Vánoce u našich

Druhá sérka norské Bridget Jones už byla o poznání slabší- aby taky ne- znovu jedeme od 1. do 24. prosince, ale pořád je to parádní biják pro (nás) všechny, kdo se u sledování televize rádi dojímáme. Tenhle seriál, včetně svého následovníka- Veselých Vánic- se mi postaral o mnohem lepší Vánoce 2022, které jsem kompletně proležel kvůli nemoci v posteli. A potěšilo mě i to, že se tady do tolika záběrů připletla fábka, a že tady coby jedinou vánoční televizní klasiku zmínili naši Popelku, byť ji sundali kvůli tomu, že z ní moc dýchá východní Evropa. (Proto si ji asi museli přetočit.) Vánoce u našich jsou pro mě osobně vrcholem letošních Vánoc. Tohle mi fakt sedlo. (26.12.2022)

Tento mini seriál byl pro mě takovým předvánočním zjevením. Oproti jiným vánočním výtvorům je zde opravdu humor. Ne ztřeštěný, ale ze životních situací. A je prokládaný malými životními pravdami, až poučkami. A největším překvapením je, že tohle celé přišlo z Norska. Tolik k první sérii. Na druhou jsem se tím pádem moc těšil a naplánoval si ji na Silvestr. Jak snadné je něco funkčního podělat. Druhá série, se stejnými lidmi a přímo navazující, přišla o to podstatné - o humor. Hledal jsem a nenašel. A místo toho je v každém dílu nějaká nová deprese. A samozřejmě Johanne v samotném závěru podělá i ten rok trvající výběr životního partnera. Velká škoda toho potenciálu z jedničky. Nacpal bych tvůrcům kosti z vánočního kapra někam. (01.01.2021)

Takže první sérii jsem zhlédl na jeden zátah a těšil se na další řadu. Bohužel nevím co se stalo, ale ve druhé sérii mě eskapády Johanny nějak přestaly bavit. Nakonec mě přestala bavit i ona a já druhou sérii dokoukal jen do půlky. Už jsou to dva roky a stále mě ještě nepopadla chuť dokoukat to do konce. Tak vůbec nevím co se stalo. Změnil se seriál, já nebo co? (24.12.2022)

Obě série měly své momenty, kde jsem měl pocit, že už nejsem úplně cílovkou. První řada byla o něco lepší, hlavně vtipnější, druhá o chlup dramatičtější, lehce nastavovaná a občas trochu zbytečně cringe, ale zase hezky zakončená. Hodně to nakonec táhly nahoru ale tři věci: kouzelná Ida Elise Broch, místo zasazení a neodolatelná vánoční atmosféra, která i přese všechnu tu kýčovitou barevnost, působila takovým tím evropsky nepřeplácaným způsobem. (17.12.2022)

Nemám rád současné romantické filmy, protože ty motivy se v nich neustále opakují a je to dokola to samé, hlavně se v nich vyskytuje hnusná, přeslazená popová hudba a je to zkrátka fuj. Tady sice ta hnusná hudba také byla a i motiv byl celkem už povědomý z jiných romanťáren, avšak zde se mi to prostě i líbilo, protože to bylo pojato trošku rozdílně a dokázalo to být i vtipné. Důležitou roli zde hlavně hraje ta norská, zasněžená atmosféra, která působí hodně romanticky a vy se díky tomu snadno dokážete zasnít. Hlavní postava je také docela sympatická a dokážete se na ní dívat, takže pokud nemáte rádi romanťárny stejně, jako já, věřím, že by se vám tohle mohlo líbit. (28.11.2021)