Spider-Man: Cez paralelné svety

Já = na přeceňovaných věcech hledám chyby a na podceňovaných hledám jen to dobré + jsem hodně náročný..takže moje hodnocení neberte relevantně.. děkuji. Tohle mi upřímně přijde o dost slabší než první díl a upřímně dal sem repete i prvního a už sem se též moc nechytal. Přijde mi to jako hroznej bordel. (20.11.2023)

Ten ryzí wow efekt z čelní srážky s něčím nevídaným a revolučním, dominující zážitku z prvního dílu, se zákonitě už nemůže dostavit. Ale to nic nemění na faktu, že druhý animovaný Spider-Man představuje pohlcující audiovizuální explozi, která pořád dokáže divákům na tváři vykouzlit ten slastně nablblý výraz úžasu a fascinace. Zatímco hrané komiksárny ztrácejí dech a zájem publika, druhý "Spider-Verse" je hyper-dynamický - to nejen ve způsobu ztvárnění pohybu a akce v rámci jednotlivých záběrů i celých sekvencí, ale také co do vyprávění i vyjadřování emocí. Sice má masivní stopáž, ale i při jejím zohlednění zůstává impozantním výkonem, co všechno během ní dokáže odvyprávět. A to ne jen ve smyslu peripetií a dialogů, ale také šíře oněch titulních paralelních světů. Zásadní roli v tom hraje samotné médium animace. Zatímco v předchozím filmu animace vyrážela dech především z hlediska expresivity fyzického pohybu, tentokrát vedle toho nabývá narativně ilustrativní a emocionálně impresivní roli. Konkrétně v orientaci napříč různými paralelními světy i jejich obyvateli pomáhá divákům nejen samotná kresebná stylizace, ale právě že i animační ztvárnění, počínaje technickým provedením až po provedení stylových specifik v čase a prostoru (od skicových elementů a akčních čar, přes řešení pohybu a póz, po míru a způsob užití typografických VFX). Animace také umožňuje kondenzovaně a současně velice účinně vyjadřovat a přenášet emoce - opět od řeči těla a výrazové stylizace mimiky (na rozdíl od hraných komiksáren není animovaný Spider-Man nikterak výrazově limitovaný svou maskou) až po práci s barevnou paletou scény i proporční deformací postav. Vedle toho tu máme také důmyslné meta pojednání o konfliktu osobní vůle s rigidním kánonem, které lze z ústředního příběhu nepřekvapivě vztáhnout také na obrazoboreckou pozici kreativitou sršících animovaných "Paralelních světů" oproti hraným marvelárnám hovícím si konformně v zažitých a automaticky přijímaných mantinelech pseudo-realismu a klišé. Ale to je už spíše třešnička na dokonale promyšleném a fenomenálně ztvárněném dortu. Animovaný Spider-Man nás katapultuje do nové dimenze blockbusteru a bude zajímavé sledovat, jestli se vedle animační konkurence, která už se probrala, chytnou za nos i hraní souputníci. (08.07.2023)

Asi je zbytočné vypisovať subjektívne negatíva pri filme, ktorý bol tak pozitívne globálne prijatý, nehovoriac o nadšení cieľovej kategórie, čo je inteligentnejšia mládež, povedal by som. Za mňa už príliš nefunguje wow efekt prvej časti, všetko je väčšie a komplikovanejšie, až by som výsledok nazval organizovaným chaosom. Ten mi bránil sa viac zamerať na postavy, ako to napríklad robí záverečná štvrtina, dovtedy môj mozog bojoval s nanosekundovými zmenami premyslenej bohatej mizanscény. Ale uvidíme po ďalšej časti, ktorá snáď všetko uzavrie. (25.04.2024)

Ja som tomu vôbec nerozumel. Výtvarná stránka bola taká špecifická, až mi to od začiatku do konca vadilo. Kebyže chcem vidieť niečo tak brutálne štylizované, prečítam si komiks so Spider-Manom, nepozerám film. V dvojke je všetko inak, ako bolo v (báječnej) jednotke. Akoby ani dvojka s jednotkou nemala nič spoločné. Mňa to proste nebavilo a chcel som to mať čím skôr za sebou, čo bol problém, lebo je to dlhé ako krava (dve a pol hodiny, to vážne?). Bavila ma len Gwen a mimčo. Jednotka bola bláznivá, ale v dobrom. V dvojke to prekročilo hranicu únosnosti a len ma to týralo. (27.12.2023)

Blesk nikdy neuhodí dvakrát na to stejné místo, pokud nejste Phil Lord a Chris Miller. Ti blázni to znovu dokázali a znovu posunuli Spider-Mana, animaci a superhrdinský filmy o úroveň výš. Na tak velkolepý, energický a divoký film, který je tradičně nabobtnalejším a velkolepějším pokračování se však jedná často o překvapivě komorní a emocionálně silný kousek. Který nezapomíná na důležitost výstavby. Postavy, mytologie, zápletky a záporaci se krásně organicky rozvijí, jakoby to od začátku měla být jasná trilogie. Takhle přirozený pokračování, které krásně pokračuje v načrtnutých vztazích a tématech, jen tak neuvidíte. Ovšem je to jen první půlka z celku a tak tu máme trochu podivnou strukturu, která hlavně ve finále brání filmu naplnit stejný potenciál. A až trojka zpětně ukáže, zda se tenhle film postaví po boku staršího brášky a nebo půjde o lehce slabší film. (12.06.2023)