Frajer Luke

Frajer Luke je jedním z nejdokonalejších prototypů nezdolného lidského ducha, jenž se na filmovém plátně objevil. Nelze mu sice nevytknout to, že formální tempo, jenž před třiceti lety bylo pohodové a jasně odráželo duševní rozpoložení hlavního hrdiny je dnes sice trochu roztahané, ale na to lze v pohodě zapomenout, pokud se zaměříme na naprosto fantastického Paula Newmana v hlavní roli. Ten v nadživotním výkonu své kariéry rozdává frajerské úsměvy a lišácký pohled jeho jasně modrých očí přinutí i toho nejzarytějšího cynika, aby se alespoň trochu pousmál. K tomu zdatný herecký sekundant v oscarem oceněné roli George Kennedy a vůbec celá vězeňská banda včetně bachařů, tvoří nejsympatičtější kriminálnickou sebranku a Frajer Luke jako film se tak při správném vlnovém naladění stává nejfrajerštějším zážitkem jemuž prostě nelze odolat. Zvláště, pokud si snímek vychutnáte v originálním znění při němž zjistíte, že v něm ani jednou nepadne slovo „fuck“. (25.12.2005)

Už dlouho mě nic tak nerozsekalo jako právě Luke. Mustr připomíná Přelet - jedinec se bouří v uzavřeném prostoru proti normám (subsystému), strhává s sebou další členy skupiny a tím se stává nebezpečným. Za což dostává pochopitelně před držku. On se ale zvedá a nepovoluje - rvačka, ač beze smyslu nám naznačuje s kým máme tu čest, to když Luke, jakkoliv bojující proti o hodně silnějšímu soupeři říká: Budeš mě muset zabít, Dragu... Rozdíl oproti Přeletu vidím v tom, že zde systém nemá konkrétní reprezantaci démonického zla, kterou je ve Formanově pecce vrchní sestra. Nevrlý dědeček jako kapitán, ani střelec, jehož brýle odráží realitu, aniž by ji chtěly měnit. Jsou jen apatickým, anonymním činitelem, soukolí stroje, který nelze zastavit, protože je jen otázkou času kdy vás semele. Úsměv na rtech frajerům zůstává. (28.09.2008)

"Kdo naruší pořádek stráví noc v díře." Vždyť je to tak jednoduché. Stačí si jenom zapamatovat své číslo, neztratit lžíci, nedělat virvál, nervat se v baráku, být v osm v pelechu, nekouřit vleže, neodevzdávat špatné prostěradlo, nesedět na kavalci ve špinavých kalhotách, vracet prázdné láhve od pití, nemluvit hlasitě, pořádně makat a hlavně neutíkat. Vždycky se ale najde floutek, který to vidí jinak. Jako ctihodný občan věřící v právo jsem byl samozřejmě na straně dozorců a tajně doufal v návrat otrokářství do českých věznic, ale nějaká zparchantělá část mého JÁ si přesto hrozně přála, aby to Lukovi vyšlo. (07.12.2015)

Komentář bude obsahovat SPOILERY! Celou dobu jsem si říkal, proč Luke pořád utíká, proč bojuje, i když nemůže vyhrát a proč proboha jí těch padesát vajec?! Ale pak, během těch několika málo okamžiků na konci, mi to došlo. Dělá to, protože může, protože to chce dělat a hlavně nikdy nechce být poražený či zlomený. A když si tohle člověk uvědomí, tak spolu se sestřihy úsměvů Paula Newmana, se může smát taky. Krásný film, ve kterém Paul předvedl zřejmě svůj vrchol. George Kennedy byl taky skvělý (ale Oscar?) a... ty kultovní scény! Asfaltování silnice, box, umývání auta (tak odtud některé hvězdičky dnešního šoubyznysu čerpaly!) a především hraní na banjo, poté, co Lukeovi zemře matka, to jsou scény, na které budu ještě dlouho vzpomínat. Stejně jako na smějícího se Paula. Jsou tomu sice dva roky, co tento skvělý herec odešel, ale díky tomuto snímku si získal nesmrtelnost. 100 %. (20.01.2011)

Luke je frajer, a nenechá si ve své tvrdé palici nic změnit. Což je cool. Ale dívat se jen na tohle přes dvě hodiny? To už není cool. Krom typově přesného Newmana ještě potěší na svou dobu velice hezká kamera, víc nic. Odpočinková nuda bez pořádné hloubky a příběhu, jen jednorozměrná plakátovost. 7/10 (08.03.2014)