K-19: Stroj na smrť

Skvostné při vší naivitě. Miluju ponorkářské filmy a tenhle má všechno důležité, drama, atmosféru, charismatického kapitána (vlastně dva) s roztomile neruskou výslovností... Má také hromadu patosu, který aplikován na obyvatele SSSR, soudružství a stranu získává zcela nový (trochu sarkastický) rozměr a tak nějak potvrzuje, že aby západní tvůrce pochopil východní mentalitu, musí si ji zcela přizpůsobit té své. Ale to je pro mě jen další pozitivní stránka příjemného spektáklu, který má všechny atributy kvalitní podvodní podívané. To comrades! (28.10.2003)

Je přeci poněkud zvláštní sledovat Americký film o Rusech. Asi tak jako koukat na Evropského Nepřítele před branami bez Rusů. K-19: Stroj na smrt je ale opravdu pravdivý příběh, na který se nádherně kouká. Na filmy o ponorkách se může koukat kdykoliv, protože ať koukám na Das Boot z druhé světové války, nebo právě na K-devatenáctku, nevidím v tom zase tak veliký rozdíl. Podstatné samozřejmě je, že v těchto filmech vzniká určité citové napětí, až možná vydírání..psychický tlaky, a celkově rozhodně ne příliš příjemný pohled na svět v plechovce pod vodou. Co je hlavní, že se na to dá koukat, a že napětí neustává, protože v tomhle případě ani nemůže, v ponorce je klaustrofobicky dusno a člověk jako já bych s tím vším měl asi hodně velké problémy. Škoda jen, že Das Boot je jenom jedna. I když je K-19 hodně dojemný příběh o odvaze a bůhví čeho ještě, nedokázal jsem se u toho udržet na plno jako právě u té německé. (21.07.2008)

Tenhle film se mi líbil opravdu hodně a nechápu tu špatnou kritiku, jakou prý všude získal. Dramata, která píše sám život jsou vždycky mnohem zajímavější a toto je Drama s velkým D. Některé detaily jsou naprosto ochromující (například ochranné obleky, doktor atp) a to tím víc, že to ti lidé skutečně zažili. A nejhorší na tom všem je, že to Rusáci ututlali, že se o jejich hrdinství nedozvěděla ani rodina, že jejich smrt svedli nejspíš na nějakou jimi zaviněnou nehodu. Smrt lidí, kterým by měly být stavěny sochy, a ne těm pigotům z Kremlu. Je tu krásně ukázán přístup vlády, kdy nejde o to, jestli je něco připraveno, ale jestli to veřejnost (v tomto případě zahraničí) očekává. Kdy každý fláká, co na oko dělá na stodeset procent. Herci možná úplně nesedli, Harrison Ford nebo Liam Neeson nejsou zrovna ruský typy, ale to ani Tim Curry nebo Sam Neill (v Honu na ponorku). Vizuální stránka filmu je dostatečně pochmurná a depresivní, aby jen prohlubovala atmosféru zmaru a krachu, jakou celý film doslova přetéká. Formě se nedá nic vytknout, střih je rychlý, ale přehledný, akce je dramatická a reálná, postavy nejsou jen dráčci ve větru. Navíc oceňuju opravdu přesné držení se faktů jakož i zatím nejrealističtěji zobrazenou nemoc z ozáření, jakou jsem ve filmu viděl. Snad tu jen trochu ubírá ten patetický závěr, ale pravda je, že tohle je jeden z mála filmů, kde mi to ani moc nevadilo. (01.12.2005)

Soundtrack Klaus Badelt: 1. Suite For Orchestra And Chorus In G Minor I. Fear - Largo ,2. Suite For Orchestra And Chorus In G Minor II. Fate - Adagio ,3. Suite For Orchestra And Chorus In G Minor III. War - Allegro ,4. Suite For Orchestra And Chorus In G Minor IV. Soul - Misterioso ,5. Home ,6. Heroes ,7. Journey ,8. Capt. Alexi Vostrikov ,9. Missile Launch - The Rescue ,10. Reactor - Selections From "Voices Of Light" ,11. Reunion (07.05.2011)

Žen, které obohatily filmovou tvorbu kvalitními díly, je poskrovnu. Ano, mé drahé genderem posedlé feministické obludky, je tomu tak samozřejmě proto, že vás patriarchát již celé věky utlačuje;) Ale o tom se teď a tady bavit nebudeme, řeč totiž bude jen o té jedné ze světlých výjimek a jejím, ač nukleárním žárem rozpáleném, mrazivém (jen okrajově politickém) thrilleru. Paní režisérka dokázala navodit atmosféru honby za plánem, ve které je nějaká bezpečnost jen trapnou podružnou otázkou a následně stejně zručně ukázala, že ve skutečném světě je máloco černobílé a ještě k tomu vzdala čest všem těm mužům tam hluboko v chladné temnotě oceánu, kteří věděli co je třeba a kašlali na to, jestli z nich budou hrdinové, kterými se stali. 80% (02.04.2007)