Milda

Co k Mildovy dodat?: Místy sympatický, na svůj věk fyzicky i duševně vitální společník. Většinou však na ránu věk, nevěk. Bezesporu už samotný fakt, že někdejší čelní představitel KSČ povolil natáčet podobný materiál, je samo osobě pecka na druhou. Každopádně, celkový dojem působí rozpačitě. Většinu minut je Jakeš uměle kamsi tlačen…..například konfrontace Jakeš vs. Čuňas vypadá na papíře jako terno roku, ovšem tady vyznívá jaksi do ztracena. Kvituji představení Jakeše i jako „obyčejného“ důchodce, ale celková práce režiséra s ním mi přijde, a asi je to dáno věkem, nevyzrálá. Když se podařilo ulovit takovou rybu, tak to chtělo dokument, o kterém se ještě za deset let bude mluvit….tady se povedlo pouze natočit dokument. (04.05.2018)

Jakeš si môže kľudne doma zabiť pavúka, lebo jemu sa v podstate nemôže nič stať. Doteraz žiadnu smolu nemal, takže žiadna povera sa na neho nechytá, asi ani tá o tej vode, čo sa varí. Aj dnes si môže zájsť na nejaké zhromaždenie tých „svojich“, kde mu potľapkajú po pleci, vyžiadajú autogram a zaspievajú si pieseň práce. Podľa neho za socializmu bola väčšina ľudí zdrcujúco šťastných a pri zásadných otázkach o zločinoch komunistickej strany znervóznie a rozhovor končí. Malú podpásovku schytal aj Karel Gott, od ktorého má Jakeš srdečné súdružské blahoželanie k narodeninám. V závere dokument trochu prepína z vtipnej nálady do jemnej konfrontácie, ale stále v rámci mantinelov, ktoré si dal asi hlavný hrdina. PRÁCI ČEST! –––– Víte, že zabít povouka znamená smůlu? – To já neuznávám. –––– Každej smrad si myslí, že bude policii určovat, co bude dělat. –––– Já nevěřím, že by Sovětský svaz a jeho armáda vstupovali do Československa se zlými úmysly. (01.05.2018)

Milouš je v 95 letech stále v obdivuhodné fyzické i psychické kondici (můžete ho i přejet autem a nic se mu nestane), a v tomhle filmu vypráví na kameru o svých názorech, které se vůbec nezměnily (politické procesy a další zločiny komunismu jsou jen malichernosti, důležité bylo, že se tehdy měli lidé dobře, zatímco dnes je 700000 nezaměstnaných, tudíž dnešní doba je horší, atd. atd.) Často sice řekne na kameru nějakou nechtěně vtipnou hlášku nebo nám ukáže svůj mrazák plný švestkových knedlíků ("proč bych chodil do restaurace za 120 korun, když to jídlo má hodnotu 30"), ale jinak je to film spíš pro filmové masochisty. (22.11.2017)

Milda Jakeš: "Člověk se musí naučit v tom chovat. Chovat ve smyslu jako...prostě...nedávat najevo, že tomu nerozumim, že to neznam." Dle mého Jakeš dával celou dobu najevo, že ničemu nerozumí. Seschlej rudej páprda připomínající želvu, které když se začne bortit rámec myšlení, které propaganda zformovala, tak se stáhne a zaleze si do svého ideového krunýře. Takhle Jekeš přetrvává. Imbecil a elektrikář byl nejmocnější muž země. Pohleďte, socialismus, který se nikdy nestal komunismem a vítejte v Česku, kde i 40 let po revoluci senilní bábi děkují Jakešovi za to, jak dobře se o ně tenkrát staral. (11.12.2018)

Je celkem obdivuhodne jak si Jakes i v tak pokrocilem veku jede to sve a zije ve vlastnim svete soudruhu. Jsem rad, ze do tohoto projektu vstoupil, nekolik zajimavych zaberu a myslenek se zde najde. Jeho rozcilovani se nad neprijemnymi otazkami pusobi az usmevne. Ale jde videt, ze je kovanym komunistou, ktery v politice nebyl pro penize, ale z presvedceni. (01.07.2018)