Zvláštne dni

Paranoia is just reality on a finer scale.... Pre mňa je už len sledovať film s Ralphom Fiennesom v hlavnej roli hotové blaho. Angelu Bassett si v úlohách drsných dievčat takisto vychutnávam. Juliette Lewis tiež nikdy neodmietnem a Michael Wincott aj so svojím hlasom je jeden z najlepších záporákov, akých Hollywood kedy mal. Zaujímavý nápad, slušné spracovanie a byť to menej klišovité, zaslúžil by si takýto poctivý sci-fi akčňák aj 4 hviezdičky - a s Cameronovou réžiou by bol možno aj za 5. Dobrý film, niekoľko nezabudnuteľných výrokov, ale žiaden zázrak - avšak musím poznamenať jednu vec na záver: Tento film uzaviera jedna z najsilnejších katarzií, aké som vo filme zaznamenala... posledné scény, keď začne znieť While the Earth Sleeps od P.Gabriela a Deep Forest, majú neopísateľný emocionálny náboj. Aj keď to končí, ako to končí, aj keď je celý film za tri a pol hviezdičky, ten záver stál za to. Vďaka tej piesni, vďaka jej presnému načasovaniu a záverečnej scéne je to ako vynorenie sa z vody s hlbokým extatickým nádychom... (18.09.2005)

„You see?“ Postmoderní neo-noir, který tradiční zpochybňování elementárních jistot povyšuje do nové dimenze. V době plně medializovatelné paměti, kdy se člověk sám stává záznamovým médiem a vzpomínky dobře obchodovatelným zbožím, nenávratně mizí hranice mezi přítomností a minulostí, mezi veřejným a soukromým, mezi dílem a tvůrcem. Post-ideologický věk, v němž jsou znevažovány veškeré myšlenkové směry a jedinou přetrvávající logikou je logika trhu, neumožňuje projevit skutečné city, vyřknout ideu a myslet ji vážně. Romantický vztah nahradila tělesná rozkoš na jednu noc. V krajním případě jenom virtuální. Rozpad dlouhodobého soužití dvou lidí je ve Zvláštních dnech symbolicky vázáno na ztrátu Víry (Faith), jak se Lennyho přítelkyně jmenuje. K útěkům do idyly, do nepřetechnizovaného světa a ke dnům v doslovném i přeneseném významu prostoupeným světlem, slouží přístroj, prostředek zastupující nejen drogy, ale v širším smyslu celý život. Šíření informací bez kontextu, s důrazem na okamžitou emoční (a pokud možno i fyzickou) odezvu, lidi zbavuje zodpovědnosti a nutnosti myslet. Stačí teď a tady vidět a prožít tohle. Potřeba ohraničit své neuchopitelné zakoušení světa dosáhla absurdních rozměrů. Neboť byly vyčerpány reálné možnosti, jak lépe poznat svět, přišla na řadu oblast imaginárního, ovšem nemajícího se zakrnělou lidskou imaginací mnoho společného – na společný, díky technologiím každému srozumitelný a snadno přepisovatelný kód lze nyní převést i obsah mysli. Poslední soukromé vlastnictví se stalo široce dostupným. Relativita subjektivního vnímání světa byla zněkolikanásobena. Co vidíme, když vidíme, co viděl někdo jiný? Klasický prostředek filmového vyprávění, flashback, pronikl do reality. Jenže „Are you sure it’s real?“ Cameronův vizionářský scénář nabízí filozoficky výživného materiálu na několik filmů, což je největší výhra i největší slabina Zvláštních dnů. Své si v nich najdou teoretikové médií, prorokové apokalypsy, fanoušci sci-fi i feminismu (ženy jsou zde minimálně morálně silnější než muži). Obdiv patří také Kathryn Bigelow, která tohle myšlenkové monstrum dokázala jakž takž zkrotit. Temná prostředí přeplněná obrazy (a obrazy obrazů) a zvuky a snímaná v dlouhých steadicamových záběrech s minimální hloubkou ostrosti skoro vyvolávají závrať. Pozornost je kvůli světelnému a zvukovému rozptylování permanentně podrobována zatěžkávací zkoušce. Nejsme naváděni, čeho si máme všímat, tak trochu se spoléhá na trénovanost zraku člověka, jehož skopický režim charakterizuje slovo „roztěkanost“. Nestálost vjemu skutečnosti, který si stačí dohledat a přehrát, vytlačuje potřebu zrakem na objektu zájmu chvíli setrvat.  Není to na koukání dvakrát příjemné a vše příznačně směřuje k rozpadu a rozbití obrazu (ve finále jako z Dámy ze Šanghaje), ale takhle nějak realitu zakoušíme a tedy i žijeme. Život v nevědomí a v nevidění. 85% (31.07.2022)

