Spider-Man: Bez domova

„Aké je to chodiť so Spider-Manom? Zaujíma sa o vaše pocity?“ Ako keby človeku, ktorý má načítané a napozerané všetky veci so Spider-Manom, dali 200 miliónov a telefónne čísla na... istých... ehm... hercov... a nechali mu absolútne voľné ruky, aby si robil čo uzná za vhodné. Nad scenárom je lepšie nepremýšľať. Nepáčil sa mi dôvod, pre ktorý k „tomu“ došlo. Neverím, že by s niečím takým súhlasil Doctor Strange. Ak by aj súhlasil, aká je šanca, že by sa to niekomu ako on vymklo spod kontroly len preto, že mu do toho neustále niekto doslova rozpráva? Navyše sa (opäť raz) potvrdzuje riziko postavy, akou je Strange: je taký mocný, že môže prakticky všetko vo vesmíre, potom je ale otázne, prečo sa dejú zlé veci, keď by teoreticky stačilo, aby napochodoval na scénu, spravil dve-tri kúzla a za 25 sekúnd by bolo po nebezpečenstve. Nepozdával sa mi ani lacný dôvod, ako ušetriť na digitálnej postave tým, že ju na dlhé minúty schovám do dodávky, to ako vážne?. Spôsob, akým sa Peter na konci rozlúči so svojimi dvoma „priateľmi“ budí rozpaky. Vlastne aj posledné scény so Spideyho protivníkmi sú nejaké... nijaké. To je naozaj také jednoduché, zbaviť superschopností tie postavy, ktoré ich boli zbavené? To zásadným spôsobom mení komiksový žáner! Stačí dotyčnému záporákovi pichnúť injekciu a o desať sekúnd je z neho normálny inteligent. Akonáhle ale nad tým prestanete premýšľať (je otázne, či to dokážete, pretože scenáristi občas volia neskutočne rapídne oslie mostíky a drastické dramaturgické náhody), čaká vás originálna, prekvapivá a robustná jazda so skvelými postavami. Som fanúšik, ktorý čítal stovky Spider-Manových komiksov (a samozrejme videl filmy), takže som sa spokojne usmieval aj v scénach, ktoré ľuďom v sále, ktorí ich nečítali, buď nič nehovorili, alebo ich dokonca kvôli svojej vlastnej nevedomosti považovali za komické (úprimné dojatie istej postavy vo finále po tom, čo inú postavu zachránila pred smrteľným pádom). Páčil sa mi spôsob, ako Peter využil matematiku, ale to som nemal povedať, lebo to potom bude vyzerať tak, že podobných parádnych scén je tam len pár. To ale nie je pravda. Nie je ich tam pár. Je ich tam asi... veľa. Pred zájdením do kina som vedel o niektorých šokujúcich zvratoch, no i tak som bol prekvapený, ako nečakane nimi tvorcovia narábali. A vezmite si do kina vreckovky. P.S. - Potitulková scéna príšerná. (26.01.2022)

Smolař Parker si šlape po štěstí, pro dobro všech ostatních. Velké finále se vším všudy. Přitáhnout do Spider-Mana magii má na svědomí mnoho efektních scén se starými známými padouchy, ale vrcholem zůstává skákání v zrcadlové dimenzi. Příchozí ze starých sérií pak pumpují do žil nostalgii kombinovanou s plněním snů přičemž všichni působí mnohem lépe než ve svých původních sériích. Démonický Dafoe hraje ještě o třídu lépe než před tím a jeho Goblin je v roli Parkerova školitele tím největším esem. Bezdomovec je narvaný až k prasknutí (přišli opravdu všichni kdo mohli) a občas zamrzí, že snímek není delší a to i přesto, že se místy malinko táhne. Vnadidlo na pokračování Strange, který to tentokrát pěkně posral šponuje očekávání až k hranicím našeho vesmíru a možná i za něj. (17.12.2021)

Tak tohle? To jsem opravdu nečekal. První díl byl blízko odpadu, 1*, druhý díl této ságy průměr, ale že dám plný počet třetímu? Něco bylo jinak, najednou i Spiderman nebyl tak otravný, navíc propojení všech spidermanů byla zajímavá nostalgie, která mi dala připomenout počátky. Za mě se jedná o nejlepší díl všech spidermanů vůbec.. 9/10 = 92% (25.01.2023)

// Dospívání je b*tch a to obzvlášť, když jste Spider-Man. Jon Watts natočil nejlepší díl své spidermanovské trilogie, spolu s Tobeyho dvojkou a animovaným Into the Spider-Verse se ale zároveň jedná o nejdospělejší a nejemocionálnější pavoučí dobrodružství, jaké jsme doteď viděli. Nadšení z akční stránky, hlášek nebo konkrétních detailů hlásit nebudu (spoilery, duh...), protože v tomhle mě bavila celá trilogie stejně, ten zbytek a jak to tentokrát bylo rámováno z toho ale za mě činí jeden z nejsilnějších Marvel filmů doposud, a já se fakt nemůžu dočkat, až si to dám v kině podruhé. 10/10 (15.12.2021)

„To jsou mí přátelé. Tohle je Peter Parker a tohle Peter Parker.“ Je fajn, že producenti výhradně důvěřovali postupně Samu Raimimu, Marcu Webbovi a Jonu Wattsovi. Každý pojal tohohle legendárního kamaráda ze sousedství po svém, každý zaujal něčím jiným. Verze s Tobeym začala klasickým pavoučím kousnutím, bulením nad smrtí strýčka a balením zrzky Mary Jane, tým okolo Andrewa zase vsadil na vtipnější a romantičtější notu a celkově se víc blížil mladšímu publiku a verze s Tomem skočila rovnýma nohama do rozjetého vlaku a tvůrci umně využili vydatného marvelovského filmového světa. Jenže ve dvojce (Far from Home) to byl zase utahaný digi-bordel pro náctileté, což trojka naštěstí neopakovala, ale v první třetině se rozhodně na plyn nešlape. Vycházíme z toho, čeho se pavoučí hrdina nejvíce obával: prozrazení pravé identity. Když se jeho nový problém začne dotýkat i jeho nejbližších, má mu Doctor Strange pomoci uvést věci do pořádku. Jenže se to celé krapet zvrtne a do děje (do této verze reality) vtrhnou dřívější padouši. A přiznejme si, trochu to skřípe. Jakmile ale dojde na setkání se „starými přáteli“, začne se blýskat na lepší časy. Vím, že se tohle mezi všemi těmi nadšenými ohlasy okolo nesluší psát, ale já pořád vnímám tyhle comicsové výplachy jako čisté spotřební zboží bez hlubší invence. A na tom se v mých očích asi nic nezmění. Tři až čtyři hvězdy. (05.02.2022)