Červená, zelená (S01E01)

Saakra, ani nevíte, jak jsem teď ráda, že jsem se do tohohle seriálu pustila! Korejská kinematografie je skrytej poklad, fakt že jo. A stojí za to se do ní vrhnout (takže pro ty z vás, co ještě pochybujou, vezměte mě za slovo a pusťte se do toho)! Ten styl, jak je to natočený, je hrozně osvěžující, hlavně když jsou kolem vás pořád jenom samý americký filmy (čas na filmovou revoluci?). A vypadá to hrozně zábavně! Můžete mi říct, proč jsem nezačala koukat na korejskou produkci dřív? Oni mají tak originální nápady! Představte si, že vás odchytne tajemnej chlápek v metru, dá vám pár facek, prachy a vizitku. A protože jste totálně na mizině, tak nakonec skončíte v šílený hře, co vypadá jako reality show, akorát s tím háčkem, že je na život a na smrt. Hlavní postava je hroznej sympaťák a už teď mu fandím, aby to vyhrál. A to že je tam i jeho brácha mě fakt překvapilo. To jsem teda zvědavá, jak se to vyvine! A doufám, že zjistíme, kdo za tím vězí. Ale teda zapamatovat si ty jména bude strašný. Jak to tak vidím, asi si spíš zapamatuju čísla. Já si ani nepamatuju, jak se jmenuje hlavní postava. (╯°□°）╯A ten starej děda je boží, ten se tam jde vyloženě pobavit. Není to ta pravá sranda, když při hraní dětskejch her nemůžete umřít, ne? Hodnocení: dlouho jsem neviděla něco tak šílenýho a zábavnýho/10 (09.10.2021)

Hmm... Asi nejsem mainstream. Otázkou je co s tím, zda je to dobře nebo ne. Hra na oliheň se mi totiž ani trochu nelíbí. A docela zírám na místní hodnocení.  Jednak je to vykradené Battle Royale (které se mi také nelíbilo) a také Hunger Games. Ne, já opravdu nejsem třasořitka a outlocita, kterému by ve filmu vadilo zabíjení nebo krev. Viděl jsem už lecos a dokonce i filmy u nichž jsem váhal zda se tu k nim veřejně komentářem nějak hlásit. Ale tohle je prostě obyčejný film o explicitním násilí samozřejmě jakoby zabalený do psychosondy chování jedince a společnosti ve  vyhrocené situaci. Diplomacie, spojenectví, ukázka povah když jde o kejhák... Asiaté jsou fakt divní. O Japoncích je jejich brutalita známá ale že i JK,  to mne překvapilo.  Lidi vždycky měli rádi krev. Kupovali si lístky na popravy a za místa v prvních řadách se muselo dokonce připlácet páč tam bylo vidět z popravičky nejvíc. Od těch dob co popravy zmizely z náměstí měst na nádvoří věznic ubylo možností na krvavou podívanou.  A z těch nádvoří posléze vymizely úplně, tedy pokud nenavštívíme nějakou pokrokovou bohatou zemi jako třeba Saúdskou Arábii nebo naopak středověkký Afghán.  Lidem z blízka viděné násilí na bližním svém zkrátka chybí. Naštěstí tu jsou filmaři s možností tvorby alternativních světů, kde je povoleno téměř vše. A tak lze snadno ukojit touhu mas po krvi. A tady se kucí od filmu sakra trefili, když čtu ty nadšené komentáře jaká supr vyvražďovačka tenhle seroš je... Jinak si úspěch téhle podivnosti opravdu neumím vysvětlit. Co zaujalo byly interiéry a aréna. Dál s tím čas ztrácet nebudu. * * (28.10.2021)

První díl naprosto super. Působil i dost fakt, že první polovinu jsem se skoro nonstop smála. Takže to suprově vtáhlo díky hlavní postavě: tak trochu trouba, věčný smolař. Kdo by s ním nesoucítil?! Právě proto mě to vážně bavilo a díl je proto moc fajn. Ale. Nedávno jsem konečně viděla Alice in Borderland, kde si to každý tak trochu rád přirovnával právě tady k olihni. A musím říct, že po prvním díle jsem byla vtažená mnohem víc do Alice, přestože topový kvality to rozhodně má obojí. Tak snad se k tomu v dalším dílu přidají i ty ostatní přidaný hodnoty. Zatím je to výhra o prsa čínský atletky (smí se to ještě říkat?), tak snad se srovnají skóre a bude to vyrovnaně, ať jsou šťastný úplně všichni  :) (24.02.2024)

První epizoda mě zpočátku nebrala tak, jak jsem očekával; sledoval jsem vlastně jen příběh dalšího tragéda, který svými pokusy vytlouct klín klínem dokonale naplňoval definici šílenství. Vůbec jsem netušil, proč mě tolik lidí nabádalo k tomu, abych se na seriál podíval. Došlo mi to až v poslední třetině. Když se to vezme kolem a kolem, příběh není zrovna originální; Kingovy (vlastně ještě Bachmanovy) knihy Dlouhý pochod (1979) a Běžící muž (1982) tu byly přece jen o něco dřív, Japonci mají Battle Royale a Američané Hladové hry, ale s tím jsem neměl problém. Něco mi říká, že si u seriálu přijde na své mé malé, sadistické já, které po delší době vykouklo z temnoty, v níž přežívá, a mlsně se olízlo. / Poučení: Čtvereček je víc než kolečko. Budu si dávat pozor, pod co otisknu svůj palec. (01.02.2022)

Slušne vystavaná expozícia, ktorá nám predstavuje hlavnú postavu. V jej situácii by asi nechcel byť nikto z nás, ale ako sa ukáže, chlapíkova nepodarená povaha a začarovaný kruh dlžôb sú podstatou toho, prečo sa dostal do hry. V tretej tretine sa dostávame už do samotného komplexu a v záverečných minútach spoločne s postavami zisťujeme, že sa tu hrá skutočne o život. Takto má vyzerať pilot seriálu, ak chcete nalákať čo najväčšie publikum. Len vám môže mierne prekážať, že tá hlavná postava je iba jedna a nesledovali sme expozíciu ešte, povedzme, s ďalšími dvoma postavami. (17.07.2022)