Hra špiónov

Musím ocenit, že se tvůrcům podařilo skvěle vystihnout dobovou atmosféru. Pak mi doslova vzala dech nebývalá fyzická proměna Benedicta Cumberbatche za účelem co nejvěrohodnějšího ztvárnění dané role. Akorát mě dost mrzí, že film postrádá jakoukoliv gradaci a dramatičnost, všechno tak nějak vyšumí do ztracena. (65%) (28.11.2022)

Sometimes lie is a gift. An act of love. Přirovnání k Alfredsonově Tinker Tailor Soldier Spy sedí jen s ohledem na dobovou výpravu, staromilský přístup upřednostňující dialogy před akcí a účast o jedenáct let vrásčitějšího Benedicta Cumberbatche. Carrého příběhy jsou ale bytostně antihrdinské a ani ti nejlepší nejsou podobně jako v životě nezranitelní; dokonce ani Smiley ne. Jinak má bohužel zoufale televizní Courier, též oslavující triumf obchodnických schopností a ctností ve světě tajných služeb, blíže k Spielbergově Mostu špiónů. Což není něco, co by činilo špiónský film lepším. (29.07.2022)

Fascinuje mě tvrzení, že povolání jako televizní moderátor nebo PR manager jsou psychicky náročné. Zkuste si být Olegem Peňkovským.. Ať už byly jeho motivy víra v ideály svobody a demokracie, nebo touha pomstít se sovětskému komunistickému režimu, pomohl Američanům v době Kubánské krize zjistit, že Chruščov nemá v ruce full house, ale jen dva páry a sám údajně skončil způsobem, který by znechutil i pana Kopfrkingla. Jenže problémem je, že Cookeův film není primárně o něm, ale o jeho britské spojce naverbované v obchodních kruzích. V okamžiku, kdy spadnou klece, se už nedostaví žádná gradace a Cumberbatch, měnící se na něco mezi Baleovým mechanikem a jeskynním obrem z Morie, nezmůže nic. Podobně laděný Jack Strong mi přišel živější a mnohem lépe pracující s napětím.. (31.10.2022)

Pozoruhodný příklad a ukázka toho, jak může vzniknout hluboké přátelství a sympatie mezi dvěma lidmi z opačné strany barikády. Benedict Cumberbatch si střihl poměrně náročnou roli, kvůli níž musel asi leccos obětovat. Jessie Buckley hraje všude dobře, kde jsem ji zatím viděl. (28.03.2024)

"Možná jsme jen dva lidé, ale tak začínají změny..." Natolik byl vztah a pouto mezi nejvýznamnějším sovětským špionech Olegem Penkovskim a jeho britskou spojkou, "obyčejným obchodníkem"  Grevillem Wynnem vylíčen podle reality, nedokáže asi člověk moc dobře posoudit. Především ona scéna z vězení, kde mají oba možnost se spolu po zatčení a proběhlých výsleších krátce setkat, aby mohl Wynne Penkovskemu sdělit, že přeci jen dosáhl svého (tedy odvrácení jaderného konfliktu mezi Sovětským Svazem a USA kvůli rozmístění jaderných raket na Kubě v roce 1962), na mě úplně věrohodně nepůsobila. Ale beru, že je to přeci jen film... Celkově má ale tento špionážní film klasického střihu velmi dobrou atmosféru (viz třeba velmi přiléhavá hudba nebo použití příhodných dokumentárních záběrů). Líbil se mi ale i záměr filmařů, ukázat na paralelu, pokud jde o  rodinné zázemí obou aktérů (oba ženatí s poměrně malými dětmi ač tedy u Penkovskeho šlo o holčičku zatímco u Wynneho o kluka). No a co jsem si tedy vysloveně užil, bylo poměrně dost záběrů z exteriérů i interiérů "mého" ministerstva dopravy. (10.12.2021)