Rod Draka - Série 1

Začalo to slibně, i když jsem byla skeptická ohledně Alicentina omlazení a, ehm, pevného přátelství s Rhaenyrou, s tím by se bývalo dalo pracovat (lépe). Pak přišla první rána v podobě páté epizody, kde se „neúmyslné“ zabití při turnaji změnilo v brutální vraždu s nespočtem svědků a nulovými následky pro vraha. Druhým kolíkem do rakve byl celý sedmý díl. Tmavší než pověstný Hannibal, mizerné tempo- nejdřív vleklý pohřeb plný pseudovýznamných zdlouhavých pohledů, na konci pro změnu uspěchaná dlouho očekávaná svatba. Královna veřejně napadne Dědice trůnu s dýkou v ruce a všichni včetně Královské gardy nečinně přihlížejí. Och, a dojde i na erotickou scénu tak suchou a nudnou, že jsem na ni úplně zapomněla pár minut po jejím shlédnutí. Ironií je, že ty samé postavy se o pár dílů dřív „pouze“ líbají a člověk si při tom sbírá čelist z podlahy. Předposlední epizodu utrpí jedna z mých nejoblíbenějších postav zásah dějové demence, když si z dračího hřbetu vymění pár významných pohledů s pěkně shromážděnou nepřátelskou sebrankou a následně odletí, protože „To není její boj.“. Poslední epizoda na nás vybalí hned několik nepříjemných překvapení. Z rozzuřené ženy, co ztratila otce, dceru a korunu v jediném dni je rozesmutnělá nanda slzící nad pěkným barevným obrázkem od bývalé kámošky, co ji i její děti dobrých deset let vytrvale ponižovala a pomlouvala. Podmínky kapitulace navíc předává jeden z hlavních iniciátorů zmíněných křivd a odejde nezraněn, ačkoli daná žena kvůli němu přilétne na drakovi chvíli (max. pár dní) po brutálním potratu… Asi nejcharizmatičtější postava je celou dobu vykreslována jako parchant, co miluje svou rodinu jen proto, aby nakonec škrtil svou manželku poněvadž ona ví něco, co on ne? Hlavně, že scény, jež ho polidšťovaly, jsou pečlivě vystřiženy... Nejsem si jistá, jestli chci risknout další sezónu. Na jednu stranu máme draky, na druhou vím, jak rychle to šlo z kopce s GoT a tam bych první sérii nevyčetla zhola nic. Abych ale neskončila úplně negativně, následuje výčet kladů předehry k Tanci draků: Milly Alcock skutečně působí jako Potěšení království; draci jsou patřičně různorodí, kostýmy asi o 150 % lepší než v GoT; nejvíc cool párem jsou bezkonkurenčně Corlys s Rhaenys; Harwin a Laena by bývali zasloužili víc času na obrazovce, také je dost škoda, že se tvůrci rozhodli vynechat vztahové triády s nimi- jsou to jedny z nejzajímavějších částí Targaryenské historie; Paddy Considine zahrál perfektního slabocha; Coleova proměna za sympaťáka v ukřivděného čůr*ka 👌; výběr herců pro stárnoucí postavy a rodiče s dětmi; Daemyra; Lordi Caswell, Strong a Beesbury, Lady Fell, ser Westerling, šáhlá Helaena, Strongovic Velaryonové; odchylky ohledně konce Velaryonovic dvojčat (s drobnějšími výtkami ohledně Laenina); všechny ty grafické porody měly své odůvodnění (ale jsem ráda, že už je máme za sebou); a na závěr to nejlepší, co z HotD vzešlo- hordy vtipů o senilní babče Vhagar, co si myslí, že stále s Visenyí dobývá Dorne… P.S.: Není nad to, když člověk sesmolí dlouhý komentář jen aby po odeslání zjistil, že ho drahé ČSFD odhlásilo a tak může začít psát pěkně od začátku... (19.11.2022) (menej) (viac)

