Réžia:
Luc BessonKamera:
Carlo VariniHudba:
Eric SerraHrajú:
Isabelle Adjani, Christopher Lambert, Richard Bohringer, Michel Galabru, Jean-Hugues Anglade, Jean-Pierre Bacri, Jean Bouise, Jean Reno, Jean-Luc Miesch (viac)Obsahy(1)
Fred (Christopher Lambert) je pronásledován pohunky významného mafiána, kterému uloupil důležité dokumenty. Skrýší se mu stane pařížské metro, kde žije svérázná a fascinující komunita bohémů a bezdomovců, jež ho přijme do svých řad. Při vyjednávání o vrácení materiálů Fred naváže vztah s mafiánovou milenkou Hélénou (Isabelle Adjani), která znuděná životem zbohatlíků přijímá pozvání do snového světa metra a jeho obyvatel. (J.Connor)
(viac)Recenzie (80)
Subway síce nie je žiadne majstrovské dielo, ale je to film, po zhliadnutí ktorého máte chuť vykašľať sa na celý systém a len tak sa túlať po parížskom metre, zahrať si s Jeanom Renom a jeho podivínskou kapelou a zamilovať sa do Isabelle Adjani. Uletená Bessonova variácia na jarmuschovskú ódu na nezávislosť, ktorá síce neohúri, ale rozhodne zanechá príjemnú, pohodovú náladu a chuť žiť aj v najväčších búrkach. ()
Už v svojom prvom filme predviedol Besson úžasný cit pre výber hereckých predstaviteľov, ale SUBWAY je až preplnená galériou fantastických postavičiek z podzemia. A hoci okrem opäť veľmi výrazného hudobného vkladu Erica Serru v tom filme nič poriadne nedrží pokope, sledovať ich by ma bavilo ešte aj dlhšie. ()
Filmová metra jsou opravdu zvláštní. Všude je otevřeno, všude se svítí a na těch důležitých místech nikdy nikdo není, takže se můžete vesele pohybovat kde chcete. Ono to možná s realitou nemá moc společného, ale jako filmová fikce oslavující svobodu a nezávislost to nevyznívá špatně. Isabelle jsem dosud viděl jen ve dvou filmech, v obou působila jako profesionální plačka, žena, která nezná úsměv. Konečně jsem jí taky viděl v té živější poloze a v naprosto geniální scéně (nóbl večeře). Co je ale hlavní, Isabelle je neskutečně zajímavá žena a vlastně i herečka. A nemyslím to jen jako metaforu ke slovu krásná (i když s Irokézem je neskutečně sexy). Co říci k filmu? Jako celek nic moc, jako sled různě zajímavých, kvalitních a zábavných scének to docela jde. Místy je to zábavné, místy je to dojemné, místy hrozně oduševnělé a nakopávající, místy ale taky trochu zmatené, nudné a nezáživné. O logice věci nemluvě (všichni ho hledají, ale on se svobodně pohybuje po metru s odbarvenými vlasy, ve výrazném županokabátě a se slunečníma brýlema a výrazným ksichtem Christophera Lamberta, nápadnější už být nemůže). Kapitolou samou o sobě je hudba, která je výborná a u některých scén vás až napadne, že byly točeny jen kvůli ní. A Jean Reno jako bubeník (který se, na rozdíl od jiných filmových bubeníků, alespoň snažil trefovat do hudby) je fakt k pousmání. Určitě si to někdy pustím znovu, ale asi budu občas přetáčet. ()
Celkom príjemné. Postavy sú zaujímavé, rovnako ako Bessonova réžia, a vizuál je super, ale ani to nezakryje fakt, že ten príbeh je skrátka strašne slabučký a ako taký, jednoducho nedokáže vyvolať žiadne emócie. A nezachráni to ani mimozemšťan Lambert, krásna Isabelle, ani Reno a ostatní. Bezprostredne po pozretí ma napadlo, že neviem o čom to bolo, resp. na čo to celé bolo dobré. Kult? No neviem. ()
"Muže ve smokingu v metru by nemělo být těžké najít." Kdyby byl na nástupišti nebo na eskalátorech, tak by to určitě nebyl problém, ale v útrobách Podzemky se ztratí každý. I zábavný týpek ve smokingu organizující koncert podzemní kapely. Mě to dost bavilo, Fredův provokativní úsměv si budu dlouho pamatovat, znuděná Helena mi připadala okouzlující a kapitán Gesberg mě zaujal svou produktivitou. Ovšem bez postaviček Bruslaře, Květináře a zejména Bubeníka by to prostě nebylo ono. Oni a skvělá muzika tomu betonovému podzemí vtiskli život, který jsem si jako Bessonův fanda řádně užil . ()
Galéria (9)
Fotka © Gaumont
Reklama