Vánoce u našich

Viděna 1. série: Můj první norský seriál. Zpočátku to vypadalo slibně, ale asi od 3. dílu se začala objevovat známá a provařená klišé (excentrická kamarádka, mnoho nápadníků, kárající šéfová atd.), která už mi tak trochu lezou krkem. Přidávání rodinných problémů (rodiče), malá rozmanitost prostředí a neuzavřený konec na dojmu (bohužel) nepřidaly. Super však byla chemie mezi hl. hrdinkou a Jonasem a celkem roztomilá vánoční atmosféra. *** Viděna 2. série: Slabší vývar z předešlých dílů s nenaplněným potenciálem. Hlavní hrdinka místy otravná. Pozn. Měla jsem radost, že jsem uhodla, od koho byly růže :) ** (04.12.2023)

Povedený 6dílný kraťas, který si člověk rád sjede za jedno dopoledne, protože je to excelentně lidsky odvyprávěné a kouká se na to prostě dobře. Má to hromadu vtipů, vánoční atmosféru a samo o sobě zábavné téma, spolu s kvalitními dialogy a dějem je to skvělá záležitost na odpočinek. Ida Elise Broch je sama o sobě krásná a herecky si krade celý seriál jenom pro sebe, stejně tak jsou zábavné všechny vedlejší postavy ,ať už různí "divní" a dost weird nápadníci nebo kolegové a pacienti v práci. Super věc na konec roku, která se Netflixu povedla. (19.12.2019)

Milá, svižná a oddechová norská záležitost, která potěší ve vánočním čase. Hezká a sympatická zdravotní sestra Johanne, má milující rodinu i práci, která ji baví. Jediné, co ji schází, je přítel. A proto se v adventu rozhodne, najít si nového přítele, a to nejen kvůli tomu, aby nebyla už sama, ale hlavně proto, aby uspokojila celou svou rodinu. Jenže nebude to mít vůbec snadné. Na to, že jsem se k tomu dostal jen tak náhodou, jsem se u všech 6 epizod moc dobře bavil. Má to velmi příjemnou hlavní hrdinku, další zajímavé postavy, především v podobě nápadníků Johanny, přívětivý humor, báječnou atmosféru vánočního Norska i podařený soundtrack. (29.12.2019)

Vánoce, svobodná třicátnice a nátlak rodiny, ať už si konečně někoho najde. Není to anglická Bridget, ale norská Johanne a není to film, ale seriál s dvěma sériemi. Změnou národnosti tahle do sňatku postrkovaná dívčina získala i odlišné podání. Například mnohem nezávaznější vztah k sexu (ten koloušek by asi v tomto pojetí v britské verzi neprošel/o večírkové jízdě s kolegyní v tramvaji nemluvě), mnohem víc sněhu a zejména notnou dávku protivnosti. Ne, Johanne se dá fandit jen ze začátku, ale posupně vysvítá, že je čím dál tím větší frfňa, všechny kritizuje, sama své chyby nevidí, furt brblá nebo chlastá, odsuzuje, aniž by se sama zamyslela. Válí se ve sněhu, bojuje se svými nezralými rodiči, přátelí se se „střelenou prima“ kamarádkou, a přestože se furt projevuje jakože děsně samostatně, nakonec ji všichni dotlačí do nesmyslného svazku, který prostě nemůže vydržet. Ve dvou sériích se ty příběhy pořád opakují a divák se moc zajímavého děje nedočká. SHRNUTÍ: Bridget na sněhu, vodce a v permanentní naštvanosti. (02.01.2023)

Pro mě byl tenhle miniseriál nejpříjemnějším překvapením z vánočních filmů a seriálů, které jsem zatím letos nově viděla. Bylo to hrozně milé, vtipné ale i dojemné, byly tam klišé i nečekané zvraty. Zkoukla jsem to za 24 hodin i s prací. Jsem ráda, že se můžu těšit na pokračování. V tom, kolikrát se Johanne dostala do situací, kdy nezbývá nic než jen awkward smích, jsem se úplně viděla. (24.11.2020)