Magická hlbočina

Ač je rozjezd nepochybně zajímavý a vlastně i rozmáchlý a velkolepý, zbytek filmu jaksi nedokáže proplatit šeky, které právě úvodní kapitola vypsala. Láska k potápění není opodstatněna více než tvrzením, že "tak to prostě je". Souboj dvou mistrů v pokořování rekordů už je o poznání chytlavější, přesto se mi zdá, že film nedokáže překonat poměrně povrchní/ploché vyznění. Na vině je z velké části hlavní postava, Jacq je vlastně takový asociální, nemluvný, lehce zoofilní top model, jehož vnitřní prožívání je tak dlouho zastíráno tajemnem až nakonec z filmu vyplyne, že je to dement... 6/10 (02.06.2014)

Je zajímavé sledovat cestu tvůrce, který byl v 80. letech považován za úkaz a dnes už si nikdo není příliš jistý tím, zda důvěra v něj vložena byla zklamáním nebo jen přehraným očekáváním. Buď jak buď, dnes už je to kus historie a ten french touch v podání Bessona není zdaleka tak poutavý jako kdysi. Nicméně s odstupem času je poměrně zajímavé sledovat tehdejší hvězdičku Rosannu Arquette ve velmi přirozené roli (pamatuje na ty její drzé nehezké holky?), Jeana-Marca Barra (kterého jinak vnímám jen u von Triera) a Rena, o kterém nikdy nevím, co si mám myslet (jsou ty jeho pózy ještě dneska cool)? (16.06.2017)

Hezký a příjemný snímek, ale Luc Besson má mnohem lepší filmy. A Jean Reno též. Na Leona to nemá ani z daleka. Nemluvě o Pátém elementu či Nikitě. Tento kousek není špatné pokoukání, ale drama nejsou moje speciality. Takže Já jsem se do Magické hlubiny potopil jen jednou a už více ne. Nezaujalo. 65% (09.01.2011)

Čekal jsem od Magické Hlubiny hodně, ale dala mi ještě víc...kvůli hlubokému prožitku se nemusíte měřit s Jacquesem nebo Enzem, stačí vám tahle filmová poezie, nádherný příběh o lásce, i když trochu jiné. Luc Besson tomuto filmu dal svou duši, tak jako správný kouzelník...strhující závěr, a ještě jedno romantické gesto k tomu - Dedicated to my daughter Juliette. (22.01.2004)

Příběh o nespoutanosti jedné z největších přírodních krás, o lidských duších sahajících na dno svých sil a hlavně o touze zvítězit. Tahle filmařina má zcela bezpochyby určitou magii, s níž ponoří diváka do lagunově modrého ráje, ze kterého se těžko odchází. Romantika zaujímá cca 5% filmu, což může být pro některé romantiky na škodu, ale pro mě nikoliv. Já to zaznamenal spíše jen jako vedlejší doplněk s účelem zpestřit děj, což se povedlo. Hudební duo Conti-Serra obohatilo hlubinu tak fenomenální hudbou, že by si jí vychutnal i hluchý. A to je teprve první aspekt z mnoha činící tento film kouzelnou podívanou. Dalším akcentovaným pozitivem je vizuální stránka, která to celé povyšuje do nadprůměru. Pár nepříliš záživných pasáží tu je, díky kterým, jsem měl chvílemi dojem, že pointou filmu je uvědomit si, že voda je mokrá, nebo co, ale netrvalo to dlouho a zjistil jsem, že se šeredně mýlím. Magická hlubina je skutečně procítěný film s hlubokou myšlenkou, nekonvenční pointou a v neposlední řadě se schopností dostat se divákovi do srdce. Hudba je jako moře. Stojíme na jednom břehu a vidíme daleko, ale druhý břeh spatřit nemůžeme. (06.08.2011)