Anna Kareninová

Nerada bych se opakovala, protože komentář kolegy "Tahita" mi mluví z duše. Viděla jsem hodně adaptcí a seriálů na téma "Anna Karenina" a mohu říci, že SEAN BEAN prostě nebyl typ na hraběte Vronského ani vzdáleně. Sophia Marceau byla dobrou postavou, její šarm a krása odpovídala předloze románu. Celkově je ovšem filmové dílo dobře natočeno, ikdyž tam některé pasáže byly zbytečně naturalizovány (erotická scéna v ložnici). Každý ví, kdo četl román, že se spolu ti dva nemodlili. Stačil přece náznak... No ale je to věc réžie. Asi to chtěl režisér v r.1997 přizpůsobit době. Z mého pohledu je to jenom průměrné dílko. (28.03.2011)

Musím konstatovat, že je to milé překvapení. I když se vždycky děsím, jak tyhle věci netočí Rusi, ta to nestojí za nic, čehož je výsledek posledního hrůzného filmové zpracování s Keirou a Judem. Ale tohle má šmrnc a Bean, jako Vronský je parádní. Též Marceau a Molina výborní. Na tu ruskou to sice nemá, ale i tak je to pěkné pokoukáníčko i když velice smutné. Tyhle romance z carského Ruska miluju. (18.01.2016)

Přečtěte si je dřív, než si je přečte Hollywood! I když na druhou stranu, pokud by si tvůrci dali tu práci přečíst knihu (trochu se mi příčí v souvislosti s tak čtivou knihou mluvit o práci), nemohli by vynechat tolik zásadních věcí. Zřejmě někdo žije v zajetí představ o tom, že k napsání scénáře k adaptaci knihy stačí si obsah knihy přečíst na wikipedii. Přes četné výhrady - Sophie je jako představitelka Anny dokonalá. Mně osobně se Anna z téhle verze, ze všech tří co jsem viděla, líbila nejvíc. Okleštit vztah Anny a Vronského na péči o hysterickou feťačku je zločin proti literatuře. (23.02.2011)

Čo môžem vyzdvihnúť je casting, takmer každý z hercov mi pripadal ideálny pre danú postavu. Hlavne Sophie Marceau dobre stvárnila Kareninu. A tiež Alfred Molina v úlohe Levina bol dobrý nápad, ktorý ma milo prekvapil. Ale nemohol som si nevšimnúť nepekný spôsob akým tvorcovia nacpali tak rozsiahle dielo do 108 minútového filmu. Pre tých, ktorí nečítali Tolstojovu knihu, pozreli si toto spracovanie a zaujíma ich aj pozadie, je asi podstatné vedieť, že niektoré postavy boli jednoducho vynechané, aj keď mali v príbehu svoje opodstatnenie. Napríklad Levinov druhý brat. Okrem toho asociála, ktorý sa objavil aj vo filme, mal ešte jedného súrodenca, ktorý vystupoval zväčša na začiatku a pred koncom ale nebol zbytočný. A hlavne (a teraz pozor!) keď vo filme Karenina potratila, v knihe sa jej narodilo s Vronským dievčatko. A to malo význam pre dej napríklad taký, že Anna odvtedy celý čas riešila ako jednu zo svojich mnohých vnútorných dilem, či má túto nemanželskú dcéru dostatočne rada a či ju má rada rovnako ako Serjožu (svoje prvé dieťa s Kareninom) a podobne. Dodávalo to jej trápeniu nový rozmer. A vo filme si kľudne potratí, trochu drzosť, nie? Alebo skracovanie scén na absolútne minimum je ďalšia kapitola. Keď na začiatku Karenina podstúpila cestu z Petrohradu do Moskvy aby zachránila svojmu bratovi manželstvo (a táto cesta mala napokon fatálne následky - stretnutie s Vronským), konečne sa stretla s Dolly a začala orodovať za svojho brata a jej manžela, vo filme tomu dali tak dve vety a problem solved. V živote to však tak nefunguje, to je každému jasné, ale v tomto diele tiež nie a nemalo by ani v akejkoľvek adaptácií, inak celá snaha postráda zmysel. (28.03.2012)

Presne ako pri Vojne a mieri - výraznejšie cítim Tolstého z tohoto amerického spracovania (ako z ruského v roku 1967), ani jedno sa však nevyrovná literárnej predlohe. Z ruského cítim vtedajší ideologický vplyv (a viem, aké bludy o Tolstom a jeho dielach hovorili za socializmu v škole - a ako im unikala podstata jeho myslenia). (10.07.2009)