Zlí hoši

Copak asi dělá drsný film drsným? Násilí, které nevypadá cool. Je tu! Copak asi dělá drsný film dobrým? Násilí, které nevypadá cool? Ale kdeže... Svobodné jízdy kamery "tam venku" a méně svobodné "za mřížemi"? Hm, může pomoci, ale samo nic nevylepší... Nepatetické herectví? To má smysl jen s věrohodným chováním postavy a netopornými dialogy. Věty: "Plač, viděl jsem tu lidi plakat," či zamilované pohledy, které zhojí bolest ze znásilnění tu nemají mít místo. A co je to vlastně za nápravné zařízení, v němž postavení vězně mezi ostatními i jeho statut u "bachařů" odvisí od výsledku jedné jediné rvačky, která vítězi poskytne v okamžení důvěru všech okolo a postaví ho v čelo místního organizovaného zločinu? Mám věřit v to, že Penn je jakýsi zakatrózní Che Guevara? Mám snad věřit v jeho nápravu proto, že dostává od své milé dopisy a bydlí s vynalézavým, nosatým, užvaněným a všelijak jinak stereotypním Židem? Pennova postava je tragicky schematická - chudý zločinec, miluje dívku, moc nemluví, vzpouzí se, umí se prát, má zločineckou čest a hned od počátku zjevně ví, jak se v krimlu chovat. Asi z filmů. Mickova plochost ale není ničím v porovnání s jeho dívkou (slepě milující kráska), s dvojicí vězeňských kápů (užívají si moc a ponižují Micka, fuj), "zřízenců" (banda trotlů ve vleku událostí, která nic doopravdy neřídí) či anonymní masou ybzlých vězňů (tupě přežvykující oslové rozhýkávající se pouze během rvaček). Viděl jsem syrovou a věrnou sondu do života nejzkaženější mládeže nebo romantický příběh nezlomné lásky, jež překoná útrapy znásilnění, rozdělení, nepřejícnost rodičů i hlad po pomstě? Obojí a z obého to slabší. (05.11.2010)

Zlí hoši jsou spíše než krimi filmem o teen gangech klasickým vězeňským filmem. Nejsou tu sice žádní šikanující bachaři, ale jinak nechybí žádné klišé - drsný vězeňský kápo, legrační sidekick, hrdina který se dostává z nuly na špici, podomácku vyrobené nože, bitky, sexuální násilí a spousta šikany. Sean Penn sice už má své typické hajzlovské rysy, ale zatím ještě nemá strhaný obličej z drog a vypadá jako klučina, debutuje tu krásná Sheedyová a Clancy Brown si střihl prvního hromotluckých záporáků. Je tu pár silných scén (zrdcený pohled hrdiny na zraněnou přítelkyni), slušná bitka na konci s fér zakončením. Na druhou stranu tu není nikdo, kdo by si to nezasloužil. Kápo je šikanující zmrd, sidekick nemá problémy zabíjet bombami. Hrdina je hajzlík, který s gangem přepadává, vylupuje, až při honičce zabije brášku šéfa konkurenční bandy. Ten se mu pomstí tím, že zmlátí, znásilní a málem zabije jeho holku. A nikdo se nezmění ani o fous. Je to reálné, nenudí to, ale fandit tu opravdu nebylo komu, takže 3*. (20.06.2024)

Výlet do jiného světa, kde vládnoucí třídou jsou švábi. Jinak vcelku poutavá dětská gangsterka, místy napínavá, přičemž se zdá, že v pasťáku, v němž se větší část děje odehrává, je to až na nějakého toho holuba v jídle (a sem tam bimbo v kaďouře, když má jeden smůlu a vypadá sladce) celkem pohoda džez. Občasné divné záchvaty morality (hlavně vychovatel co „strávil půl života v gangu“ mohl ubrat na patosu) jsem kupodivu obstojně přežil. (25.06.2012)

Kruto krutý gangsta hustoles čpějící až za roh drsnou pózou, špínou ulice, vězeňskou šlichtou a hlavně americkým klišé stereotypem, který tady, v podobných (někdy doslova shodných) formách, bylo, je a bude. Pokud stejně jako já milujete pastelové teenager osmdesátky, tak není od škody občas zabrousit i o do jejich „hrubších“ zákoutí reprezentovaných delikventským matchem Sean Penn versus Esai Morales. ps: škoda moralizujícího konce….jedna rána, která nepadla vedle a bylo o hvězdičku navíc. (22.02.2013)

Film, kvůli němuž si S.Penn nechal na rameno vytetovat vlčí hlavu, je nepřikrášleným pohledem za zdi nápravného zařízení pro mládež. B.Conti k němu složil krásně naléhavou hudbu, jejíž variaci použil později v tématicky spřízněném snímku Kriminál se S.Stallonem. Pokaždé, když tento film vidím, vzpomenu si na jednoho bývalého žáka, který se po tříměsíční „ozdravné kúře“ v podobném zařízení vrátil zkrotlý jako beránek se slovy: „Příšerný, už bych tam nikdy nechtěl zpátky. A to jsem měl ještě štěstí, že jsem černej. Bílej tam totiž nemá šanci přežít!“ (26.02.2007)