Mugen no džúnin

Takashi Miike nie je najhorší režisér, vyberá si pomerne atraktívne témy, ale točí až príliš moc a často prekročí tú správnu mieru, aby to bol ešte stále pomerne seriózny film a nie nejaký brak, ako na mňa pôsobí pomerne dosť jeho filmov, preto si z jeho tvorby len vyberám, ale na Blade of the immortal, som bol celkom zvedavý, pričom ale práve tu bola veľká šanca, že to opäť prestrelí, ale náhodou sa to až prekvapivo vydarilo. Najviac môže sklamať, že film je dejovo až moc stereotypný a jednotvárny, jednoducho hlavný hrdina sa už po chvíli stane nesmrteľným, spriatelí sa s dievčaťom, ktoré mu pripomína jeho príbuznú a pustia sa na cestu pomsty proti nemilosrdnému a mimoriadne schopnému gangu bojovníkov. Chýbajú tu nejaké výraznejšie dejové odbočky, ktoré by to mohli spestriť a tak je z toho vlastne len taká cesta od jedného bojovníka ku druhému, pričom protivníci si aj tak hlavného hrdinu väčšinou vyhľadajú sami, takže nejaké výpravné dobrodružstvo tu určite nehrozí a film by kľudne mohol trvať o hodinu viac, lebo menej, na deji by sa to nijak neprejavilo, ale mne sa na to až prekvapivo dobre pozeralo. Hlavne si ma získali postavy, hlavný hrdina je celkom sympaťák, pričom tú svoju nesmrteľnosť neberie ako výhodu, ale práve ako prekliatie a tak mi vyhovoval aj charakterovo, rovnako je na tom aj jeho mladá učednica, pričom chémia medzi nimi funguje a síce záporáci sú až moc komiksoví, ale tiež ma celkom bavili a navyše viacerí z nich nie sú čiernobieli. Dialógy medzi postavami mi tiež vyhovovali, rovnako ako celková atmosféra a tak sa mi na to dobre pozeralo od začiatku až do konca. Akčné scény ale sú až moc obyčajné, súbojov je tu plno, technicky sú dobre zvládnuté a nechýba ani dostatok krvi, ale nie sú to ani tie pravé pomalé samurajské súboje, v ktorých ide o jedinú chybu súpera, ale ani dynamické a nápadité akcie v štýle Rurouni Kenshin, ale také štandardné šermovanie s množstvom zranení, vzhľadom na výdrž bojovníkov. Takže som sa pri nic henudil, ale ani jedna akcia ma skutočne neupútala. Režijne mi to výborne sadlo, tentoraz sa Miike dobre predviedol, vizuál je atraktívny, aj keď to mohlo byť trochu výpravnejšie, páčila sa mi práca s postavami a celková atmosféra a aj v tých mystických prvkoch sa držal na uzde, takže teraz ho prakticky len chválim. Takže z tohto nebude určite žiadna klasika, či už samurajských, ale ani komiksových filmov, v oboch kategóriách sa dajú nájsť aj omnoho lepší predstavitelia, ale mne sa to páčilo, dostal som viac, než som čakal a ani pri takejto dĺžke som sa vôbec nenudil. 72% (09.07.2018)

Najnovsi film Takaši Miikea prinasa na prvy pohlad atraktivny namet o pomste. Lenze cela ta pomsta vyzera tak, ze dve hlavne postavy (nesmrtelny samuraj Mandzi a chuderka Rin) nonstop putuju a zakazdym stretnu nejakeho super duper vystajlovaneho samuraja, ktoreho Mandzi porazi len vdaka tomu, ze je nesmtelny. A to sa neustale opakuje az do finale v ktorom si to Mandzi rozda s hlavnym emo bosom. Takze aj ked ma postavy celkom zaujali, tak ten stereotypny postup ma zacal dost skoro nudit. Samotne bitky mi tiez nepripadali nejak extra napadite. Je to take sialene poskakovanie jak z komixu, machanie mečmi a nasledne trocha krvi. Ale na Miikeove pomery to je dost krotke. Choreografia je dost jednoducha a po chvili ma bitky zacali nudit rovnako ako neakcne sceny. No a kombinacia pomaleho tempa s prestrelenou stopazou je miestami natolko smrtelna, ze chybalo malo, aby som nezaspal. Takze vysledkom je pomaly film, ktory viac pripomina blaznive sucasne komixy ako nejaky poriadny samurajsky film. 5/10. P.S: Miestny Inshitsu Rakun povazuje moje hodnotenie za scestne a mylne, tak nech si urobi kazdy svoj vlastny nazor. Ale varoval som vas. (15.11.2017)

Má to určitou hypnotickou atmosféru a jen pro ni dávám tři hvězdy, ale jinak sledovat dvě a půl hodiny neustálé souboje a jatka, kde vlastně i víme, jak dopadnou, mi přišlo nudné. Objeví se pár zajímavých postřehů o nesmrtelnosti, ale nic, co bychom už na to téma neslyšeli. Navíc některé střihy mi dost vadily, těžko se dalo zorientovat, kde se najednou zase nacházíme a proč. A také by mě zajímalo, proč červi něco vyléčí, a něco ne, chyběla tomu nějaká konzistentnost vnitřního světa tohoto příběhu. (01.07.2022)

[EDIT 2020-02-01] Následující je pro ANIME 2019... To nemohu na csfd najít. Toto jsem neviděl. :-) KONEC editu Začátek ušel, pak to začalo být krapek zmatené, poté ohrané a ke konci se to jen opakovalo a ničím nezaujalo. Mám pocit, že jsem ani nedokoukal. Přitom proti pomalým příběhů nemám nic (Mushi-shi miluji). Zde to bylo na jedno brdo a dělalo ze sebe víc, než bylo... Velké zklamání, protože prvních pár episod mě velmi zaujalo. Mugen... 50 % (12.01.2020)

Takaši Mike je režisér, který mi občas sedne a někdy vůbec, ale jeho STÝ film patří dost možná k jeho nejlepší tvorbě vůbec a natočil nejlepší samurajskou řežbu, kterou jsem kdy viděl. Hlavní velmi charismatický hrdina je jednookým, zjizveným a nesmrtelným samurajem, který přežívá o samotě v lese, ale jeho život okoření malá holčička, která jej vyhledá, aby jí pomohl pomstít smrt jejího otce, kterého zabil klan nemilosrdných samurajů vedoucím bezcitným samurajem Anotsu. Tenhle film mísí mé dva oblíbené prvky Revenge žánru a Road movie zároveň a zhlédl jsem film na jeden dech. Během cesty za samurajem Anotsu, se hlavní hrdina musí probojovat skrz jeho kumpány, který se jeden po jednom staví jemu do cesty. Každý záporák je vynikající, má perfektní image,úžasný kostým a skvělé dovednosti( Ještě jsem nikdy neviděl tolik zajímavých záporáků v jednom filmu). Akce je samozřejmě spousta a je to slušný masakr, krev stříká pomalu z televize a končetiny lítají po obýváku, vizuálně je to nádherné, příběhově poutavé, tempo je dynamické, kostýmy a všelijaký výběr všemožných samurajských zbraní je zkrátka radost pohledět. Nikdo jiný na světě nedokáže natočit lepší samurajský film než Japonci, což ostatně ukázali už v Rurouni Kenshin. Parádní zážitek. 90% (14.11.2017)