Severan

Phenomenal! Seveřan je pro mne okamžitou srdeční záležitostí, film roku, nejlepší Vikingský film a dost možná i nejlepší Revenge film v jednom! Robert Eggers po komorní Čarodějnici a Majáku si natočil svůj první vysokorozpočtový film za 90 mega a je to přesná definice Art meets Spectacle. Eggers je ďábel, co ten chlap dokáže s větším rozpočtem jsou neskutečné věci a jsem hodně zvědav, zda příště si vybere horor anebo zkusí něco jiného, ale bez debat Wan-Peele-Eggers a Aster jsou noví Cronenberg-Carpenter-Raimi-Craven. Northman mě od první minuty chytil za koule a celých 140 minut je držel a vypustl až při závěrečných titulcích, dlouho se mi nestalo, abych při filmu zapomněl dýchat, ztratil pojem o čase, zapomněl své jméno a magicky se přesunul do absolutního neznámého Abstrakna. Transcendentní Vikingský zážitek, který nemá obdoby. Vikingové působí oproti Northmanovi jako předkrm, Last Kingdom- což byl můj dosavadní vrchol nejen vikingů, ale i historického žánru obecně byl teď Northmanem překonán. ( V jistých scénách má Northman i nádech LOTRA). Seveřan je rozdělen do několika kapitol, kde sledujeme Alexandra Skarsgårda ( životní role!!), který plánuje svou osudnou pomstu za smrt svého otce. Pomsta nikdy nechutnala sladčeji. Herecké výkony jsou bez debat strhující a oscar-worthy. Záludná Nicole Kidman solidní, Skarsgård samozřejmě ďábel, Anya Taylor-Joy pouze potvrzuje post nejlepší mladé herečky současnosti a Claes Bang je záporák jak se patří. Film má úchvatnou audiovizuální stránku ( Duna působí jako kýč oproti tomuhle), má strhující atmosféru jako prase, hlavně jsem Eggersovi uvěřil naprosto vše, co mi předkládá ( věřím, že si nastudoval hodně materiálu), ale takhle realisticky natočit žití tamní doby, to klobouk dolů. Hlavně ty magicko-čarodějnicko- mystické rituály s až hororovým nádechem byly vyloženě boží ( Příprava syna na post budoucího krále no WOW!) a samozřejmě došlo i na Valkýry a nejlépe filmově zobrazený vstup do Valhally! Když došlo na akci, tak tam mi padala čelist ( Chci si každou jednu scénu pustit znova), sice zde chybí pořádný epický battle ( křesťané se zde naprosto ignorují) a Skarsgård to tam loví víceméně solo v Stealth akci, ale je to správně syrové, brutální, nekompromisní, temné až na dřeň. Je tu dost možná nejlepší scéna se střevama ven vůbec a scéna, kde postaví z různých končetin,hlav,těl jakýsi Vikingský symbol, tak to jsem málem v kině zařval. Ke své vrcholné spokojenosti bych samozřejmě bral ještě o půl hodiny déle a mrknul třeba na dobývání Paříže nebo Mercie, či lodní bitvu, ale to bych chtěl po Eggersovi už moc, tak či tak jsem připraven na film vyrazit znova a těším se na druhou projekci obrovsky. Příběh 4/5. Akce 5/5, Humor 1/5, Násilí 5/5, Zábavnost 5/5 Hudba 5/5, Vizuál 5/5, Atmosféra 5/5, Napětí 5/5, Emoce 4/5, Herci 5/5. 10/10. (18.04.2022)

