Posol: Príbeh Johanky z Arku

Hodnocení tohoto filmu místy více vypovídají o svých autorech než o tématu, ke kterému se vztahují. Mluvit o historickém filmu znamená vědět alespoň něco o době, tématu a postavě či postavách, které jsou předmětem jeho obsahu. Bessonova vůle držet jednotu reality i tradice a jejího francouzského osvojení je pozoruhodná. Mila (Milla) Jovovich, toto slovanské ztvárnění mýtické francouzské národní hrdinky srovnatelné snad jen se stejně legendárním Vercingetorixem, odvádí vynikající herecký výkon přesně odpovídající exaltovanosti středověkého mysticismu (odkazuji na MARTINA LUTHERA a Finniesovy srovnatelné stavy během jeho tápání a bloudění). Že to budí dojem buď přibližování, nebo i přesahování mezí normální psychiky, je zřejmé. Méně zřejmé je se tomu divit, případně to zpochybňovat nebo dokonce podle toho usuzovat na kvalitu hereckého výkonu. V této rovině Bessonovy interpretace je pochopitelné i "černobílé" vidění anglických okupantů (srovnejme to s naším vztahem k Němcům). Za zvlášť zdařilé považuji psychologické scény prvních projevů Janiny-Johančiny rodící se "svatosti", jejích pověstných rozhovorů s "hlasy" podobně jako krajinné záběry kamery. Nepřerývaný, slabiny i stíny neskrývající obraz Johančiny osobnosti i zbabělost, projevená při jejím zajetí a následném křivém obvinění z kacířství, čarodějnictví ve stylu prvních KLADIV NA ČARODĚJNICE, politický proces se stejným zneužitím práva jako nedlouho předtím v Husově případě jsou jen epilogem jejího krátkého, zralého ženství se nedočkavšího života (úplná Johančina rehabilitace proběhla v katolické církvi podle dostupných informací relativně nedávno; jisté je, že z někdejší kacířky se stala v katolické věrouce dneška mučednice a Vatikánem svatořečená světice). Díla, která vyžadují delší zamyšlení, jsou jako plody, které nepřinesou výnos bez náležité péče. Užitek je oboustranný: divák je obohacen nejen myšlenkově, ale i citově, dílo se šíří tam, kde by mohlo - a mělo - být. Čas prověří nejlépe, nakolik se jedná o nadčasový počin nebo naopak dočasný úspěch, jehož případné slabiny budou více patrny našim potomkům než divákům naší současnosti. (01.03.2008)

Milujem takmer všetky Bessonove filmy (unikátny Piaty element, môj obľúbený Leon, výborná Brutálna Nikita, vynikajúca Magická hlbočina). Posol: Príbeh Johanky z Arku je však úplne odlišný film, ako by ho ani netočil Luc Besson. Jedná sa len o veľmi priemerný historický film, akých je veľa, herci sú prekvapivo veľmi slabí, ani vizuálna stránka nie je z tých vydarenejších, nakoniec za zmienku stoja len výborné bitky. Ale cez to všetko som sa pri tomto filme až tak nenudil. (17.08.2007)

Luc Besson byl ve své době opravdu skvělý režisér, který svou rozlučkou, na dlouhých 6 let, uzavřel období svého vrcholu. Filmy jako Leon, Magická hlubina a Brutální Nikita jsou navždy zapsané minimálně ve francouzské kinematografii, ale Johance v Arku toto postavení pravděpodobně nebude dopřáno. Problematické téma, v kterém hraje prim manželka režiséra Milla Jovovich a celá její víra v Boha, je i pro Luca Bessona příliš. Jen několik akčních částí nutí režiséra ukázat svoje neakční já a to se mu daří slušně i přes fakt, že scénář mu nedává moc možností. Zbytek obsazení je překvapivě kvalitní, kdy třeba Dustin Hoffman je přímo famózní a jen škoda malého prostoru pro Johna Malkoviche a Faye Dunaway. Další skutečností je, že délka 160 minut je na historický velkofilm o Bohu a vyvolené služebnici opravdu moc. Ale aspoň si Besson pravděpodobně splnil jeden ze svých snů... (03.06.2004)

Téma Johanky z Arku bylo vždycky problematické. Luc Besson se jí zde rozhodl pojmout zejména jako náboženskou fanatičku než schopnou vojevůdkyni. Bohužel tohle pojetí by vyžadovalo trochu jiný přístup a výsledkem tedy je rozpačitý film, který osciluje na hranici mezi historiským blockbusterem a cestou do hlubin bláznovy duše. Ze začátku to sice vypadá poměrně slušně, Johančiny představy o setkání s Bohem působí zajímavě a její přijetí na dvoře krále nepostrádá emoce. Ale jak to pokračuje, vše se rapidně zhoršuje. Milla Jovovich je moje velká oblíbenkyně, ale nejlépe jí jdou drsné akční role - tady značně přehrává a místo nábožensky zapálené dívky většinu času působí jako naprostý blázen. Ale s mečem jí to jde o poznání lépe než s růžencem, takže při bitevních scénách i zvedám palec nahoru. Bohužel, čím více film postupuje, dostavuje se otupělost nad přepálenou stopáží. Ke konci se film neuvěřitelně vleče a při upalování divák ani nelituje ubohé Johanky, ale spíš je rád že už je konec a nehrozí mu další proleženiny. /50% a 3*/ (05.05.2012)

Když se náročné látky chopí víceméně nenáročný respektive komerční režisér, pak tady máme všechno, jenom ne dobře pojaté historické drama s jeho bývalkou v hlavní roli. Už obsazení hlavní role Millou Jovovich je dost chybné. Nestačí jen krátký sestřih a křečovitá stylizace do postavy Johanky z Arku, ale taky se musí takováto postava uvěřitelně zahrát a to v tomto případě ani holka ani kluk Milla, nesvedla. V řídkých bojových scénách se směšně lopotila v brnění a když měla zahrát nějaký výraz, tak to bylo spíše utrpení Milly z Kyjeva než nějaký herecký projev coby Johanky z Arku. Milla v té blamáži nebyla tak docela sama. O nic ézoteričtějšího se nepokusil ani žádný ze seznamu herců, a těch hvězdných jmen, panečku, co čítal, a koneckonců režisér Luc Besson sice do toho šel prsama, obsadil svoji milou "plochodrážnici", ale takhle kvalitně být znuděn, to se mně už dlouho nestalo. Dlouhé, natahované, rozvleklé s minimem gradace a nízkým výskytem akce, která navíc působila ospalým dojmem. Vražedná stopáž sice obsahuje několik festovních pasáží, včetně diskutabilního "hořlavého" závěru, ale ty by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Kdo jiný by měl příběh Johanky z Arku zfilmovat lépe když ne francouzi. Jenže v tomhle případě neplatí opřít se o "homeland" jistoty když stěžejní hrdinku hraje herečka s podezřelým přízvukem z východního bloku. Takže legendy zase lhaly. Johanka byla ukrajinka. Mé hodnocení: 40% (28.12.2013)