Soud nad českou cestou

Možná je to spíš jakási forma reality show, bohužel bych k ní ale potřeboval brožuru s pravidly. Kdo a podle jakých kritérií vybíral porotce? A ti z nich, co ani nepromluvili, jsou němí? Ty čtyři hvězdičky nejsou za to, jak film vypadá (dost špatně), ale za otázky, které otevírá a nad kterými se pak divák má čas i sám zamyslet. Možná to chtělo ubrat trochu prostoru hercům a přidat porotcům, ale jinak to bylo docela myšlenkově podnětné. (20.11.2019)

Strašlivě napsané, zrežírované, zahrané, sestříhané. Soudní proces, kterej celej trvá v reálným čase hodinu. Kdo by tu odpornost potřeboval dostat z hlavy, tak mně pomohlo toto: https://www.youtube.com/watch?v=OWFBqiUgspg&t=165s (02.12.2019)

Sedláček celkem překvapil i když mi tento ,,dokumentární film'' dost připomněl film Bůh před soudem (2008). 30 let ušlé cesty nutí k ohlédnutí. Dnes je leckdo rozumbrada a ví jak to mělo být správně, čemu se vyvarovat, na koho si dát pozor... Jenže tak to zkrátka nefunguje. Právě proto, že když se jde neprobádanou cestou vpřed, neví se co je za příští zátočinou... A vždy se najde někdo dravější, kdo vyrazí kupředu a předběhne ostatní. Vždy budou vládnout především ekonomické zájmy, protože o peníze jde až na prvním místě... Přesto však myslím, že celá naše společnost ušla pořádný kus cesty a je to jednoznačně posun vpřed. Není to stagnace či dokonce touha vrátit se kamsi zpátky. Já mám jen jednu obavu. Zatímco my jsme leckdo na tu cestu vyrazili téměř bosí, za těch 30 let už má každý ty své ,,boty''. Někdo pravda mokasíny z té nejlepší jelenice, někdo obyčejné farmářky... Naše děti ale už neví co je být ,,bosí''. Narodili se během té cesty, zajištěné obětavými rodiči a spolu s námi vyhlíží vzdálený horizont. Neznají ale celou tu ušlou dálku ani ten krutý šedivý svět, který jsme my zažili a který tůtal za námi než jsme se na cestu svobody vydali. Ba co víc, naše vyprávění o tom jak to bylo je ani nezajímá. To byl náš život, tenkrát. Teď je jiná doba. A v tom je to nebezpečí. Neumí si totiž vážit toho všeho co jsme za těch 30 let vybudovali, získali, co jsme pro ně obětovali... Svoboda je pro ně samozřejmá. Jen my víme, že to tak není a tak si myslím, že naším největším úkolem je z nich udělat inteligentní uvědomnělé občany, kteří budou schopni s předstihem identifikovat příštího Hitlera či Gottwalda... Jestli se to nepovede, tak si naši cestu dají sami, bosi, pěkně od začátku. A to by bylo vzhledem k té námi ušlé vzdálenosti sakra škoda.  Nemyslíte? * * * * (20.11.2019)

Po cca hodině jsem už byla z toho množství slov tak unavená, že skoro ani nevím, jak to dopadlo... Každopádně zajímavý počin, ačkoli mě dost rušily formální aspekty procesu (i přesto, že už na začátku soudce prohlásil, že jde o soud morální a neřídí se obecnými procesními pravidly) a nejzajímavější mi přišly debaty odborníků z poroty. (15.03.2020)

Film otevírá závažné otázky posledních 30 let a představuje velmi dobrý výběr "svědků" i porotců jakožto mixu intelektuálů a pracujících. Problém je v samotném vedení procesu. Sice je vysvětleno, že jde o soud morální a neřídí se právními předpisy, ale přesto právník úpí nad nedodržováním elementárních procesních pravidel, kdy soudce rozvádí v průběhu jednání své úvahy a advokáti vkládají svědkům slova do úst. Bylo by podle mě mnohem vhodnější sehnat skutečného soudce a skutečné advokáty a nechat proces žít vlastním životem. Myslím, že by to nebylo složité a výsledek mohl být mnohem zajímavější, než mix skutečných výpovědí a sáhodlouhých patetických proslovů, které scénárista vložil hercům do úst. (22.11.2019)