Iran Is My Land
Recenzie (2)
Slova a cesty se prolínají řekni jedno a zjeví se ti druhé. Na studium perské kultury by byl třeba ještě jeden hodně dlouhý život. Tohle by mohl být začátek. ()
Předchůdce íránské nové vlny Parvíz Kimiaví (označeny jsou akcenty) se po dvaceti letech v emigraci vrátil do vlasti, avšak mohl natočit jen dva nízkonákladové filmy. Jediným dlouhým filmem z té doby je ÍRÁN JE MÁ ZEMĚ. Ústřední postavou je mladý autor (alegoricky to může být i režisér sám) z historického města Kerman ležícího na jihovýchodě země, které bylo několikrát v dějinách íránskou metropolí. Musí cestovat do Teheránu, aby získal povolení k publikaci, v níž se zabývá perskými klasickými básníky, zejména to jsou Firdausí (zemřel 1020), Chajjám (1048-1131), Rúmí (1207-1273), Sa'dí (1210-1291) a Háfiz (1414-1492). Po cestě se ztratí v poušti a setkává se s oněmi pěti básníky, kteří jej učí moudrosti a životní filozofii. Musí si vybrat mezi Chajjámovým hedonismem, Sa'adího praktickou moudrostí atd. Kromě nich se ve filmu objeví desítky dalších starých básníků, kteří ho podporují nebo jen procházejí. Jeho fanatazie a vidiny se prolínají s běžným životem na vesnicích, samotách, nakonec ve městě. Krom toho prožije řadu dalších bizarní příhod.....Na ministerstvu narazí na mírného, usměvavého cenzora, který ho přesvědčí, aby vypustil z knihy nežádoucí pasáže, ale když přijde podruhé, tak se vymluví, že není papír na jeho knihu...Potřetí putuje skrz podvodní zavlažovací kanál a dostane se do slepé chodby, kam se probourají budované trasy metra, vyvedou ho ven a nakonec zase míří na ministerstvo, jede taxíkem, vzadu sedí oni staří básníci. Míjejí ulice pojmenované právě po nich....Film je od začátku plný citací z množství básníků dlouhé íránské historie, které mají obrazný význam a pro nezasvěceného jsou takřka hermetické. Tedy film pro íránské intelektuály a speciality. Vizuálně bohatý film, vzdálený příbuzný třeba obrazných filmů jako je SAJAT NOVA, byl nově restaurován. (90%). ()