V lúčoch slnka

Celé to působí jako děsně vtipná parodie či satira. Nejsmutnější na tom však je, že je to realita.Je to realita každého všedního dne každé obyčejné rodiny a jednotlivce, kteří v této příšerné zemi (rozuměj příšerném diktátu klanu Kimů) žijí. Závěrečný záběr je jedním z nejsilnějších momentů, které jsem kdy na filmovém plátně viděl. Tento dokument doporučuji kokotům jako je basketbalista Rodman a snad jeho kámoš Un a jemu podobní nebudou u vlády příliš dlouho. I když si bohužel myslím, že v této zemi budou. (07.11.2016)

Silné téma, silné obrazy, ale zpracováním je ten dokument teda místy fakt strašná nuda, která by si bezesporu zasloužila delší pobyt ve střižně. Z celé té neupřímné šarády nejednou mrazí a divák přes všechny ty falešné úsměvy a naučené fráze pomalu ani nevidí to, co lidské bytosti dělá lidmi. 2 + 2 = 5 (01.03.2021)

Ešte si čo to pamätám z nedávnych časov budovania socializmu u nás a nebolo to až tak odlišné. Akurát my sme neumierali od hladu a neboli až tak úplne izolovaní. Spartakiády, vymývanie mozgov a stavanie potemkinovských dediniek je zrejme komunistickým patentom. Tí neskôr narodení by si to mali púšťať pravidelne aby vedeli, čo ich čaká v prípade, že si prestanú vážiť slobodu.. (05.03.2017)

Kdepak, tentokrát cenzoři a dohlížitelé drahého vůdce lidu Severní Koreje ani trochu nepotěšili. Je sice evidentní, že některé záběry a mezititulky byly přidány až dodatečně, ale i tak se jedná o trestuhodné selhání, kde bych se vůbec nedivil, kdyby mělo pro některé korejské úředníky velice nepříznivou dohru. Mělo jít o další propagandistický triumf režimu, jenže Vitalij Manskij pojal snímek jako obžalobu diktatury, která je bizarní kombinací orientální despocie a levičáckého totalitarismu 20. století. Nemusíte umět číst mezi řádky a luštit jinotaje, aby vám z toho, co vidíte, bylo hodně nepříjemně a abyste si spočítali, jaký je ve skutečnosti život v Severní Koreji. Manskij klade záběry tak, aby neustále vytvářel jízlivě sarkastický dojem a aby shazoval pompézní fasádu a odhaloval odpudivou podstatu systému. Tomu, co ukazuje, se dá smát, ale z drtivé většiny vám z toho nejspíš bude smutno. Vedle skvělých scén, jako je např. jízda metrem nebo ukázka naaranžovaných "pracovišť" obou rodičů, se ve snímku objevuje řada míst, které se nepříjemně táhnou nebo jsou opakováním už použitých motivů. Proto se nakonec přikláním k pouhým 3 hvězdičkám a 65 % celkového dojmu. (03.09.2017)

Při dokončovačkách evidentně "nevěděla pravá ruka, co dělá levá", jinak by se těžko mohlo stát, že jméno hlavní dětské hrdinky se v přepisu do latinky objevuje ve dvou verzích: někde se jmenuje Lee Zin-mi, jinde pro změnu Ri Čin-mi. Pro diváka to může být - hlavně zpočátku, než pochopí tuto lingvistickou schizofrenii - dost matoucí. (10.09.2017)