Končí dvacáté století, tohle bude masakr. Lidé s obavami hledí do budoucnosti, násilí je na každém rohu a vymoženosti digitálních technologií zbavují člověka posledních střípků vlastní intimity. Zážitky přímo z mozku, syrové, nesestříhané. Jiných lidí a neuvěřitelně autentické. Cyber-punkový thriller napsal James Cameron. Je to chmurně prorocké vylíčení blízké budoucnosti. Přitom si v něm slavný tvůrce nevypomáhá nabušenými kyborgy nebo supermoderními motorkami. Stačí vstoupit. Litovat nebudete. Litovat, co si nasadil na hlavu, bude ale bývalý polda Lenny, který právě zhlédnul nahrávku s brutálním znásilněním a zavražděním. Zvláštní dny nabízejí strhující a démonickou vizi velkoměsta, kde jde všechno do záhuby. Technicky i příběhově je to nesmírně poutavá podívaná, a to nejen díky zhmotnění voyeurských pudů. Kathryn Bigelow natočila vedle Bodu zlomu nebo válečnému thrilleru Smrt čeká všude další film, kterému toho po technické stránce nelze moc vytknout, hlavně je ale znepokojivý a svým způsobem přitažlivě zvláštní. Škoda jen, že pochmurná budoucnost diváky překvapivě neoslovila. Což zamrzí i kvůli kvalitnímu castingu – nečekaně obsazený Ralph Fiennes, démonický Michael Wincott, hysterická Juliette Lewis, nemilosrdný Vincent D´Onofrio i chladnokrevná Angela Bassett. Za mě velká spokojenost!! (31.01.2014)

RETRO SQUID – kouzelník, Ježíšek lidského podvědomí. Řekni, pomysli na to a můžeš to mít…. 2 dny do konce století, sex, rock, policejní brutalita, gangy a SUPERCONDUCTNG QUANTUM INTERFERENCE DEVICE, receptor nainstalovaný v TVÉ (jejich) hlavě. Chvíli drama, chvíli thriller a je to pěkně dlouhý. Že vrahem je ,,zahradník“ zbytečně sráží hlavně tu délku. Film však má hezky ponurou atmosféru a zajímavý příběh. Jen R.Fiennes charisma moc nepobral. Naštěstí vše vynahradí A.Bassett. Dnes už víme, že konec roku 2000 neznamenal konec světa a taky, že SQUID se teď shání stejně blbě jako tenkrát v roce 1995. PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ *** (19.09.2009)

Jak vidno, na databázi sklízí Zvláštní dny rozpačitá hodnocení i komentáře. Mnozí si s touhle temnou akční kriminálkou se sci-fi námětem neví rady. Za sebe tvrdím, že jsem si tuhle kyberpunkem silně ovlivněnou záležitost se špinavými charaktery a apokalyptickou atmosférou velkoměsta, co už dávno nezvládá samo sebe, opakovaně skvěle užil. Tradičně dobrý Fiennes tady podává fantastický výkon a Juliette Lewis tady ještě nepoznamenaly drogové experimenty a plastické operace. Mám vlastně jen dvě výhrady. Kyberpunk tradičně pracuje se silnými ženskými charaktery a o Kathryn Bigelow se říká, že má koule. Její hrdinka nicméně vydá za větší vojenskou jednotku a ta akční část je díky ní poněkud přehnaná a lacině efektní. No a ten nůž zaražený až po rukojeť v zádech smolařského hrdiny by v reálném životě představoval předčasné ukončení zápasu a vlastně i filmového příběhu, nikoliv předehru k efektnímu zvratu souboje. Celkový dojem: 75 %. (03.04.2015)