Hrozny smrti

(obsahuje spoiler) Zatraceně nevyvážený film. První polovina vynikající pětihvězdná podívaná – napětí, atmosféra, hnus (a pro místního horor-chytráka – bez logických lapsů, viz slepá dívka a cesta). Později ale už opravdu přibývá nepochopitelného jednání postav, divných střihů, špatně situované hudby, ale většinou v takové míře, že se to dá u podobného kousku odpustit. Závěr však „překonal“ očekávání. A tím mám na mysli jednání hlavní „hrdinky“, která by spíš měla děkovat za svou záchranu, než se zachovat – no jako ženská. Nebo přece jen byla nakažená, jen bez vnějších příznaků? Těžko říct. No co si z toho vzít? To je docela jasné, bez morálního ponaučení to nejde (najděte si jej sami) a příroda je mocná! A na závěr, možná se pletu, ale vidím v tom pěknou francouzskou reakci na Romerovy úspěchy (a to především Crazies (1973), jen možná ještě o kapku lepší). (13.11.2012)

Jean Rollin patří vedle Jesúse Franca mezi nejpřeceňovanější režisérské osobnosti v oblasti brakových filmů. Někteří tvůrci záslužně prosluli tím, že navzdory omezeným rozpočtům dokázali schematické sekvence ozvláštňovat, případně že z pokleslých příběhů dokázali vytáhnout dramatický potenciál a na něm vystavět vyprávění. Rollin se naproti tomu ukazuje jako zoufalý patlal, který totálně zadrbe jakýkoli potenciál svou marnou režií. Extrémně je to patrné právě v "Hroznech smrti", které by schopnější režisér dokázal proměnit v decimující intenzivní horor, ale Rollin silný scénář promění ve formálně tristní naivitku. Kdesi v nitru snímku se lze dopracovat potenciálu ke skličujícímu unikátnímu hororu, který převrací koncept apokalyptických zombie filmů. Zatímco ty zpravidla situují většinu dění do interiérů, které coby symboly domova postavy chrání vůči zlu přicházejícímu zvenčí, tentokrát hrdinka prochází přízračnou krajinou pustých francouzských hor se starými kamennými usedlostmi a rozpadlými domy. Agorafobický motiv je pak v druhé polovině spojený s klaustrofobickou paranoiou, když se ukáže, že zdejší vesnice a stavení neskýtají žádný útěk před nákazou, která se venkovem šíří. Podobně jako Romerovy "Crazies", z nichž snímek výrazně vychází, se místa civilizace stávají místem rozpadu civilizační racionality a pospolitosti, když jsou lidé nákazou připraveni o rozum. Zábavnou kuriozitu pak představuje ryze francouzský motiv šíření nákazy, které zde probíhá skrze nakažené hrozny a z nich vyráběné víno, což pak do role spasitelů světa a likvidátorů nakažených pasuje pijáky piva. Bohužel všechny uvedená pozitiva a potenciál jsou utopeny v patlalském zpracování a nedramaticky realizovaných sekvencích i vše zastřešující nemotivovanosti a nedotaženosti. (10.05.2015)

Ví se, že Francouzi jsou národem vinařů. Co se ale stane, když se toto zemědělské odvětví vlivem používání pesticidů zvrhne v líheň podivné nákazy? Jean Rollin natočil poměrně vizuálně působivou ukázku apokalyptického hororu, v němž se obyvatelé jižní Francie mění v šílená monstra (zřejmě se nechal výrazně inspirovat snímkem The Crazies George A. Romera), po jehož zhlédnutí možná párkrát zaváháte, zda místo lahve vína nesáhnout raději po půllitru piva. Záběry vylidněného francouzského jihu a četných rozvalin opuštěných domů mají ten správný punc hororové atmosféry, nicméně ve velmi rozmělněném ději a zcela nelogickém chování všech postav je kámen úrazu. Nad jednáním jednotlivých aktérů není vůbec radno přemýšlet, jinak vám to nenávratně pošramotí zážitek. Je to škoda, bylo tu přitom nakročeno na dost zajímavou hororovou podívanou, která by s kvalitnějším, svižnějším scénářem a lepším vedením herců byla solidní noční můrou. (22.03.2020)