8/10 –  Seriál Rod Draka stál už od svého prvopočátku před nelehkým úkolem: naplnit očekávání. Nebo se jim alespoň přiblížit. Pomyslných požadavků a tužeb, které si fanoušci Hry o Trůny nahlas, ale i jen v hloubi duše promítali do seriálového prologu jejich milované franšízy, bylo nezměrně a každé epičtější než to předchozí. Řádně adaptovat knižní předlohu zbožšťovaného George R. R. Martina, neprotiřečit si s folklórem či stylem vyprávění známým ze Hry o Trůny, zpracovat do jedné série různá časová období a nenarušit přitom spád ani tempo a ještě se vyhnout logickým lapsům – to vše jistě vrtalo tvůrcům v hlavě. Navíc fanoušci ságy Píseň ledu a ohně rozhodně nepatří k nejjednodušším a dosud mají hořko v ústech z nepovedené 8. série z dílny Benioffa & Weisse, do nového projektu tak vkládají víru, že si spraví chuť. || Paradoxně největší úskalí celého seriálu jsou rozhodně skoky v čase. V tomhle ohledu se stalo přesně to, co se stát nemělo, a ony tudíž narušují jak konzistenci tempa, tak i souběžné práci s postavami. Zejména postava Daemona, kterou hraje Matt Smith a která patří bezesporu k tomu vůbec nejlepšímu, co může celý seriál nabídnout, by si zasloužila daleko pečlivěji opečovat, vývoj detailněji prokreslit. Hlavním zádrhelem v časových skocích byl ale podle mě ten, že se v minulosti zkrátka nic "extra" nedělo a celé epizody tak ve výsledku vyznívají trochu zbytečně, jako výčet rozšiřujících informací o postavách, který vás může zaujmout, ale pro děj nezbytný není a pravděpodobně z něj kdovíjak odvaření také nebudete. Chápu však, že bylo potřeba postupně vyskládat figurky a vybudovat ústřední konflikt. Tvůrci a režiséři se tu mimochodem trošku pokusili napodobit první sérii Hry o Trůny a to, jakým způsobem nebohý Edd Stark postupně zaplul do světa politiky, stratégování a nekalých léček. Proto tedy přicházím s návrhem na zamyšlenou, jak by to možná mohlo lépe fungovat. 1) Věnovat událostem před doufejme posledním časovým skokem celou první sérii, s čímž by se pojilo přesměrování hlavní zápletky na konflikt dvou bratrů a komornější pojetí. 2) Od předchozích událostí se oprostit a začít rovnou od bodu, kdy došlo k poslednímu přeobsazení, s tím, že bude potřeba určité věci nějak chytře nastínit, vysvětlit apod. Ani jedno z nich není geniální, snadné či zázračné, ovšem to ani nápad zadaptovat události, ke kterým je vhodné znát událostí napříč desítkami let. Nejhorší mi připadá v průběhu seriálu dokola přeobsazovat a svévolně pozměňovat letopočty i charaktery postav. Kromě toho prvních několik epizod je to skutečně pouze rozvleklá nuda bez výrazného cíle, navíc s odpudivou hlavní herečkou. Pro diváky neznalé předlohy (tedy mě) se špatnou pamětí na jména (tedy mě) to občas může být i vyslovený chaos, kdy ve smršti nových obličejů vůbec netušíte, kdo je kdo. || Od posledního přeobsazení, které proběhlo tuším v 6. epizodě, se ale Rod Draka rychle oklepe od nepotřebného balastu hradních peripetií, který nás dosud zavaloval a pomalu se rozjíždí neuvěřitelný kolos akcí a reakcí, který mě nakonec v 10. epizodě dočista strhnul a já celou hodinu fascinovaně zíral na obraz přikovaný k sedačce. Hudba je jednoduše úžasná, draci vypadají opravdově, herecké výkony přesvědčivě, scénář vypiplaný, režisérská vize jasná, kameraman taktéž odvádí výbornou práci. Dočkáme se sice jen neustálých jednání a slibů věrnosti, ale předzvěst něčeho velkého visí ve vzduchu celý seriál, tohle se také nesmírně vydařilo. Po prvních dvou epizodách bych nečekal, že tohle řeknu, ale za mě velká spokojenost. Velmi se těším na další sérii. Můžu vřele doporučit. || A naplnil Rod Draka očekávání fanoušků? Na to si budete muset odpovědět každý sám za sebe. Má odpověď zní: "Hail to the House of the Dragon!" (23.10.2022) (menej) (viac)