Čtyři pokoje
Four Rooms
Four Rooms
Four Rooms
Four Rooms
VOD (1)
Obsahy(1)
Povídkový snímek ČTYŘI POKOJE je dílem čtyř režisérů, kteří se v poslední době stali nejslavnějšími představiteli americké nezávislé kinematografie. Tvůrci natočili čtyři epizodické příběhy, odehrávající se o silvestrovské noci v pokojích jednoho losangeleského hotelu. Do každého příběhu (i pokoje) je zatažen novopečený hotelový sluha Ted (Tim Roth). S osudovou nekompromisností se mladík stane důležitým aktérem různých podivných až bizarních událostí. Každý z režisérů napsal scénář své epizody a samozřejmě při realizaci uplatnil svou poetiku. Výsledkem je značně eklektická podívaná, v níž se různé styly a žánry střídají bez většího doplňujícího účinku. Filmařským nadhledem a nápaditostí se vyznačuje především anekdota Roberta Rodrigueze. Snímek kvůli od začátku neujasněné a nevyhraněné koncepci umělecky nezachrání ani řada známých a slavných hereckých představitelů. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (738)
První povídka mě vůbec nebavila, druhá nějak zvlášť také ne, ale ty 4* musím dát za poslední dvě povídky, které bych si mohla pouštět pořád dokola a dokola. ()
No, dojem z tohohle filmu je rozpačitý. První dvě povídky byly hodně špatné. Ta o čarodějnicích byla naprosto hrozná. Druhá byla o trošku snesitelnější, stále ale neskutečně zoufalá. Třetí je zdaleka nejlepší, jediná, kterou bych chtěla vidět znovu. Vtipná, děti skvělé. Poslední se mi vcelku líbila, ale po dojmech, které jsem si odnesla z prvních dvou nebyla zas taková výzva to překonat. S odstupem na ní zas tak nic moc není, vcelku to zachraňuje její konec. No a k tomu všemu Tim Roth. Jeho herectví pravděpodobně sleduje nějaký záměr, který nevidím, což je asi smůla, protože takhle je pro mně jeho postava prostě jen neskutečně otravná a občas se mi fakt ulevilo, když zmizel z obrazovky. ()
Dvanáct nemožných hostů, čtyři povídky a čtyři skandální požadavky a jeden osamělý poslíček prožívající nejdivočejší Silvestr svého života. Čtyři pokoje jednoho jednoho starého hollywoodského hotelu, čtyři příběhy a čtyři režiséři, kteří si sami napsali scénář. Takový je základ vynikající komedie, jejímž spojovacím článkem je kromě magické čtyřky, místa (hotel Mon Signor) a času (silvestrovská noc) postava Teda - recepčního a hotelového poslíčka, který při své první službě prožívá trpkou noční můru. Hosté hotelu - a zejména oněch čtyř pokojů - jsou totiž příšerní, dle nepsaného zákona mají vždycky pravdu a musí se jim vždy vyhovět, byt´by šlo o ta nejneuvěřitelnější přání. Slavný povídkový film proslul účastí takových režisérských es, jako jsou Quentin Tarantino a Robert Rodriguez. ()
povídka první: pěkný kozy- plitký děj **... povídka druhá: asi dvě hodiny po shlídnutí jsem dlouho přemýšlel o čem vlastně byla*... povídka třetí: asi nejlepší, ten konec kdy otec otevře dveře a v pokoji je apokalypsa byl svěže originální *** ...čtvrtá byl typyckej QT s jeho ukecanými postavami *** ...celkově mě to moc neuchvátilo,,,, ()
5 hvězd Rodriguez a Tarantino, 3 hvězdy ti ostatní, takže jsme na 4řech. ()
Tak tohle se moc nepovedlo. ()
Mohlo to byť ešte lepšie, Tim Roth bol voľajaký čudný, Tarantino skvelý a jedna hviezdička navyše za Jennifer Beals :D ()
u mě jasná 4, hlavně Tim Roth je užasný, první dvě povídky slabší další geniální. ()
První povídka byla dostatečně hloupá a mizerně zahraná na to, aby se příběh bez ní obešel. Zbytečnost. 10%. Druhé bych se trochu zastala, protože právě tahle psychotická patlanina měla sloužit jako rozjezdová rampa a zároveň kontrast k tomu, co přijde. Co na tom, že autor trochu „ťápnul“ vedle. 55%. Třetí a čtvrtá povídka za výbornou. 90%, resp. 85%. Tim Roth tak, no... obstojně. Celkově 75 % ()
Bohatě by stačili jen poslední dva příběhy. To by nakonec bylo plné hodnocení. ()
Az na tu prvni sracku po ktery ma clovek chut film vypnout docela dobry. ()
za mě 3,4,5,4 - průměr 4 ()
Nedocenená geniálna zvrátenosť. Tim Roth na vrchole. 90% ()
3* za povídky Tarantina a Rodrigueze. Zbytek hovadina ()
tak nejprve zahřívacé kolo a potom ta pravá paráda ... nejvíc se mi líbila povídka od Rodrigueze, rodinka, dětičky k pohledání, Banderasův výkon ... Tarantinova povídka výborná třešnička nakonec ... ovšem Tim Roth, já myslím, že si toho pikolíka parádně užil ve všech čtyřech pokojích a já měla o skvělou zábavu postaráno... že mám ráda ulítlý věci, už vím dávno a s věkem se to němění ()