Excelentní!!!!! Absolutní skvost v oblasti evropského horroru, naprostý skvost v oblasti horrorového subžánru "nakažení" (můj osobní pojem, který občas používám, ve filmu se neobjevují klasické oživlé mrtvoly, ale nakažení lidé, kteří jsou velmi nebezpeční těm nenakaženým ...). Osobně jsem se tímto filmem poprvé setkal s tvorbou Jana Rollina a musím říct, že mě tento režisér naprosto přimrazil ... Ona již samotná skutečnost, že film je francouzského původu má něco do sebe ... Itaská i španělská horrorová tvorba byla na vrcholu v 70. letech, ale Frantíci prostě horrory umí a uměli asi vždycky na jedničku, jen se začali projevovat až o několik desítek později, kdy Itálie a Španělsko v této oblasti již dávno "shořeli" ... Touto úvahou chci jen říct, že od prvního okamžiku jsem z filmu cítil neopakovatelný francouzský horrorový rukopis ... Totální tíseň, mrazení a brzo v podstatě i klasický strach ... Tento film se dá dějem trochu přirovnat k mnohem starší špičkové italské klasice Let Sleeping Corpses Lie (1974), ale to jen námětem, nikoliv obsahem děje. V podstatě sledujeme od začátku do konce tíživý útěk dívky z vlaku, který napadne jeden z "nakažených", cestu úžasnou francouzskou přírodou, incident v první vesnici, incident v druhé vesnici a vyhrocení její situace ve vesnici třetí, kde nalezne svého snoubence, za kterým cestovala ... Tuto cestu musí od náhle zastaveného vlaku absolvovat pěšky s hordami nakažených v zádech ... Neuvěřitelně tísnivá atmosféra je navíc posilňována skutečností, že dívka nemůže opravdu nikomu věřit, občas narazí na člověka, který působí nenakaženě a přesto na ni někteří v nestřeženém okamžiku zaútočí ... Nakažení jsou postiženi nějakými těmi odpornostmi v obličeji či po těle, zde snad mohly být na svoji dobu vzniku trochu lepší masky, ale hlavně jsou postiženi neuvěřitelnou tendencí k násilí a sadistické brutalitě. A tady se dostávám k další důležité složce filmu, na které film ale nestojí, ale je jí jen bravurně doplněn - smrti, zabití, gore, mordy, nahota, magnumka, kulovnice, útoky nakažených ... Některé scény mě fakt dostaly, brutalita a sadismus nakažených si v některých scénách nezadá s kdejakým exploitationem ... Nebudu prozrazovat ani jednu scénu, to si musí prostě divák vychutnat sám ... Násilí je zde ale opravdu nepříjemné a o to větší strach o hlavní hrdinku jsem měl ... Použití magnumky a kulovnice s běháním mezi nakaženými mi trochu s úsměvem připomnělo kultovní videohru Resident Evil (nikoliv filmovou verzi!!!) ... ale zřejmě se jednalo jen o souhru náhod. Filmu nemohu absolutně nic vytknout, je to pro mne absolutní horrorový skvost a docela se divím rozporuplnému hodnocení zdejších horrorových nadšenců ... Tenhle film má prostě "koule" ... V 70. minutě jsem měl již nervy na dranc a říkal jsem si, co ještě do konce filmu "schytám" ... A schytal jsem!!! Závěr ... Absolutní špička par exelance!!!! Nemám slov ... a už se nemohu dočkat Rollinova La Morte Vivante (1982) ... (05.01.2010)

Psychologické drama s prvky horroru se tváří jako zombiárna, kterou ale není. Bizarní film s poetikou podivných italsko- španělských horrorů, kde více než na děj je položen důraz na chování postav. Pro současného diváka příliš pomalý film, který má však své zvláštní zneklidňující kouzlo. Vpodstatě se jedná o eko-horror, kdy člověk platí daň za chemizaci zemědělství a přírody vůbec. Masky jsou vcelku vydařené, většina gore efektů již méně. Pokud vidle zabodnuté v trupu polonahé dívky vypadají věrohodně, pak odsekávání gumové hlavy působí až komicky. Ženské postavy se bohužel chovají jako krávy, což je samozřejmě chyba blbého scénáře. Divák tak mnohokrát zakřičí do prázdna, co to proboha ta ženská provádí!, leč marně. Temný snímek finišuje hlemýždím tempem do očekávaného konce, který potěšil. Žádný zázrak, ale pro podzimní deštivé večery film jako dělaný.... (15.10.2013)