Brutálna Nikita

Je mi nad Slnko jasné, že Nikita je štvor a nie päťhviezdičkový film, akým dlhé roky u mňa bola. Napriek tomu, že v ňom Anne Parillaud (jedna z bývalej topky) a tomu, že si chránim svoje právo na nezávislé hodnotenia. Nikitu (odmietam ten stupídny prívlastok) som si pozrel ako dôverne známy film, aby som si opätovne vychutnal kľúčové scény a Parillaudovej stvárnenie Nikity, ako produktu ulice a doby. Ale tiež kultového čističa a "profesionála s ľudskou tvárou" v podaní Tchéky Karyu. Nikita nie je ani zďaleka dokonalým filmom. Ale je tiež pravda, že časť "dokonalých" filmov ma zanecháva pri ich projekcii dokonalo chladným. (10.04.2013)

Začátek byl dost drsnej, pak se to trošku uklidnilo. Čistič Viktor v podání Jeana Reno ale udělal hodně slušnou čáru přes rozpočet. Nikita je legendární film. Přijde mi, jak kdyby se Luc Besson od tohoto filmu odrazil a nikdy ho už nepřekonal. Vždyť i Leon se tímhle filmem inspiruje. Anne Parillaud se z ušmudlané feťačky rázem stala překrásná baba. Takovou brutální filmovou proměnu jsem předtím nikdy neviděl. Plnej počet tak nedávám jenom proto, že tenhle film je někdy až moc střelenej. Je to taková poctivá francouzská kriminálka, ale občas střihnutá nějakou ujetou scénkou, aby byla řádně dynamická. Někdy ale možná až moc. (18.10.2014)

Zbožňuji Bessonovy rané filmy. Magická hlubina, Pátý element, Leon a Brutální Nikita... co víc dodat. Na začátku své kariéry dokázal točit s takovou samozřejmostí, s jakou já dýchám. Krása Nikity je v tom, že ze začátku je nám dáno velmi málo indicií a jsme nuceni přemýšlet nad tím, co se děje a jak to dopadne. A to předpovědět nedokáži. Anne Parillaud svou roli pojala velmi dobře... ztvárnění chladnokrevného zabijáka v těle citlivé ženy je perfektní. (04.02.2014)

„There are two things that are infinite: femininity and means to take advantage of it...“ Zatímco Karyo je jako profesor Higgins zajímavý až do posledního uvědomělého úsměvu, jeho emočně nestabilní narko-Líza musí o diváka bojovat stejně intenzivně jako o své vykoupení.. Bessonův zabijácký Pygmalion z dob, kdy jeho postavy ještě nevyklidily pole akci, nicméně do kruté poetiky nemluvného pěstitele fíkusu mu pořád něco schází. Sice ne tolik, jak Viktoru Čističovi do zaměstnance, který dodržuje zásady BOZP, ale schází.. (01.12.2017)

Asi největším uznáním pro film obecně je připuštění, že se do některých jeho scén snad i chvílemi hodila hudba Erica Serry. Nikita je patrně Bessonův tvůrčí vrchol a jeho nejcitlivější film. Sledujte ty plynulé přechody mezi náladou postav a náladou filmu. Když Nikita poprvé po třech letech sedí v luxusní restauraci na svých narozeninách, celá rozpustilá, aby následně dostala obrovskou bouchačku se kterou musí postřílet několik lidí, což se zvrhne v jedinečný kuchyňský masakr, tak po celou dobu má ten film stejnou hudební stopu i délku záběrů. Nikita nám představuje podivně neurčitě provázaný svět, kde v hotelových slepeních se potí agenti s nahrávacími zařízeními, u výloh si předávají informace špionážní spojky a v každém autě může sedět Viktor čistič, aby zahladil celou zpackanou operaci. Za těmito akcemi pak stojí země, kterou nezastupují v těchto případech bondovští agenti ve světle národních ideálů, nýbrž unesená společenská spodina, která nemá na vybranou. Koneckonců film několikrát naznačuje, že téměř všichni přítomní agenti mají podobnou minulost jako Nikita. A v tomhle všem se pohybuje holka, která nikdy neměla možnost být, pouze 'stát se'. Snad jí na jejích dalších cestách čeká už jen to dobré. "Bude nám chybět." (24.07.2021)