Aspoň jeden gól

Jednou za uherský salám prosté vypnu mozek, uležím se na gauči, a totálně mi hlava nebere proč se na takové filmy sypou prachy na rozpočet, ale člověk potřebuje ventilovat tyhle feel-good komedie. Taika Tsatsiky, jako novozélandský Monty Python, co si svým retardovaným infantilním humorem zrovna moc nešetří, ale snímky jako Hon na pačlověky nebo Co děláme v temnotách (co bysme tam taky dělali?), je top strop svého žánru, kdy absurdita střídá opravdový styl. Ujetá blbinka o Fastbenderovi, co gaučuje romské poloopice, s mentálním downovým syndromem, vycvičenou na mlácení pazourku o žulu nebo opíkání dřeva na gazelu, chce přetransformovat něco jako Ligu Maestrů, nebo gorily v Clast of Stars, zní na první pohled jako béčkový námět, který jsme tu viděli už hodněkrát. Na tom pravda je asi polovičatá. Krom amerických komedií pro lobotomy jako Zpátky ve hře, Bláznivá olympiáda nebo dokudrama Cesta zpátky s Benem Flekem, což považuji za největší přešlap svý kariéry. Tady domoročanům stačí jen jeden výkop. To bude dost hardcore operace i pro zkrachovalého trenéra (opět další klišé). Nebavil jsem se tak moc, abych zapomněl na to, jak tam plac oběhavá trans žena, ale úsměvný to bylo, a pár vypečených vtípků to mělo, a hlavně divák zrelaxuje u přírody Jižního tichého oceánu. Kokosy v tropicu. (01.04.2024)

Waititi stratil cit pre humor a príbeh. Next Goal Wins predstavuje tradičný príbeh o skupinke neschopných underdogs a coachovi, ktorý je emočne bloknutý a preto nevie robiť to, čo robí najlepšie. Takéto filmy pozeráme kvôli charakterom a zaslúženým emóciám. Tie síce využívajú všetky možné klišé, ale vďaka uveriteľným postavám to funguje. Lenže problém s filmom je ten, že kĺže po povrchu. Emočná scéna je len jedna a hoci je dobrá, príde mi nie práve zaslúžená ( pep talk po prvom polčase). Humoru je tu na rozdávanie, ale väčšinu času nefunguje. A Fassbender tu hrá rutinne, čo by nevadilo, ak by som mu toho jeho coacha veril. Premárnená príležitosť ktorej jedinou devízou je funkčná transgender postava. Nenadchlo ma to. A Waititi v úlohe kňaza je vyslovene trápny. (03.05.2024)

Waititi se vrátil k tomu co umí a i když Next goal wins neboří hranice žánru (ani se o to nesnaží) jde o parádní feel good kousek, který do puntíku plní účel oddechovky u které divák vypne, zasměje se a možná se i trochu dojme. Ta pozitivní energie z toho přímo čiší a i když se mi sem Fassbender zkraje moc nehodil, nakonec sem ho vzal na milost. Srovnání s Kokosy na sněhu sice není úplně od věci, ale zatímco Kokosy byly primárně komedie, tak Jeden gól na to jde trochu jinak a nebojí se i vážnějších témat (a je celkem jedno že je vlastně jen nakousne a nepouští se do žádné větší hloubky). Časem si dám určitě znova...80% (23.02.2024)

Waititi urobil z documentary mockumentary. Takže kým reálny príbeh je o vášni, športovej snahe a zápolení, povstaní amatérskych lúzrov, no Waititi urobil z tejto vášne idiotské vtipkovanie domorodcov, ktorí ako športovci nevyzerajú a hrajú za nich brucháči, čo počas zápasu meditujú. Podľa dokumentu však za Samou hrali normálni chlapci a áno aj transgender na práškoch, ktorí sa snaží doteraz zmeniť na ženu, no hlas má ako Daniel Hůlka v najlepších rokoch. Aj vzhľadom na to, v akých kruhoch sa Waititi pohybuje, akú agendu pretláča spolu so zlatou milenkou Ritou, je jasné, že jedným z hlavných dôvodov urobiť tento film bola pre neho woke linka, ktorá je úmyselne jemne v popredí a prikrášlená: to tretie pohlavie, alebo faʻafafine ako ho na Samoe nazývajú, napríklad nikdy nevykoplo loptu z čiary v nadstavenom čase. Takže v konečnom dôsledku je to film s  klamlivým zobrazením skutočnosti a síce o lúzroch, ktorí povstali z popola, no stále sú tým zosmiešňovaním aj tak ukazovaní ako lúzri. (18.01.2024)

Taika Waititi má svůj obří boom za sebou a doufám, že si uvědomí, že ten jeho příliš přestřelený humor tolik lidí nebaví, určitě ne více než kvalitně a seriózně vyprávěný příběh. Bohužel i zde má své trapné cameo, podobně jako u Králíčka Jojo (o Thorovi 4 nemluvě), kde začátek jako by byl z úplně jiného filmu a potitulkovka je jen trapnost sama o sobě. Ten zbytek naštěstí funguje dle zajeté šablony (a prošlápnutí cestičky Tedem Lassem) více než obstojně a na to, jak špatné recenze Jeden gól měl, tak mě teda bavil a rád jsem zas viděl Michaela Fassbendera, který byl dle mého do této role vhodně zvolen. Stále je to jen lehký nadprůměr, který až příliš hraje na jistotu po vzoru dvacet let starých podobně laděných sportovních filmů, ovšem nic, u čehož bych litoval ztráty času. (10.03.2024)