FREM

Prvních 20 - 30 minut jsem byl absolutně nadšený a stržený prací s obrazem a zvukem. Jasných 5/5. No a pak jsem nadšený a stržený být přestal. A pak to trvalo ještě třičtvrtě hodiny. Působí to fakt tak, že byla nasmlouvaná nějaká stopáž a nešlo jít pod ní, tak se prostě přidávaly a přidávaly záběry tak dlouho, dokud to nesmělo skončit. A je to opravdu hřích, protože jak říkám - tím filmem jsem byl naprosto stržený. A rád bych připomněl, že jsem si užil Vachkův Komunismus, takže 73 minut bych teoreticky zvládnou taky mohl. Teoreticky. Ale tenhle film mít 73 minut prostě neměl. (28.10.2019)

Velmi zajímavá atmosféra, velmi zajímavé ticho, velmi zajímavý zvuk. Interesantní, ale v druhé polovině už jen doznívající dílko, které by chtělo ještě více domyslet a dotáhnout, aby nepůsobilo jen jako efektivní obrazová báseň, ale jako skutečný distribuční dokufilm. Rozhodně impozantní kus kinematografie, která si zaslouží pozornost, byť je plná impulsů k výtkám a otázkám. Možná ale dobrým otázkám. Lepší průměr. (14.12.2020)

Odvážne, vizionárske, s mimoriadnou prácou so zvukovou stopou (a to od prvej do poslednej sekundy). Prinášajúce "mindfuck momenty", ktoré vyvolávajú vzrušujúci pocit dosiaľ nevideného (mne sa natislo prirovnanie napr. ku Kubrickovmu monolitu). Film si ponecháva svoje tajomstvo od začiatku do konca, a to ako po formálnej i obsahovej stránke. Ak sa naladíte na "pravidlá" (tohto experimentálneho sci-fi dokumentu), dá sa pri ňom meditovať a zároveň si odniesť kopu myšlienok a podnetov k premýšľaniu. Veľká spokojnosť; v rámci našej kinematografie určite mimoriadne. (29.09.2020)

Některé "filmy" prostě nedávám. Nedokážu říct, o čem to má být (oficiální synopse mi v tom taky příliš nepomohla), nedokážu posoudit objektivní kvality či slabiny. Tohle je podle mě typ filmu, u nějž je jedno, jestli trvá pár minut, nebo několik hodin. A kdybyste náhodně přeházeli jednotlivé záběry, těžko by to někdo poznal a na celkovém "vyznění" by to jen stěží něco změnilo. Pro některé jedince jsou takováto díla vrcholem umění, pro mě bohužel jen nekonečná nuda beze smyslu. (28.01.2021)

Umělecký a divácky velmi nevlídný experimentální dokument natočený v nehostinné Antarktidě, který nevypráví žádný konkrétní příběh, ale o to více významů a interpretací si na něj zřejmě můžete nabalit. Těch zdánlivě střídmých 73 minut dá docela práci vydržet, mimo jiné i kvůli záměrně kakofonické audio stopě sestávající převážně z všelijakého šumu, ruchů a něčího dýchání. Objektivně se toho ve filmu moc nestane - úvod zajišťuje pár minut domácího videa s vypravěčským komentářem, amatérská vivisekce srnky a trocha abstrakce, zbylých 65 minut tvoří dlouhé bezeslovné záběry antarktické přírody pořízené z letícího dronu, natáčejícího se do různých směrů. Tu a tam je nějaké zvíře a v druhé polovině se vyskytuje i osamocený vědec, přičemž některé obrazy vizuálně působí až uhrančivě a hypnoticky, ale většina je akorát zbytečně dlouhá. Do jednoho záběru je digitálně vloženo stádo dinosaurů a na konci dojde i na černou díru vedoucí do vesmíru (možná jde o metaforické připomínky minulosti a budoucnosti, možná ne). Podle tvůrců film reflektuje krizi lidské identity a vlnu posthumanistického uvažování způsobenou rozvojem technologií a umělé inteligence a také klimatickou změnou. Jsem za tuto informaci vděčný, protože sám bych to z něj nikdy nevyčetl. (15.11.2020)