Čtyři pokoje, čtyři režiséři, čtyři povídky a poslíček v podání Tima Rotha, který si takovou noční šichtu rozhodně nepředstavoval ani v nejhorším snu. Ikdyž povídku od povídky, už se nechává zaskočit málo čím. První příběh je dle mého názoru nejméně zajímavý. Pro mě to začne být zajímavé až s donáškou ledu do pokoje, jenž si ho neobjednal. Za to se však stane poslíček figurantem v hodně zvláštní předehře jednoho páru, který je jinak zcela jistě normální, jen bez bouchačky a možného podezření z nevěry to nemá takové grády. No a konečně dva poslední příběhy mě nakonec přece jen dostaly. Šílený slet událostí, po kterých by kleplo ne jednomu poslíčkovi. A poslední povídka je klasická záležitost z dílny pana Tarantina, sázka o velké věci a neskutečný finiš, který tenhle film jen ozdobil pomylsnou třešní nakonec. Za mě rozhodně nejlepší povídka pod taktovkou Roberta Rodrigueze, protože ona potrefenost je skvěle fungující přednost jeho tvorby. Tim Roth se mi v tomhle filmu líbíl každou minutou čímdál víc a jeho grimasy a komediálnost, je tu na velmi vysoké úrovni, dle mého názoru, co se týče celkového pojetí tohoto filmu. ()
Po první povídce jsem si v duchu řekl - tak na tohle koukat nebudu, to raději vypnu. Druhá povídka mě v tom ještě více utvrdila a již jsem sahal po ovladači, když začala povídka třetí. Jaká to změna - oproti první a druhé je tato koukatelná, takže vydržím i na tu poslední. Tarantino - no jasně, celkový dojem jde nahoru, ale díky těm prvním dvěma ne moc - dvě hvězdičky. ()
Tim Roth skutečně neuvěřitelným způsobem přehrává své pohyby. První dvě povídky mě to neskutečně iritovalo. Ve druhé jsem se již přistihl při doufání v to, že bude tato ústřední postava popravena obrovským „kvérem“. Zpátky ale k jednotlivým povídkám. Anders byl úplně mimo a donutil mě povídku dokoukat pouze kvůli Madoně v latexu. Druhá povídka Rockwella lepší, ale opět mimo. Za zmínku stojí jen úsměvný konec. Třetí povídka od Rodrigueze mě zničila (smál jsem se snad půl hodiny) a Tarantino mě svou čtvrtou povídkou dorazil. Svůj styl zkrátka nezapře. Jen mě mrzelo využití Alfreda Hitchcocka. Myslím si, že Tarantino měl navíc. ()
Povídkový snímek Čtyři pokoje mne zaujal tím, že se v něm objevily čarodějnice a to hned v první povídce z celkových čtyřech. A protože to nebyly jen tak ledajaké bosorky, ale skoro samé známé jména jako Valeria Golino, Madonna, Ione Skye, Lili Taylor, Alicia Witt, hodně jsem se těšil. Když se začal odvíjet úvodní příběh z prvního hotelového pokoje, nestačil jsem zírat. Na mé otevřené puse by v té chvíli klidně mohl řádit zubař a já bych si ničeho nevšiml. Čarodějnice mne zaujaly, ale úplně jinak, než jsem si původně myslel. Pak začal druhý příběh, odehrávající se v jiném pokoji jednoho losangeleského hotelu a opět v něm důležitou úlohu novopečený hotelový sluha Ted, jehož si střihl Tim Roth a který se vždy nachomýtl k nějakým podivným až bizarním událostem. Svou roli Tim Roth sehrál výborně, jeho chůze, pohyby, gesta a grimasy byly tím nejzajímavějším, ale zároveň až nechutným kořením všech příběhů. Ten s pořadovým číslem dva, kdy italský mafián David Proval přivázal manželku Jennifer Beals k židli, dal jí roubík a po příchodu Tedyho na jejich pokoj jej obvinil ze sexu s ní, mne bavil nejméně. Třetí pak byl o něco interesantnější a pro Teda hodně náročný. Tentokrát měl na pokoji hlídat syna a dceru mexického mafiána Antonia Banderase a jeho ženy Tamlyn Tomita. Děti však byly hodně neposlušné a Ted tak měl nervy v kýblu a já se mu nedivím. Film pak byl završen čtvrtým příběhem, před nímž chtěl Ted dát výpověď, ale přece jen jej majitelka hotelu ukecala ještě k jedné návštěvě pokoje. Zde jej přivítalo hned několik známých mužů - Paul Calderon, Quentin Tarantino a Bruce Willis. Ti se vsadili a Ted měl sázku rozseknout a to doslova a do písmene....A pak byl konec, pusu jsem zavřel, imaginární zubař vypnul vrtačku a odešel k dalšímu pacientovi. A nemusel chodit daleko, protože manželka ten film nepochopila už vůbec. A tak jsem si sám položil otázku, co tím chtěl básník vlastně říct ? Já opravdu neporozumím tomu, pro koho se takové nesmysly vlastně točí !? No nic, snímek Čtyři pokoje si dávám do škatulky těch nejpodivnější filmů a uděluji mu jednu pokojovou hvězdu *. ()
Možná jsem se na film díval v blbé náladě, ale nějak mě tento film nenadchl... některé příběhy jsou zajímavé, ale většina krásně natočených, ale nic co bych musel vidět znovu. ()