Od súmraku do úsvitu

Tak tohle je přesně ten typ filmu kterej miluju. Dělali ho tvůrci který miluju a hráli v něm herci který miluju. Jo tohle je fakt super zábavnej nářez přesně s velice černým humorem, který se nenaučíte mít rádi to musíte mít v sobě. Fakt krása např. scéna kde se Tom Savini (mimochodem vybavenej rotačákem na koulích) snaží zamaskovat, že se z něj stal upír to je prostě hardcore. Násilí sice nedosahuje Peter Jacksonovských rozměrů ale jen o kousíček (kdo viděl vystřižené scény ví o čem mluvím) a navíc tam jsou všude ti Rodriguezovští mexičani a hraje k tomu ta mexická rocková hudba nebo co to je. Tenhle film fakt miluju. (10.07.2005)

Ďábelský mix thrilleru, horroru, komedie a road movie, servírovaný se samozřejmou westernovou patinou. Film disponuje plejádou skvělých herců v rolích šitých na tělo, a zaujme přirozenou comicsovou estetikou. Nad vhodně vybranou muzikou pak zaplesá srdce každého fanouška jižanského rocku a blues. Scéna, kdy Salma Hayek coby Santanica Pandemonium tančí, a k tomu vyhrává upírská kapela Tito & Tarantula svůj šlágr "After Dark", patří v mých očích k nejlepším rockovým videoklipům všech dob... Když mě něco donutí jít do kina 3x, nejvyšší hodnocení je nevyhnutelné. Zde (kromě výše vypsaných pikových es) podporuje mé absolutorium také fakt, že v 90. letech, v onom neblahém období úpadku filmového horroru, byl tenhle snímek jednoznačně živou vodou. (21.08.2006)

„I may be a bastard, but I'm not a fucking bastard..“ Ultradrsný Clooney, jeho deviantní brácha Tarantino a pastor bez víry Keitel s dětičkami. Základní pětka na souboj s vyvrženci pekla je nastoupena na palubovce nestandardního nočního podniku a pokud nebudete brát Rodriguezův kousek vážně, báječně se pobavíte. Pane Chet Pussy, původně jsem si zamlouval z Vaší široké nabídky tu slepičí, ale jak jsem uviděl Salmu omotanou hadem, pozměnil jsem názor.. (10.09.2008)

Velice překvapivá hororová komedie o dvou zločincích a několika upírech. Quentin Tarantino napsal jednoduchý, ale velice zábavný scénář, kterého se okamžitě chopil jeho dlouholetý kamarád Robert Rodriguez a natočil film, u kterého jsem vydržel sedět až dokonce s otevřenou pusou a čekal, co na nás ti dva zase přichystají. Jakmile začne, ukáže se, že režisér nechává většinu filmu ležet na bedrech George Clooneyho, a v tom rozhodně nechybuje. Herec který byl předtím znám převážně ze seriálu Pohotovost, kde mu nebyl věnován přílišný prostor se ukazuje jako velice schopným protagonistou titulní role. Clooneymu skvěle sekunduje Quentin Tarantitno, který tak dokazuje, že krom skvělého psaní scénářů a schopné režisérské ruky ovládá i herecké řemeslo, jeho až psychopatický gangster dává filmu ty nejdůležitější momenty, protože si nemůžeme být jisti, jak se bude chovat za chvíli. Od soumraku do úsvitu je každopádně jedním z těch filmů, jejichž nejdůležitějším posláním je ukrátit volnou chvíli... (01.01.2006)

"Kam jedeme?" "Do Mexika." "A co je v Mexiku?" "Mexičani." Takhle nějak se v úvodu dozvíme, kterým směrem se bude ubírat cesta rodinky unesené dvěma bratry-gangstery. A dokud do toho Mexika nedojedou a neusídlí se tam v baru plném podivných existencí, tak je ten film dost povedený. Ale pak, když začne ta krvavá válka s upíry, příběh ztratí i ty poslední zbytky dechu a jen samotná akce nedokáže celý zbytek filmu udržet v mezích líbivosti. Což je pochopitelně škoda. Jinak se mi do paměti vryla scéna z baru (napodobená i skupinou Rammstein ve videu k písni Engel) se Salmou Hayek a "roztomilým" bílým hadem. Salma je přímo "mňam mňam". (07.08.2002)