Tatře byla ukončena. V roce 1960 byl předán pražskému dopravnímu podniku, kde obdržel evidenční číslo 461. Ovšem již následující rok byl vyřazen a odprodán Tatře Kopřivnice. Vrak trolejbusu byl v roce 1975 převeden do brněnského Technického muzea. V polovině 80. let prodělal vůz částečnou renovaci v ostravském dopravním podniku. (sator)
- Natáčelo se na lokacích v Praze, konkrétně v Holešovicích, Ruzyni, Malé Straně, Malé Chuchli, Dejvicích, Václavském náměstí a Novém Městě. (M.B)
Reklama