Seveřana jsem se trošku bál. Předchozí filmy Roberta Eggerse mi přišly spíš zajímavé než skutečně dobré a měl jsem strach, že v případě jeho novinky by trailery mohly lhát a že výsledek bude rozkročený mezi snahou o epickou vikingskou řežbou, a ne úplně přístupným autorským stylem. Ale bál jsem se zbytečně. Eggers totiž držel sebe jako umělce a auteura až nečekaně hodně na uzdě a jeho Seveřan je divácky velmi vstřícná podívaná. Není tu moc prostoru na nějaké interpretace obrazů, dialogů a čehokoliv jiného, mnohem víc jde o jen a pouze o onu vikingskou řežbu, která je v základu celkem prostá a její tvůrce si toho je vědom. Pokud přistoupíte na fakt, že Eggers chtěl jednoduše oživit legendu o zradě a pomstě, a víc než o cokoliv jiného mu šlo o to, aby na plátně ukázal krutý svět Vikingů a pořádně se vyblbnul po audiovizuální stránce, budete spokojení. Nebo možná nadšení jako já. Hudebně jde o lahůdku, z na jeden záběr točených scén dobývání měst, ve kterých umírají desítky lidí a krev stříká proudem, mi padala čelist k zemi, protože tohle vymyslet a zorganizovat tak, aby to klaplo, musela být šílená piplačka. Výsledek ale stojí za to. Hercům taky není co vytknout a fantasy prvky jsou do děje vložené nenásilně a do divokého světa plného podivných rituálů zapadnou naprosto přirozeně. Ty dvě a čtvrt hodiny jsem si užil opravdu hodně. Dovedu si ovšem představit, že fandové Majáku budou z tohohle vlastně až nečekaně divácky přívětivého filmu trochu rozhození. Já osobně jsem však letos zatím nic lepšího než Seveřana neviděl. (12.04.2022)

Osobitá tvůrčí vize. Temná, dunivá historická freska plná zla, proroctví, násilí i pohanských bohů. Formálně je vše v pořádku, scenáristicky a dramaturgicky už to tak vypiplané není. Některé příběhové zvraty a motivy postav jsou nedostatečně/nedobře vysvětlené/uchopené. Tedy snaha o artový historák se tak úplně nekoná, i když nutno podotknout, že je podán nezvykle odvážným, nekompromisně temným způsobem, kde o násilí a brutalitu není nouze. To ale samo o sobě nestačí. (17.12.2022)

Seveřan je ten typ filmu, ze kterého nejspíš budu tím víc zklamaný, čím víc času uplyne od projekce. Robert Eggers pro mě nikdy nebyl vypravěč, spíš mistr atmosféry a zlovolný imprese. To nejlíp funguje i tady, ve spojení se skvělou pohanskou hudbou to místy je nádherně masitej rituál. Bohužel příběhu moc nepomáhá ani Sjón, který scénáře píše jako sošné mytické výjevy bez čitelného oblouku a katarze. To dělení do kapitol dost kulhá, dramaticky je to citelně nedomrlý a bohatá vizuální mytologie je občas krapet plochá. Vrchol je pro mě kreace Kidmanky, která má sice vizáž moderní ženy, ale v očích má všechny démony severu. To samé platí o Skarsgårdovi. Takhle měl vypadat Tarzan. V kostce hrozí, že na tenhle film, stvořený přesně pro mě, pozítří zapomenu. V mým srdci pořád víc zůstane zaseklej Refnův Viking fetiš Valhalla Rising. (13.04.2022)

Eggers nikam nespěchá a ujíždí si na symbolice početných snových sekvencích, ale nenajde si čas vysvětlit a adekvátně k jejich důležitosti vyobrazit klíčové zvraty v rozhodnutích hlavní postavy. Což je způsobeno buď nešťastným střihem, nebo scénářem tvůrce, který toho umí hodně, vyjma toho nejpodstatnějšího - dramaturgicky komplexně odvyprávět příběh a citlivě pracovat s jeho motivy. The Northman mě bavil duchem krvelačného vlka, vizuálem, osobitým filmovým světem i krutostí, jakou navíc ve spojitosti s nekorektností v současném mainstreamu nevidíme, ale čím více času ubíhá od jeho shlédnutí, tím více je pro mě spíše jenom odvážně podaným béčkem s rozpačitým obsahem, než “artovým velkofilmem”. (21.04.2022)