Dlhé, horúce leto

Tak na tomhle jsem si nečekaně opravdu pochutnal. Klasická hollywoodská škola toho nejčistšího střihu v plné síle. Skvělá atmosféra horkého amerického jihu ( a žádné umělé napudrování herců, všichni se v tom vedru opravdu lesknou a potí, tak jak to má být) přímo vytéká z obrazovky prostřednictvím krásné cinemascopové kamery. Další složkou, která se v dnešních filmech už téměř neobjevuje, jsou fantasticky napsané a vybroušené dialogy. Téměř v každém rozhovoru je nějaká hláška, rýpnutí či jinotaj. No a nakonec nemůžu nezmínit geniální herecké party dvou velikánů, Orsona Wellese a Paula Newmana. Sledovat ty dva, každý jejich pohled, grimasu nebo lakonickou poznámku, je opravdu zážitek. (27.01.2012)

Po úporném shánění tohoto filmu jsem byl sladce odměněn. Skvěle vykreslené charaktery postav, příjemná osobitost snímku a v neposlední řadě výteční herci. Film, ze kterého vyzařuje pohoda, inteligence, hudba se záměrem zahřát na srdci a také podmanivost. Filmy z těchto let a s touto tématikou, navíc s Paulem Newmanem, to je parketa, na které tančím strašně rád. 85% (03.01.2011)

Nemůžu se zbavit pocitu, že si Paul Newman s Orsonem Wellesem ukradli celý film pro sebe (ne, že by mě to nějak štvalo). Interakce mezi oběma herci byly opravdovým zážitkem, bylo mi jen trochu líto, že se proto dostala Joanne Woodward příliš do pozadí. Tempo příběhu bylo sice hodně pomalé, nebylo to ale vůbec na škodu, šlo přece o americký Jih, tam je pomalá i rocková hudba:-) Kromě chybějících otroků na plantážích bylo znát, že se od Občanské války mnoho nezměnilo. (18.11.2020)

První polovina příběhu nemá daleko k dokonalosti, ale ta druhá je poněkud uspěchaná - drze si dovoluju tvrdit až odbytá. Obecně nerada srovnávám: Zastávám názor, že každý snímek má právo na svobodný filmový život bez ohledu na to, zda je originálem - nebo více či méně zdařilou kopií. Ale v tomhle případě se poměřování přes veškerou snahu nedokážu ubránit, protože s každým záběrem se mi automaticky vybavují tytéž scény ze stejnojmenného televizního filmu "Dlouhé horké léto", který vznikl za režijního vedení Stuarta Coopera až v roce 1985 a jehož léto je daleko žhavější - jeho děj je složitější, dramatičtější ... a pro mě nesrovnatelně přitažlivější. Leč zároveň musím připustit, že ani snímek Martina Ritta nevychladl na pokojovou teplotu, takže si slabší 4* zaslouží. (23.06.2011)

Další psychologicko-společenský film s poměrně typickou "vyděděneckou" rolí Paula Newmana. Široká škála charakterů, dobré výkony. Konec mě trochu zklamal tím, že se vše v dobré obrátí, ale ještě je tu Orson Welles a jeho tatík, takže to na těch upocených čtyřech skončí. Taky bych chtěl jednat tak přímočaře jako postavy Paula Newmana. (19.01.2004)